Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Dobrý den,
doufám, že tento dotaz není nemístní, jelikož se jedná o dotaz na značení, které se liší fakulta od fakulty.
Bohužel si nejsem vůbec jistý značením v následujícím lemmatu.
Doposud jsem pochopil, že mám jakýsi interval
na kterém je funkce
integrovatelná právě tehdy, když jsou splněny podmínky, které laicky řečeno říkají: Každou posloupností
, kterou rozdělím interval
, tak že limita velikosti vzdálenosti (norma rozdělení) jednotlivých dílků
našeho rozdělení je rovna nule (předpokládám, že rozdělujeme na n nekonečně mnoho infinitisimálně malých dílků za učelem obdržení co nejpřesnějšího výsledku).
(správností pochopení této části definice jsem si ještě poměrně jist)
a dále pro libovolnou volbu čísel
(zde si vůbec nejsem jist, k čemu volíme číslo
a co znamenají dolní index
a horní index
) dále pokračuji, že toto číslo
se nachází mezi dvěmi libovolnými po sobě jdoucími čísly
( opět si nejsem zcela jist za jakým účelem je zde tato podmínka, ale tuším, že to souvísí s tím, že při rozdělení plochy křivky na nekonečně mnoho obdelníků, pro výpočet plochy jednoho takového obdelníku potřebuji délku kratší strany což je v našem případě rozdíl dvou po sobě jdoucích x a jeho výšku což je funkční hodnota, ta je ale stejná v každém bodě, které se nacházeji ve dvou po sobě jdoucích dílcích) dále část s indexy
které jsou od
až do
(zde si opět nejsem jist k čemu je j a k čemu je u m dolní index n), pak zápis posloupnosti
(u které si nejsem jist, proč u x horní index
a doln index
, nevím co znamenají a k čemu jsou).
Nakonec, hlavní pointou lemmatu je, že existuje tato limita, která je, při splnění podmínek výše, rovna určitému integrálu funkce
.
Potřeboval bych pomoct s částmi, kterým nerozumím a zjistit zda vůbec uvažuji správně. Jakákoli pomoc je vítána. Přikládám 2 obrázky s definicí a důkazem, pro úplnost, ale můj dotaz je směrovaný prozatím pouze na samotnou definici.
Děkuji za váš čas,
RuzejjurFjFi

Offline
Ahoj, předtím, než ti poradí někdo jiný, vyfoť sem prosím i vaše definice rozdělení a
.
Offline
↑ RuzejjurFjFi:
Ahoj, zkusím vysvětlit na příkladu:
Označme
(neboli "krok").
Nyní si představ, že n-tý člen
posloupnosti rozdělení
intervalu
je definován třeba takto:
kde 
Takto definována posloupnost nám umožní rozdělit interval <a,b> na síť podintervalů (dokonce ekvidistantních, ačkoli to věta nepožaduje) s krokem
. Zároveň bude splňovat předpoklad věty, že
.
Nechť máme tedy například interval
a vypíši prvních pár členů posloupnosti
:
Volím
. Z toho je vidět, že
.
Zde je
, ale to je díky speciální definici kroku
, tedy obecně může být interval <a,b> rozdělen zcela jinak.
Číslo
je vlastně libovolné číslo z
-tého podintervalu při
-tém rozdělení intervalu
.
Tedy odpovídající indexy pro tyto první tři členy jsou:
Pomohlo to?
Offline
↑ RuzejjurFjFi:
Ahoj.
Doporučuji učebnici
Vojtěch Jarník : Integrální počet I,
která je zveřejněna i na webu.
EDIT. Najít to webovou versi se mi už nepodařilo, takové publikování knihy se asi někomu nelíbilo.
Offline
↑ Rumburak:
Zde je mozne stahnout vsechny "Jarniky".
Offline
↑ laszky:
Díky za odkaz, naštěstí mám všechny "Jarníky" v knižní podobě. Kdysi ale existovaly
snadno dostupné stránky, které nabízely možnost náhledu do příslušné knihy, aniž by
bylo nutno ji stahovat. Tyto stránky jsem nyní nenašel. (Možná jsem jen špatně hledal,
tuto možnost připouštím.)
Offline