Matematické Fórum

↑ Dobson:
1. Na hodinách č.1 poběží čas pomaleji, než na hodinách č.2. Nevyřešil jsi ale ještě problém, jak ty časy porovnáš. Lepší je mít podle té silnice celou řadu hodin (ideálně v každém bodě), a ty před cestou nějakým vhodným postupem synchronizovat. Nedávno se to tu v několika tématech řešilo, zkus hledat příspěvky uživatele Zvedavec.4 (ale čti si především odpovědi na ně !!!)

2. Siločáry nejsou nic reálného, je to pomůcka, která nám má usnadnit o tom přemýšlet. Co se "reálně" s tou siločárou stane, nemá smysl řešit, protože není reálná. Má smysl se ptát, jaká síla bude na něco působit, pokud se to něco bude vzdalovat přesně v ose toho magnetu. A také na to jde odpovědět.

3. Doporučuji podívat se na toto video. Je tam položena vlastně stejná otázka, ovšem někomu mnohem schopnějšímu, než koho můžeš potkat tady.

Dobson napsal(a):

1. Představuji si ohromně dlouhou silnici. Na začátku stojím já a super rychlé auto schopné dosáhnout rychlosti blízké rychlosti světla. Na autě jsou velké hodiny (hodiny č. 1), a venku vedle mě další (hodiny č. 2). Auto, hodiny č. 1, hodiny č. 2 a já jsme ve stejné souřadnici x. Jakmile je přesně 14:00 (na obou hodinách), auto vystartuje a jede rychlostí blízké rychlosti světla po souřadnici x. Až auto opět zastaví, bude čas na obou hodinách stejný? Nebo v důsledku pohybu auta se hodiny č. 1 zpomalí a čas bude tedy rozličný?

No, takto, jak jsi to popsal, na to není rozumná odpověď. Abychom mohli porovnat údaje dvou hodin, musejí být totiž na stejném místě. Nedokážeme rozumně (ve skutečnosti ani nerozumně) porovnat údaje hodin, které jsou každé někde jinde.
Pokud by ovšem auto vykonalo i cestu zpět, podobným způsobem, tak ano, hodiny, jež se vezly v autě, budou ukazovat méně. Ovšem v důsledku za to nemůže ten pohyb vysokou rychlostí, ale to že auto tu a tam (dost intenzivně) zrychlovalo a brzdilo. Nebo jinak a lépe - pohyb může za to zpomalení hodin, a ono zrychlování a zpomalování za to, že po opětovném shledání těch hodin to byly zrovna ty hodiny z auta, co budou ukazovat méně.
(a ignoroval jsem tu větu "jede po souřadnici x", která mi nedává smysl)

Dobson napsal(a):

2. V ruce mám permanentní magnet a představuji si magnetické siločáry;vystupují z pólu magnetu a stáčí se k druhému pólu magnetu. Kam se ale stočí siločára, která vychází přímo rovně (tedy kolmo) k pólu, ven z magnetu

Nikam, povede pořád rovně.

Dobson napsal(a):

3. Představuji si 2 magnety. Jsou k sobě natočené tak, že se odpuzují/přitahují. Co (Jaká částice/ nějaká energie?) se nachází mezi oběma magnety a zajišťuje právě to, že se odpudí/přitáhnou?

Kolem magnetů se nachází MAGNETICKÉ POLE. Ale ono se dost těžko popisuje, co to vlastně to magnetické pole je. Ve fyzice je pole popsáno svými vlastnostmi - například tím, že dokáže zakřivit dráhu letících NABITÝCH částic.

Z hlubší teorie elektro-magnetického pole lze tak nějak odvodit, že magnetické pole by mělo mít i svoji energii (nějak rozloženou v prostoru). Je na to i vzorec, ale nelze experimentálně ověřit že je správný. Pokud bychom uvažovali jen statické (neměnné) magnetické pole mezi permanentními magnety, nelze ani nijak žádnými rozumnými argumenty obhájit, že se v poli nachází nějaká ta energie. U el. mag. vlny (radiové vlny) je to ale jinak, vlna se šíří prostorem i když zdroj, který ji vyslal už dávno neexistuje, a energii el. mag. vlny lze normálně změřit. A vzorec, co se používá na el. mag. vlnu, by měl platit i na statické magnetické pole.

Potud klasická teorie elektromagnetického pole. Existuje také novější (a správnější) kvantová teorie elektromagnetického pole, která pole popisuje pomocí částic - fotonů. Ale zrovna pro statické (neproměnné) magnetické pole je ten popis dost takový podivný, musí využívat tzv. virtuální částice - což jsou částice, které nelze experimentálně detekovat (tj. existují jen na tom papíře, na kterém to počítáme), a v důsledku nepřináší kvantový popis statického magnetického pole nic moc nového, oproti tomu klasickému. Každopádně - představa, že je to tvořeno nějakými částicicemi které můžeme vzít do ruky, je dost utopická.

proton100 napsal(a):

↑ Dobson:
Predpokladám že fyziku poznáš takže skúsim niečo iné:
1. Relativitu treba zmerať, pretože papier znesie všetko a neverím žiadnemu pokusu ktorý som sám nesfalšoval.
2. Kolmá siločiara neexistuje, pretože ide o toroidný vír a ten má svoju hranicu, niečo ako klzná ložisko.
3. Môžeme veriť tomu čo poznáme z reality, teda že sila sa prenáša len mechanickým pôsobením, alebo môžeme veriť na nejaké polia. Polia sú mechanický jav v tekutinách.

Ty, nechceš se s těma svejma ptákovinama přemístit někam jinam ?
Založil sis svoje vlákno, tam si plácej blbosti bez omezení (pokud to místním adminům nevadí), ale mohl bys respektovat aspoň to, že když se tu někdo na něco zeptá, očekává že dostane správnou odpověď, a né nesmysly od někoho, kdo je moc línej na to si nastudovat, jak je to správně.

proton100 napsal(a):

Ak edison nemá dôkazy, tak začne ohovárať.

Vlastní důkazy potřebuje ten, kdo tvrdí něco jiného, než zbytek světa. Jelikož se nikdy reálně nenašlo nic, co by bylo v rozporu s relativitou a všechny věci, kde by se projevovat měla, fungují přesně dle (relativistického) očekávání, je standardně považována za nejlépe ověřenou fyzikální teorii. Ale jsou lidé, kteří si myslí, že svět musí fungovat podle jejich představ a relativita do nich nezapadá...
No a ty konkrétně stejně žádné důkazy nechceš, protože když se ti něco nelíbí a nejde uhnout, tak prostě řekneš, že tomu nevěříš, protože jsi to nezkoušel:-)

proton100 napsal(a):

Rešpektujem že toto je fórum školskej fyziky a rád ju vysvetlím každému kto o to má záujem.

Né, toto není fórum "středoškolské fyziky" ale jenom "fyziky". Budeš nejspíš muset respektovat i to.

Dobson napsal(a):

2. V ruce mám permanentní magnet a představuji si magnetické siločáry;vystupují z pólu magnetu a stáčí se k druhému pólu magnetu. Kam se ale stočí siločára, která vychází přímo rovně (tedy kolmo) k pólu, ven z magnetu?

Těšit tě ovšem může to, že i když ta jedna siločára netvoří uzavřenou křivku, tak se nic hrozného neděje. Protože magnetické pole v nějaké vzdálenosti od magnetu (třeba 10m, nebo 10km, to máš v principu celkem jedno) je už tak slabé, že jej stejně nejsme schopni nijak detekovat.

Je to jen čistě teoretická věc - ale ta siločára co odpovídá ose symetrie opravdu uzavřenou smyčku netvoří. Je to takový limitní případ.

Důležité je, že siločáry mag. pole nezačínají ani nekončí v nějakých částicích. Ale do nekonečna v principu vést mohou.

Můžeš si představit homogenní magnetické pole - všechny siločáry jsou rovnoběžné a vedou z minus nekonečna do plus nekonečna. Jasně, takové pole asi nevyrobíme, ale teorie to nerozporuje.

↑ MichalAld:

Nechci žádný "důkaz", chci vědět, jestli je to oficiálně uznávaná věda, nebo není.

Není.