Matematické Fórum

KennyMcCormick napsal(a):

zda došlo od roku 2014 - 2016 k nějaké změně... A to mezi PM10 (PM2,5) na různých měřících místech

Takže tady zjišťuješ, zda se dvě veličiny v čase měnily způsobem, který je nezávislý na měřícím místě?

To ne... Asi jsem to špatně napsal...
Řekněme, že máme měřící stanice v Ostravě, Karviné a Havířově... Koncentrace PM10 mají během roku určitý charakter... V zimě mají maximální koncentrace, do léta klesají a poté opět stoupají ke svému maximu... Tento průběh samozřejmě ovlivňuje mnoho faktorů, například meteorologické podmínky, ale pokud udělám korelaci koncentrací PM10 mezi stanicemi, vyjde mi 0,9 mezi Karvinou a Havířovem, 0,8 mezi Ostravou a Karvinou a 0,85 mezi Ostravou a Havířovem... Samozřejmě mohu opět zjistit korelační koeficienty mezi stanicemi po výměně měřících přístrojů a zjistit, zda se změnily, ale to bohužel nestačí... Potřebuji vědět, nejen, zda došlo k nějaké změně, ale i k jaké...
Zda se časové řady (snad to nazývám správně) v Ostravě, Karviné a Havířově více či méně rozcházejí a v jakém období... Tohle pro PM10...
A na všech stanicích měříme PM10 i PM2,5 a opět, časové řady mají hodně podobný charakter... A já mám zjistit, zda se charakter chování mezi dvěmi znečišťujícími látkami nějak mění...
Snad je to srozumitelné, hodnoty korelačních koeficientů nejsou přesně, nemám u sebe data...

↑ hladass:

Řekněme, že máme měřící stanice v Ostravě, Karviné a Havířově... Koncentrace PM10 mají během roku určitý charakter... V zimě mají maximální koncentrace, do léta klesají a poté opět stoupají ke svému maximu... Tento průběh samozřejmě ovlivňuje mnoho faktorů, například meteorologické podmínky, ale pokud udělám korelaci koncentrací PM10 mezi stanicemi, vyjde mi 0,9 mezi Karvinou a Havířovem, 0,8 mezi Ostravou a Karvinou a 0,85 mezi Ostravou a Havířovem... Samozřejmě mohu opět zjistit korelační koeficienty mezi stanicemi po výměně měřících přístrojů a zjistit, zda se změnily, ale to bohužel nestačí... Potřebuji vědět, nejen, zda došlo k nějaké změně, ale i k jaké...
Zda se časové řady (snad to nazývám správně) v Ostravě, Karviné a Havířově více či méně rozcházejí a v jakém období... Tohle pro PM10...

To nevím, ale určitě ti poradí někdo jiný.


↑ hladass:

2. Máme dvě metody, starou a novou a já mám vyhodnotit, která je lepší... U každé metody máme osm různých faktorů, které hodnotíme čísly 0, 1 a 2...
Např. stupeň zbarvení:
0 - diagnostika nemožná
1 - dostatečná pro diagnostiku
2 - vhodná pro diagnostiku

pozadí:
0 - obtížná diagnostika
1 - diagnostika možná
2 - jednoduchá diagnostika...
Čísla 0, 1, 2 tedy vždy neznamenají úplně to samé...

Ta čísla 0, 1, 2 jsou vždycky výsledkem konkrétních měření? Jaký je konkrétní příklad dat, která by do toho výpočtu měla vstupovat?

jelena napsal(a):

Zdravím v tématu, které přesunu do otázek pro praxi.

já zde vidím trochu jiný pohled: je potřeba prokázat, že charakter ovzduší se nějak výrazně nemění ve stejném místě a ve stejné době (časový průběh během roku vykazuje obdobné chování s ohledem na meteorologické podmínky), ale je zachycen nějaký "nový" trend, který je (možná) důsledkem použití nového přístroje. Zda se to, že najednou vývoj měřených výsledků nějak výrazně jiný oproti roku 2014, kdy byl starý přístroj?

Nebo se něco děje v ovzduší?

Pokud k výměně přístrojů došlo na všech místech zároveň (předpokládám, že u všech nových přístrojů je stejná metodika, technika kalibrace apod.), potom by šlo porovnávat data sbírána ve stejném období stejnými přístroji v různých lokalitách. Předpokládám, že předmětem měření je ovzduší.

Pro přechodná období bych byla opatrnější.

Zdravím,

abych odpověděl na položené otázky... Ano, jedná se o ovzduší a v tomto případě není mým úkolem zjistit, zda se "děje něco nového", jde mi jen o porovnání měření, zda nové přístroje neměří jinak než staré... Všechny přístroje byly vyměněny během několika dnů, technika, kalibrace, odběr atd. je všude stejný...

jelena napsal(a):

Ohledně porovnání přístrojů v funkčních parametrech (např. "stupeň zabarvení", "pozadí" apod.) a který přístroj je "lepší", by mělo proběhnout ještě před zavedením nového přístroje, při jeho volbě. Zpětně nejspíš také půjde, ale aby se do hodnocení nenamíchalo více pohledu najednou a výsledek by tak byl nepoužitelný. Např. lze odpovědět na stupeň zbarvení (předpokládám, že jde o zabarvení vzorku oproti etalonům):
0 - diagnostika nemožná (u starého přístroje nastávalo při zabarvení (jakém?) u nového nastává při zabarvení (jakém?)) nebo kolík vzorků nešlo diagnostikovat na starém přístroji a na novém?
1 - dostatečná pro diagnostiku (obdobně)
2 - vhodná pro diagnostiku (obdobně).

Zatím mám dojem, že se míchají dohromady problémy porovnání přístrojů jako takových a dat z přístrojů. A spíš bych doporučovala si poradit přímo na VŠB, není to jediný směr co se dělá pro veřejnost (popř. se poradit, na koho se obrátit). Přeji zdar.

U tohoto problému jsem to špatně napsal, vůbec se nejedná o ovzduší a ani s tím nijak nesouvisí, je to zcela samostatný problém... Abych ho přiblížil, jedná se o biologii, přesněji výzkum buněk...
Asi jsem měl dva nesouvisející problémy dát do zvláštních témat, nenapadlo mě to, omlouvám se...

Zdravím,
abych odpověděl dále...

jelena napsal(a):

Nebo je soubor souběžně naměřených výsledků? To už by měnilo situaci.

Bohužel, souběžně se neměřilo ani chvíli, přístroje byly na místě vyměněny a v měření se pokračovalo...

jelena napsal(a):

Je možné podrobně prostudovat principy starého a nového způsobu (z návodů, z kalibračních protokolu) a pokusit se odhadnout možné vlivy, jež se mohly projevit u nové metody, ale u staré ne. Např. umístění čidla, světelný dopad, vlhkost prostředí apod. Jsou metody zásadně odlišné - např. gravimetrická metoda je nahrazena optickou? Pokud rozumím správně, tak existuje domněnka o "nestejnosti" měření novou technikou a tedy o nespolehlivém porovnání meziročně při přechodu mezi typy měření.

Metody jsou velmi podobné, většina čidel dokonce zůstala stejná... Asi to opravdu vyřeším grafy, chtěl jsem se ujistit, zda nemohu udělat více... A na veřejnost s tím nepůjdu, mělo by to být zpracování pro interní potřeby zaměstnavatele...

jelena napsal(a):

Půjde tedy o možnost porovnat měření stejných vzorků (jak velký počet vzorků lze proměřit) a o vyhodnocení faktorů, jak je uvedeno? Nebo jen o teoretické posouzení výhod/nevýhod přístrojů oproti sobě, např. přiřazením vah jednotlivým faktorům?]

Ano, bude měřeno/zkoumáno 800 vzorků oběma metodami a ke každému vzorku je přiřazeno osm faktorů, které budou hodnoceny pro zjednodušení číslem 0, 1 nebo 2, jak jsem psal výše, pokaždé však nebudou znamenat přesně to samé...

↑ jelena:
Moc Vám děkuji za všechny rady, na doporučené tesy se podívám, připravím a poté se už pokusím spojit se statistiky...
Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den...