Stránky: 1
Město uspořádalo anketu pro své občany. Nabídlo jim několik vybraných lokalit a položilo otázku, které z těchto lokalit by měla být věnována přednostní pozornost (tj. např. ve které lokalitě rekonstruovat co nejdříve veřejný prostor). Celkový počet těchto lokalit, pro které šlo hlasovat, byl 11. Každý občan mohl na anketním lístku označit jednu až tři jednotlivé lokality bez rozdílu jejich pořadí. Celkem se hlasování zúčastnilo 549 občanů.
Výsledek ankety byl následující:
1. lokalita 243 hlasů
2. lokalita 217 hlasů
3. lokalita 195 hlasů
4. lokalita 156 hlasů
5. lokalita 139 hlasů
6. lokalita 89 hlasů
7. lokalita 78 hlasů
8. lokalita 78 hlasů
9. lokalita 42 hlasů
10. lokalita 37 hlasů
11. lokalita 35 hlasů
Město má 20 000 obyvatel, kteří mohli hlasovat. Moje otázka zní, jak moc reprezentativní vzorek je množina oněch 549 účastníků ankety. Lze nějak vyjádřit spolehlivost (rozmezí), jak by anketa mohla dopadnout, kdyby hlasovali všichni občané? A myslíte, že lze hovořit o reprezentativním vzorku, když lidé nebyli vybráni náhodně, ale zapojili se do ankety pouze ti, kteří hlasovat chtěli?
Offline
Pokud by byli vybráni opravdu náhodně, tak by to vypovídací hodnotu mít mohlo, ale také nemuselo. Podle mě to závisí na tom, kolik takových "názorových skupin" se ve městě vyskytuje. Pokud 50, výsledek by mohl být správný, pokud 5000, výsledek je nejspíš dílem náhody.
Pokud se ovšem hlasující vybrali sami, tak o nějaké objektivitě podle mě moc nemůže být řeč.
Offline
Myslím, že tady není otázka na reprezentativnost vzorku na místě. Něco jiného by bylo vybrat 549 lidí z 20000 a zeptat se jenom jich. Pokud ale mohli hlasovat všichni, tak ti, kteří se nezúčastnili, tím vlastně vyjádřili, že je jim to jedno.
Offline
Ovšem může to být i jinak - třeba tak, že zmíněných 500 lidí má na výsledku nějaký osobní zájem (třeba že v těch lokalitách přímo žijí), zatímco ostatním je to tak nějak jedno - z toho ale neplyne, že názor těch co nehlasovali by byl méně objektivní, klidně to může být právě naopak.
Ale každopádně - pokud ten vybraný vzorek lidí není opravdu "náhodný" - což znamená, že žádným způsobem NEKORELUJE s tím, co chceme zjisit, nemůžeme tomu přisuzovat příliš mnoho objektivity.
Z toho co jsi napsal nelze nijak zjistit, co těch 500 lidí vedlo k tomu že hlasovali, a co ty ostatní vedlo k tomu, že né.
Pro referendum myslím platí, že se musí zůčastnit přes 50% ldií, aby bylo platné.
To ovšem na druhé straně může vést na tzv "paradox referenda" - když například poslední procento (z těch požadovaných 50%) bude hlasovat PROTI, mohou tím zajistit platnost referenda, které dopadne PRO, zatímco kdyby nehlasovali vůbec, referendum platné nebude.
Offline
Stránky: 1