Matematické Fórum

↑ LukasM: Fotóny nie sú ovplyvňované magnetickým poľom. Magnetické pole je prúd éteru. Z toho vyplýva, že merať pohyb éteru svetlom je nesprávne.

'Vesmír je vyplnený plynom'
Ja treba zastavam teorii, ze vesmir se chova jako tekutina, ktera za urcitych okolnosti je pevna, treba jako kamen. Vychazim prave z toho, ze latky maji treba dvoji bod tani, jako treba led. Cili, takovy kamen by mozna bylo mozne pri velmi nizke teplote promenit opet do tekuteho stavu.
Chci rici, ze i ridka tekutina bude tekutina plna uplne titernych casti. Neco jako pisek na zemi a ve vetru.
- Vede mne to k zaveru, ze cerne diry neexistuji.
- Vysoce koncentrovane latky budou bud pevne nebo tekute, chovat se jako pisek nebo krystal.
- Narazy do pevnych latek bud nevyvolaji nic nebo silne otresy. Narazy do pisku vyvolaji vnitrni otresy.
- tzv. cerna dira by gravitaci projevovala jako vnejsi vibrace na povrchu jakehosi tekuteho krystalu. Chovalo by se to jako hracka s kulickami, kdy na jedne strane narazem energii prijme, na druhe ji vylouci. coz rovibruje tekutinu v okoli, vzniknou vlny, a kdyz je planetka na sestupne vlne, tak pada bliz k telesu. Cim je vlna vic rozptylena, tim je slabsi. A interferuje s ostatnimi, takze se jevi, ze gravitace pusobi jen pobliz telesa. Neco jako kruhy na vode, tez jejich zvlneni je nejbliz naruseni hladiny.
- Magnetismus a staticky naboj neumim na tom vysvetlit, nepremyslel jsem o tom.

proton100 napsal(a):

Stručne: Vesmír je vyplnený plynom, nazvime ho éter. Známe častice sú víry v étery. Silové polia sú mechanické pôsobenie prúdiaceho éteru na častice.

I kdyby chování plynů šlo nějak napasovat na elektromagnetismus, časoprostor a gravitaci, je otázka, jaký by to mělo smysl v porovnání s Maxwellem a Einsteinem:

Relativita a elektromagnetizmus obsahují celkem jasné rovnice, ve kterých figurují zkoumané veličiny a pár základních konstant (pí, eulerovo číslo, c, permitivita vakua, gravitační konstanta). Cokoli se dá normálně spočítat. A bylo to tak od začátku.

Naproti tomu chování plynů je obor se spoustou empirických vzorců, které obsahují spousty ad-hoc stanovených "bulharských konstant" a platí vždy v omezeném rozsahu. Proto taky např. čmeláci asi 100 let "nesměli" létat:-)

Když je tedy ten éter plyn, tak jak spolu jeho částice interagují?

Mam lepsie otazky:
1. definuj plyn
2. definuj vir
3. definuj ake mechanicke posobenie (aku ma velkost?)
4. definuj tlak

V normalnej termodynamike je napr. tlak definovany ako , pripadne pomocou inych potencialov.

No to je hezký. Ale pořád jsi nám neprozradil, na čem je založena interakce mezi částicemi toho éterového plynu. Molekuly normálního plynu se odpuzují elektromagneticky, to ale éterové částice nemůžou, jinak by éter nemohl vysvětlovat elektromagnetismus, což je, předpokládám, jeho hlavní účel, jinak by to nenazvali éter.

proton100 napsal(a):

Neviem prečo sa odrážajú častice éteru, to môže byť predmetom bádania v budúcnosti.

:-))) jo to bude ono

Takže máme úžasnou vševysvětlující teorii, stojící na základě, který se ale musí v budoucnu vybádat.

Navrhuji se zeptat Vesmírrných lidí, zda nejsou částice éteru odtlačovány ještírky.

↑ proton100:
Vlastně je to naprosto dokonalý:
- Pro nás ostatní se molekuly plynu odpuzují elektromagneticky.
- Pro Tebe se odpuzují éterem, který je ale také plyn a co odpuzuje jeho částice známo není.
:-)

↑ edison: Ľudia si ľahšie predstavia loptičku alebo plyn, ako fyzikálne pole. Pri definíciach je dobré používať známe pojmy.

Hmota sa zoskupuje na základe svojich vlastností alebo riadenia, vznikajú úrovne hmoty. Éter je jedna úroveň hmoty, preto je jasné že nepopisuje všetko. Príklady úrovní hmoty:
1. éter
2. atómy
3. molekuly
4. látky
5. bunky
6. organizmy
7. spoločenstvá

Najnižšia známa úroveň bola vždy definovaná popisne, na základe pozorovania. Preto aj častice éteru sú definované popisne, bez znalosti ich štruktúry.

Stredoveká alchýmia poznala len látky a popisovala ich chovanie. Výroba látok bola zložitá a nejasná. Trvalo niekoľko storočí, kým boli objavené molekuly, atómy a chemické väzby. Dnes sa dajú molekuly navrhovať na počítači a predpovedať ich vlastnosti.

V poslednom storočí bolo vo fyzike vymyslené veľa popisných teórií, ktoré ale vedu neposunuli príliš vpred, fyzika akoby zastala na mieste. Potenciál znalosti uvedenej 2. úrovne sa akoby vyčerpal.