Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Zdravím, přemýšlel jsem nad funkcí.
pro

pro

pro

když pro x=0 udělám
zleva i zprava tak vyjde 0.
Ale podle pravidla součinu by derivace existovat neměla.
Děkuji za radu
Offline

↑ laszky:

Ale derivace
v nule neexistuje
Offline
Offline

To dává smysl, ale nechápu proč to podle toho součinu nevychází.
Offline
↑ pepamepa55@gmail.com:
Jde o to, ze derivace |x| v nule sice neexistuje, ale ty ji mas jeste prenasobenou necim dalsim, co je v nule nulovy.
Offline

Takže to mám chápat jako 0*neexistuje = 0?
Offline
↑ pepamepa55@gmail.com:
Samozrejme to neplati vzdycky. Treba
v nule derivaci ma, kdezto
nema. (Asi by sly najit dumyslnejsi priklady.)
Offline

↑ laszky:
Myslím, že to chápu
Díky za pomoc
Offline
Nejsem matematik, takže nevím, jak se to správně nazývá (takže použitou terminologii berte s nadhledem),
ale tenhle příklad demonstruje obecnější problematiku při "napojování křivek".
Když třeba na sebe "navážeme" dvě úsečky, máme spojitost nultého řádu (derivace v bodě napojení neexistuje).
Pokud třeba na přímku vhodně napojíme parabolu, můžeme dostat spojitost prvního řádu (že v bodě napojení si odpovídají i první derivace). To je tvůj případ. Když bys ale chtěl spočítat 2. derivaci, zjistíš, že v bodě napojení už neexistuje (zleva by to bylo -2, zprava +2).
Můžeš ale zkusit vymyslet lepší křivky (třeba polynom 3. řádu) a podaří se ti to udělat tak, aby i 2. derivace v bodě napojení existovala.
Je to trochu nezvyklé, protože běžné funkce, co v matematice používáme, jako třeba polynomy, siny, odmocniny atd můžeme derivovat kolikrát chceme.
Prakticky se tohle řeší třeba při návrhu vaček.
Můžeš si představit, že máš funkci
pro

pro

A mezi tím máš navrhnout plynulý přechod, tak aby v bodech -1 i 1 měl spojitost třeba 4. řádu.
To lze samozřejmě udělat (nekonečně) mnoha způsoby, takže k tomu přidáme podmínku, aby 2. derivace (zrychlení) na celém tom přechodovém úseku bylo co nejmenší.
(neříkám, že to máš počítat, jen že se tohle řeší, když se navrhují vačky)
Ty dva požadavky jdou proti sobě - čím chceš mít větší spojitost na počátku a konci toho přechodového úseku, tím větší zrychlení ti pak vyjde někde uprostřed. Takže se pak musí vybrat nějaké optimální řešení.
Offline

↑ MichalAld:
Děkuji za doplnění
Offline
↑ pepamepa55@gmail.com: Jaké jsou předpoklady věty (pravidla) o derivaci součinu?
Offline
↑ pepamepa55@gmail.com:
Ahoj.
V takových případech, které se nedají napasovat na známé věty, nutno postupovat
kreativněji, třeba i z definice. Zde bychom mohli spočítat nejprve derivaci zprava
a pak zleva - tim by nás přestala strašit absolutní hodnota.
Offline
↑ Rumburak:
A když bude derivace zprava rovná derivaci zleva, tak můžeme prohlásit, že derivace existuje ?
Mě to teda nikdy nenapadlo, ale když na to teď koukám, tak vzorec pro derivaci je vlastně vzorcem pro derivaci zprava. Stejně dobře by tam mohlo být -h, né ?
Offline
MichalAld napsal(a):
↑ Rumburak:
Mě to teda nikdy nenapadlo, ale když na to teď koukám, tak vzorec pro derivaci je vlastně vzorcem pro derivaci zprava.
Není, to by v něm musela být jednostranná limita.
Offline
↑ MichalAld:
Když budou v daném bodě existovat obě jednostranné derivace a budou si rovny,
pak tato společná hodnota bude rovna oboustranné derivaci v tomto bodě.
U funkce absolutní hodnoty existují v nule obě derivace jednostranné, ale nejsou
si rovny. Zprava vychází +1, zleva -1.
Offline