Matematické Fórum

Program je posloupnost prikazu. Lze urcit konecne cislo.

Nahodny generator se resi primo el. soucastkou. Tam lze take cislo predvidat, ale u dobre soucastky je to tezsi. Tusim se to resi dvema krystaly (v hodinkach mas krystal pro tikani zamerne ladeny, aby byl presny, tak tady jsou zamerne rozladene), kde se vysledek jednoho presype pres nejaky cip a primicha vysledek druheho a povazuje se cislo za nahodne.

V realnem svete nahoda neexistuje. Vzdy je to vysledek nejakych procesu.

Kazdopadne, i ty pseudo generatory jsou postacujici, pokus si chces spocitat treba pravdepodobnost vyhry pro stastnych 10, vygenerujes si treba 1000 tiketu. Pri mensim poctu je treba lepsi pseudogenerator :)

↑ check_drummer:
Kvantova teorie funguje, kdyz omezis pocet promennych. Pak algoritmus nema dostatek informaci k vypoctu polohy kazde kulicky, ktera se objevi na tvem mericim zarizeni a muzes jenom podle mnozstvi kulicek odhadovat podminky.

Je to neco jako u furrierrove transformace. Je to vypocet tvaru krivky pomoci scitani nekonecneho mnozstvi sinusu a kosinusu. Pouzivaji to treba jpeg obrazky nebo se to pouziva v elektronice.
Pokud to nekonecne mnozstvi omezis treba na 3 (pokud zrovna 3 nebudou stacit na uplny popis krivky), tak ta krivka z te rovnice nebude uplne kopirovat tu puvodni, ale bude ji velmi podobna.

Jakoze, chci rici, ze el. soucastka muze generovat nahodna cisla z pohledu pozorovatele, ktery neumi zmerit vsechny vstupy, ktere hodnotu ovlivnuji. Treba tam das fotodiodu, ktera podle zmeny svetla bude menit hodnotu. A teplotni cidlo. A treba snimac na radiovy signal. Vicemene ti to zvysi sanci a nekontrolovanou hodnotu.

↑ check_drummer: To byl jen priklad. Kdyz do soucastky mas vstupni signal teplotu a ty ji budes pri simulaci ignorovat, tak nedostanes stejna cisla. U kvalitni soucastky pro random dokonce vyrazne jina. U fourrierove transformace bys jen snizil presnost, misto 244 / 255, by to bylo treba 230.
Ve skutecnem svete ignorujes treba 300 vstupnich faktoru a pouzivas jen asi 10. Ignorujes treba predchozi stav, poskozeni teplotou a pod.

Proste, nahoda, jako takova neni, jenom je to tak vnimano, protoze neznas vsechny vstupni faktory.

Treba jiny priklad. Sypes kulicky skrz sito s ruznymi otvory. Tvuj kvantovy proces da nekolik rozlozeni, kolik kulicek kudy proslo. Teoreticky muzes rici, ze vysledek je nahodny a v prumeru by vysel na kazdy otvor nejspis 1. V realu ale plati, ze te zajima rotace kulicky, smitko na otvoru, vibrace sitka, vaha, zvuk, vitr, teplo... Vsechno, co mohlo do te kulicky drcnout nebo ji nejak ovlivnit. Treba pro teplo plati, ze se stava jakoby mekci, mene se odrazi i od jinych kulicek. Kdybys to vsechno vedel, tak budes vedet, pri preklopeni nadoby s kulickami, kam ktera presne dopadne nebo se tomu aspon hodne priblizis

Vrátím se k původnímu tématu (mracka je lepší ignorovat):

↑ deive:
Ano, dá.

Řešení spočívá v tom, že algoritmus k vygenerování dalšího čísla nevyužívá jen předchozí číslo, ale i další proměnnou (nejlépe větší pole). Pak se obecně nedá z předchozí hodnoty určit následující, přestože je řada vlastně pevně dána.

Musí se odposlouchat delší řada a z toho rekonstruovat vnitřní proměnné, pak teprve lze předpovídat.