Matematické Fórum
Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
#1 20. 09. 2018 12:49
- jakub. H123
- Zelenáč
- Příspěvky: 3
- Škola: Z4U
- Pozice: Student
- Reputace: 0
Teplosměnná plocha a výkon
Dobrý den, rád bych se dozvěděl jak vypočítat teplosměnnou plochu hliníkového profilu (odkazy níže) a výkon, který bude vytvářet.Teď neuvažujme tepelné ztráty obydlí a objem místnosti. Jedná se o profil na radiárotu kde bude proudit teplá voda o 72 stupních, počítejme na 1 metr profilu.
http://forum.matweb.cz/upload3/img/ … %2529.jpeg
http://forum.matweb.cz/upload3/img/ … 2%2529.png
Prosím o pomoc děkuji
Offline
#2 20. 09. 2018 16:35
Re: Teplosměnná plocha a výkon
V elektronice se pro podobné účely používá výrobcem specifikovaná hodnota tepelného odporu. Ale je to nutné brát s rezervou, protože v reálu to vyjde jinak pokud to třeba výrobce změřil nastojato a v zařízení je to pak naležato.
Obecně jsou na to nějaké vzorečky pro jednoduché tvary, jako rovná deska, ale jinak bych řekl, že cesta k rozumnému výsledku vede jen přes údaje od výrobce, vlastnoruční měření, nebo dotaz na někoho, kdo s tím má dostatečné osobní zkušenosti (buď přímo s tímto, nebo s hodně různými).
Takže koupit přiměřený kus toho profilu, někam doprostřed přidělat vhodný topný element (já bych použil tranzistor) a pak zjistit, při jakém výkonu má profil požadovanou teplotu. Čím budou podmínky měření bližší těm při použití, tím přesnější bude výsledek.
Offline
#3 20. 09. 2018 18:18
Re: Teplosměnná plocha a výkon
No, protože tepelný výkon (při konstantní teplotě toho tělesa) je převážně určen prouděním okolního vzduchu. A proudění tekutin - to se bohužel počítat nedá.
Pokud to má být použito jako standardní radiátor, tak věc ještě lehce komplikuje fakt, že radiátor nemá konstantní teplotu, protékající voda v něm zároveň chladne.
Na ploše to závisí lineárně jen pokud jde o délku radiátoru (mluvím teď o normálním radiátoru, co mám třeba doma pod oknem - aby bylo jasné, co je délka). Na výšce a struktuře to závisí komplikovanějším způsobem, který nelze rozumně předpovídat. To samé na teplotě - protože vyšší teplota vytváří lepší podmínky pro proudění vzduchu.
Nezbude, než to vyzkoušet a změřit. Nebo si najít v katalogu nějaký radiátor podobného provedení.
Pokud se tyhle věci řeší teoreticky, tak zpravidla pomocí "teorie podobnosti" - na nějakém tvaru a za nějakých podmínek se to změří - a pak se to dá přepočítat na jinou velikost systému a jiné parametry.
Také lze proudění modelovat na počítači - ale je to docela high-tech, představuje to numerické hledání řešení Navier-Stokesovy rovnice, a je to mmch. také jeden z matematických problémů tisíciletí
Offline