Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím !
Našiel som takýto stručný popis Jouleho pokusu. www.zsondrejov.cz/Vyuka/F-8/Teplo_04.pdf
V princípe neodmeranú energiu svojich svalov premenil na dobre merateľnú potenciálnu energiu závaží. Tie rozvírili vodu a zvýšili teplotu. Odtiaľ sa dá určiť cp vody.
=
Skúsme na podobnú tému takýto myšlienkový experiment.
Majme oceľové teleso hmotnosti m(kg) a cp=0.46kJ/kg.K
Ťaháme ho konštantnou rýchlosťou po tenkom a úzkom oceľovom plechu.
Práca vykonaná na dráhe s je rovná
W=F.s kde F (trecia sila) F=f.G=f.m.g
pričom f....dynam.koef.šmyk.trenia(oceľ/oceľ)=0.1,
g=9.81m/s2 , a teda G=váha telesa. Po dosadení
W=f.m.g.s
Nech sa všetka práca premení na teplo .
Nech teplo neunikne z telesa.
Potom cp=W/(m.▲T)
po dosadení za W a úprave máme
cp.▲T= f.g.s
a s konkrétnymi číslami
460.▲T ~ s.
Na 460 metroch sa ohreje o 1 kelvin.
pozn.
Nezávisí na hmotnosti, ani rýchlosti, ani styčnej ploche..ale na jednom rozmere (m) čo ma udivuje.
Offline
pietro napsal(a):
Nezávisí na hmotnosti, ani rýchlosti, ani styčnej ploche..ale na jednom rozmere (m) čo ma udivuje.
Když se na to podíváš detailněji, tak to zas tak "udivující" není.
Že to nezávisí na styčné ploše - no to je stejně "udivující" jako to, že na ní nezávisí třecí síla. V každém případě je to jen ten nejjednodušší model suchého tření.
Že to nezávisí na rychlosti - to je to samé, jako v předchozím případě - že suché tření nezávisí na rychlosti. Ono to taky není úplně pravda.
Jediné, co je opravdu zajímavé (a v důsledku je to vlastně docela podstatné) je to, že tíha tělesa závisí na stejné veličině jako ta tepelná kapacita. Není vůbec samozřejmé, že ta "hmotnost" musí být v obou případech ta samá. Do rovnosti to vlastně dává až obecná teorie relativity.
Ta první hmotnost se také nazývá PASIVNÍ GRAVITAČNÍ HMOTNOST.
Ta druhá (co na ní závisí tepelná kapacita) - no to je otázka, jak ji měříme, ale definice hmotnosti je skrze setrvačnost (Newtonův zákon), takže by to měla být SETRVAČNÁ HMOTNOST.
Ještě také existuje tzv AKTIVNÍ GRAVITAČNÍ HMOTNOST - dle ní zase počítáme gravitační pole kolem hmotných těles.
A pokud platí Obecná Teorie Relativity, musejí být všechny tyto tři hmotnosti stejné.
Jen tehdy vyjde, že oteplení tělesa nezávisí na jeho hmotnosti.
No a v každém případě je asi problém, že né všechna energie vzniklá třením přejde to toho taženého tělesa, část jí určitě přejde do té desky, po které těleso táhneme (a nejspíš to bude i větší část, pokud budou předměty ze stejného materiálu).
Offline