Matematické Fórum

Předpokládám, že pokud byla jednotka 10x vyšší, byla hodnota pro změnu 10x menší, nebo byla jiná hodnota permitivity. Nevím, já se s tím nesetkal a nepřijde mi to dostatečně zajímavé, abycho se tím probíral.

Měřitelné výsledky musely vyjít stejné, to je jasné.

Tak jsem koukal, a našel jsem, že dřív byla jednotka proudu AbAmpér aA, a platilo 1aA=10A

Takže všechny konstanty, které mají v rozměru Ampér, měli jinou velikost. Třeba zrovna permeabilita má rozměr (Vs)/(Am), takže musela být 10x větší. Permitivita naproti tomu má rozměr (As)/(Vm), takže byla naopak 10x menší. Je teda klidně možné, že to říkám naopak (to větší a menší), ale to teď není úplně důležité.

Takže rychlost světla vyšla stejná tenkrát i dneska - pokud se používá stejná jednotka délky a času.

marostul napsal(a):

farad by musel byť desať násobný fyzicky veľký. ale to by už rozmerovo nevyhovovalo pokiaľ by sme hovorili, že farad je jednotka 1C na kondenzátore ktorý má napätie 1V.

Ve skutečnosti mám ten úvod asi chybně, zapoměl jsem na to, že Volt uvnitř také obsahuje ampér.
Ale co se týče Faradu, tak přesně to je



Takže tehdejší Farad byl 100x menší než dnešní Farad. Stejně tak tehdejší tehdejší volt musel být jiný než ten dnešní. A nebo byl stejný, ale zase musel být jiný Ohm. To si nevybereš, nemohlo být všechno stejné a jen Ampér jiný.





Jen pro informaci - velikost rychlosti světla je dnes také fixovaná, z její hodnoty se odvozuje velikost metru.

Já bych ale doporučoval se při fyzikálních úvahách tím fixováním některých konstant příliš nezabývat, ono to dost zamlžuje situaci a nic nám to pro porozumění fyzice nepřináší. Lepší je uvažovat, že základní fyzikální jednotky jsou nějak definovány, a hodnoty konstant změřeny. Hodnoty konstant samozřejmě závisí na tom, jaké si zvolíme definice těch jednotek.


Pravidlo číslo jedna ovšem zní - vypočtená předpověď nemůže záviset na tom, jaké si zvolíme naše jednotky. Přírodě je to ukradené (naše jednotky), ta se chová pořád stejně.


Nějaké zajímavosti navíc:
V současné době probíhá příprava na stav, kdy budou všechny fyzikální konstanty zafixovány - a tím budou definovány velikosti základních fyzikálních jednotek. Má to ovšem háček - v kvantové mechanice existuje konstanta zvaná "konstanta jemné struktury" - a ta je bezrozměrná, její velikost tudíž nelze volbou jednotek zafixovat. Tahle konstanta určuje i velikost permitivity a permeability - tudíž ani ty nepůjde nakonec zafixovat (pokud se tedy zafixuje velikost náboje elektronu).

Ve fyzice se také s oblibou používají tzv. "přirozené jednotky" - takové, že všechny konstanty jsou rovny jedničce - a potom se v rovnicích nemusejí psát. Oblíbené je zejmána pokládat rychlost světla rovnou jedné.