Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, potreboval bych radu ohledne jednoho praktickeho prikladu, viz schema nize. Potreboval bych vysvetlit, jake fyzikalni zakonitosti vedou k tomu, ze pokud na zdroji stlaceneho vzduchu zmenim setpoint tlaku, tak i pres skutecnost, ze muj regulacni clen drzi stale stejny prutok vzduchu, dojde "rovnez" k narustu tlaku na vystupu (za regulacnim clenem). Logicky mi to je "proti srsti", mam stale zato, ze regulacni ventil by mel zmensit otevreni (= zvetsit tlakovou ztratu) a tim se vratim zpet na pozadovany prutok vzduchu, a tlak za regulacnim ventilem by mel byt prece rovnez stejny? v realu to ovsem takto nefunguje... Staci me pouze odkazat na literaturu, fyz. zakonitosti, kde bych si to mohl nastudovat a pochopit to. Dekuji velice.!
Offline
Co to znamená "v reálu" ?
Tvůj obrázek nevypadá jako fotka nějakého reálného zařízení...
Jednoduché vysvětlení je, že ten regulátor průtoku nefunguje úplně tak, jak si jej idealizuješ (tj že průtok nezávisí na vstupním a výstupním tlaku).
Teoreticky by to samozřejmě mělo být tak, jak předpokládáš (za předpokladu, že krabička s názvem "tepelný agregát" představuje nějakou JEDNODUCHOU závislost nezi tlakem a průtokem).
Další problém může být v tom, co myslíš tím pojmem PRŮTOK. Může jít totiž o OBJEMOVÝ PRŮTOK (litry za sekundu), nebo také o HMOTNOSTNÍ PRŮTOK (kilogramy za sekundu). Ta jednotka, co uvádíš, mi není úplně jasná.
Problém je, že když jde u stlačitelných médií (plynů) o objemový průtok, tak skutečné množství "protečeného" plynu závisí na tlaku. Plyn je stlačitelný, a je určitě rozdíl, jestli je to litr za sekundu při tlaku 1Pa, nebo 1MPa.
Také se s oblibou používá něco jako "průtok přepočtený na atmosférický tlak" - tak se udává třeba výkon kompresorů.
Fyzikálně nejlepší je používat hmotnostní průtok, protože ten "na tlaku nezávisí" a zachovává se při změně průřezu potrubí. Jenže se zase blbě měří.
(výraz "hmotnostní průtok nezávisí na tlaku" je třeba brát s nadhledem, on na tlaku nezávisí ani ten objemový, jde jen o to, že objem není u plynu příliš vhodná veličina na definici jeho "množství").
Offline
↑ MichalAld:
Diky za reakci. v realu se jedna o vyrobni linku, kde do horaku vhanime onen "nizkotlaky" spalovaci vzduch. tepelnym agregatem myslim samotnou pec, resp. horak, kde merim tlak. Schema je pouze pro znazorneni tlakovych pomeru.
prutok merime objemove, s tim, ze se nasledne provadi kompenzace (na teplotu a tlak) jednotka Nm3, resp. normalni metr krychlovy,
Offline
Všechny ty argumenty ohledně měření průtoku by platily jen pokud by byl snímač průtoku před jeho regulátorem.
Pokud je až za ventilem, tak by to mělo být všechno jedno.
Jediné co mě napadá je, že pokud je snímač blízko za ventilem, může ventil způsobit nějaké špatné proudění (vír), který závisí na tom, jak moc je uzavřený - a snímač průtoku pak chybně měří (předpokládám, že k měření průtoku se využívá měření rozdílů tlaku na cloně).
Offline
ano, prutokomer je pred regulacnim ventilem (ve schematu to mam prohozene), rovnez tyto dva cleny, jsou od sebe oddeleny vzdalenosti nekolika metru (nemely by se tedy vzajemne ovlivnovat). Prutokomer je opravdu diferencni.
Jinak ta teorie, ze regulacni ventil v zavislosti na velikosti jeho otevreni, ma vliv na tlakovou ztratu v potrubi za nim (ovlivneni proudeni), bude asi jedina mozna...
Offline