Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Takovým reaktorům se říká ADTT.
Základem je zdroj neutronů založený na tříštění těžkých jader, jako třeba olova. Aby to rozumně fungovalo, je potřeba od 1 GeV výše.
Výhodou je, že takový reaktor může být podkritický. Na druhou stranu se to s tou podkritičností nedá přehánět, takže se v tom dají zpracovávat jen velmi těžké prvky okolo uranu. Pro lehčí prvky to není energeticky ziskové.
Dělají se na toto téma výzkumy, protože by to bylo velmi výhodné pro využití dnes odpadního použitého jaderného paliva. Ale zas tak moc se do toho neinvestuje, protože uranu je zatím dost, thoria ještě více, prakticky se klasická jaderná energetika dá provozovat ještě dost desítek let a při využití thoria v množivých reaktorech desetitisíce let.
Tzn. použitého paliva není tolik, aby to byl problém, který je nutné v dohledné době nějak moc řešit a nové palivo je levné, takže zatím není finančně užitečné se tím důkladněji zabývat. Navíc se velká část použitého paliva dá využít ve v podstatě klasických reaktorech, jen malinko jinak uspořádaných, aby nevznikaly potíže při použití směsí extrahovaných z toho použitého paliva. Výslednému palivu se říká MOX (mixed oxides).
Ze stejných důvodů se to moc nepřehání s výzkumy praktického využití fúze.
Offline
↑ edison: Odkiaľ sa dajú zobrať neutróny a ako sa dajú urýchliť na 1 GeV?
Mal som predstavu o striedavom elektrickom oblúku z ktorého by boli pulzne urýchlené jadrá vysokým napätím, na terč. Prečo by 10 MeV nemalo stačiť, a v akomsi tokamaku stačí 30 keV?
Offline
Urychlovačem se urychlí protony na ten GeV a pouští se do olova. Zasažená jádra olova se tím tříští na velký počet malých kousků a zbyde spousta přebytečných neutronů.
Tam je taky hned první velký technologický problém: Vysoce kvalitní vakuum v urychlovači musí být odděleno od olova, ve kterém vznikají různé plyny od H a He, až po páry Pb. Jenže tím co to odděluje musí procházet ten vysoce destruktivní gigavoltážní paprsek. A je opravdu hodně destruktivní, protože příkon toho urychlovače je asi 10-20 % výkonu reaktoru.
V tokamaku se jádra slučují, takže jde jen o překonání odpudivé síly. Tady se jádra rozbíjejí. A suverénně nejlepšími rozbíječi jsou neutrony. A hodně se jich vyprodukuje jedině tak, že se těžké jádro rozbije na hodně kousků (nejlehčí prvky mají o hodně menší % neutronů než těžké) a rozbít na hodně kousků se dá jen tak, že se dodá mnohonásobek vazebné energie komponent jádra.
A obloukový (tedy vysokotlaký) výboj je zcela nevhodné prostředí pro významnější urychlování částic. Principem oblouku je právě to, že jakmile je částice aspoň trochu urychlena, ionizuje další částici, čímž se samozřejmě sama zbrzdí. Tzn. 10 eV ano, ale MeV ne. Proto je oblouková lampa silným zdrojem UV a nikoli rtg/gama.
Offline
↑ edison:Tie protóny sa urýchľujú magneticky či elektricky? Magnetický urýchľovač mi nepripadá ako jednoduché a spoľahlivé zariadenie.
Cieľom oblúka malo byť vytvoriť kladné ióny, ktoré sa dajú elektricky urýchliť. Energiu by získali pomocou zdroja napätia. Aké najvyššie napätie by sa dalo vyrobiť a použiť?
Udržanie vákua pre lúč som uvažoval pre plazmový motor, kedy by lúč strielal na vzdialený terč vo vesmírnom vákuu, pulzne s oneskorením kedy odletia častice reakcie, pred štrbinou lúča by bolo magnetické odfúknutie zbytkov reakcie.
Elektrický oblúk môže byť aj vo vákuu, ale asi bude mať iné parametre ako pri atmosferickom tlaku. Pri dostatočne veľkom prúde magnetické pole udrží oblúk pokope. Oblúkom prechádzajú ióny kovu medzi elektródami, čo je princíp zvárania. Zapálenie oblúka možno realizovať trebárs urýchlením elektrónov uvoľnených žhavením, viď elektrónky.
Offline
Urychlovačů jsou různé typy. Např. pro GeV určitě půjde LINAC, synchrotron a asi i cyklotron. Najdi si je na netu.
Generování iontů na začátku urychlovače je samozřejmě kapitola sama pro sebe, též si to můžeš někde najít.
Iontové motory si samozřejmě taky můžeš vygůglit.
Offline
↑ edison: Ďakuejem, to že si to môžem vygoogliť som potreboval vedieť. :-) Cyklotróny nie sú vhodné pre protóny kvôli synchrotrónnemu vyžarovaniu. Ionový motor a jadrový motor sú výkonovo úplne inde. Lítium alebo iný ľahký kov nie je vhodný pre fúziu?
Offline
Prostě to ber tak, že mám na práci i jiné věci, než ti tu psát něco, které si můžeš snadno přečíst jinde, navíc napsané od odborníků. Tak ti napíšu názvy, podle kterých si to najdeš.
Samozřejmě je super, když dostaneš odpověď a potom edituješ otázku. Pak samozřejmě nečekej, že ji budu znovu analyzovat a znovu odpovídat.
Taky je super se ptát na něco jako ADTT reaktory, později do toho zaplést zmínku o něčem jako iontové motory a potom z tebe vypadne, že chceš vlastně jaderné motory:-)
Doporučené pořadí:
1. Ujasni si co chceš vědět.
2. Pokud nevíš jak to hledat, ptej se.
3. Vygůgli si klíčová slova z odpovědi na 2.
4. Pokud najdeš protichůdné/podezřelé výsledky, podívej se na autory a jejich další práce. Tzn. např. informace o reaktorech od V. Wagnera budou maximálně přesné (je jaderný fyzik a zabývá se mj. reaktorama), od K. Wagnera to bude horší (je blogger, ale má docela přehled, ovšem občas zbytečně zabloudí do konspirací), diplomka studenta z jaderky bude nejspíš dobrá, ale ne nutně (mohl to zpackat a diplom nedostat), ... pokud v textu bude často zmiňován Tesla, budou to asi kraviny - Tesla byl výborný vynálezce, ale teorii moc nerozuměl a ke konci mu trochu hráblo. A teď se na něj typicky odvolávají konspirátoři, co vůbec netušej která bije.
5. Potom se ptej na věci, které ti z vygůgleného nebyly jasné.
Offline