Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Ahoj, potřeboval bych poradit s následujícímu příklady.
1) Určit definiční obor.
Řešení:
1.1
1.2
1.3
Předpokládám, že podmínky jsem určil správně (přesto prosím o kontrolu). Jak teď rozumně zapsat výsledný definiční obor?
2) Taktéž určit definiční obor.
2.1 Nerovnici jsem zlogaritmoval a dospěl jsem zde.
Nakonec mi z toho vyšlo:
Podle Wolframu je už i ta nerovnice nesprávná (proč?).
3) Obecný dotaz - např. zlogaritmování nerovnice mění nerovnost pokud je logaritmus klesající funkce? Pokud ano, jak je to v případě funkcí, které nejsou ani rostoucí ani klesající, např. tangens?
Offline
.V 1.3 jde logaritmus do minus nekonecna,kdyz jdes k nule zprava.Tam nedelis nulou.Pardon. Spletly se mi 2 radky. Tam vlastne musime uvazovat log kladneho cisla.
Z def oboru R bych vyjmula hodnoty -1;0;1;k.pi/2 pro k rovno 1,2,3.....
U toho bodu 2.1 je jakymsi zlomem bod -1.Nutno si uvedomit,ze abs hodnota i klesa,proto se mi nezda to logaritmovani.. Tady se budou muset rozlisit intervaly minus nekonecno az minus jedna.Dale minus jedna az nula a nula az nekonecno Odstranit si absol hodnotu a resit nerovnice. Na intervalu -1;0 bude asi zlom,kde neni definovana.
Offline
↑ Kleanthés:
Ahoj.
Určit definiční obor funkce znamená vyhnout se případům, kdy by funkce nebyla definována.
Například u funkce ("tan" znamená "tangens") je potřeba klást podmínky
(1) , aby měl smysl zlomek (jak víme, nulou dělit nelze),
dále
(2) , kde je celé číslo (viz definiční obor funkce tangens),
a konečně
(3) (viz definiční obor logaritmické funkce).
Obvykle je požadováno explite vyjádřit "průnik" takových podmínek formulí tvaru
nebo aspoň .
Offline
↑ Rumburak:
Ano, to všechno já samozřejmě vím (viz mé příklady a řešení). Prosím o kontrolu mého řešení.
Offline
↑ krakonoš:
Já právě nevím, jak funguje to zlogaritmování - domníval jsem se, že záleží na monotonii logaritmu, ne funkce, kterou chci zlogaritmovat. Jak to tedy je?
Offline
Pokud bude a mensi nez b ,mohu na ne pouzit rostouci funkci napr log a zustane mensi nez log b.Predstav si,ze pouzijes na a mene nez b exponencielu. Tim ale napr pro a rovno jedne a b rovno stu razantne zvysis rozdil . Puvodne byl rozdil 99, a vem si jaky bude nyni. Pokud bys na a mene nez b pouzil klesajici fci napr minus e nax. Nerovnost nebude zachovana a stane se z ni pravy opak pri urcitych volbach a b.Takze se muze stat,ze nekde se jeste zachova stejn ne pri blizkych a b,jinde uz ne.....
Offline
↑ Kleanthés:
K úloze 1:
Měníš význam proměnné , což je chyba. Například: v předpisu funkce se výraz
nevyskytuje, proto nás jeho definice ani hodnota zajímat nemusí. Místo toho nás ale musí zajímat
výraz :
- musí být definován, což znamená podmínku ,
- musí padnout do definičního oboru funkce tangens, což znamená podmínku , celé,
- musí být splněno , aby jmenovatel "hlavního" zlomku v předpisu funkce byl nenulový,
což znamená podmínku , celé.
Dál jsem nic nekontroloval - předpokládám, že můj dosavadní rozbor by mohl stačit.
Offline
↑ krakonoš:
Aha. To mi právě ještě nikdo nevysvětlil, ale už tomu rozumím. Jestli a < b, pak i log a < log b. Pokud na obě strany aplikujeme rostoucí funkci, nerovnost se zachová. Pokud na obě strany aplikujeme klesající funkci, nerovnost se musí obrátit; jestli a < b, pak 0.5^a > 0.5^b (ovšem ne jen při určitých volbách, ale při všech, neboť 0.5^x je klesající na celém svém definičním oboru). Proto obecně nemůžu aplikovat na nerovnost třeba funkci tangens, neboť ta není ryze monotónní. Dále, jestli x < 5, pak musí být i log x < log 5, neboť logaritmus je v tomto případě rostoucí funkce. Stejné by to bylo i pro x^6 > x^5.
Obecně tedy není problém aplikovat ryze monotónní funkci na ryze monotónní funkci. V opačném případě musíme příklad vyřešit jinak. Rozumím tomu správně?
Offline
↑ Rumburak:
To je přeci jasné, ale sám jsi předtím napsal, že definiční obor se zadává ve tvaru x náleží... , nikoliv 1/x^7 náleží...
Cituji:
"Obvykle je požadováno explite vyjádřit "průnik" takových podmínek formulí tvaru"
nebo aspoň .
Offline
↑ Kleanthés:Ano,kdyz aplikujes funkci xnadruhou pro kladna a,b .Zustane nerovnost zachovana. Pro zaporna ale docilis praveho opaku. On vlastne ten problem uzce souvisi s derivaci,jeji znamenko rozhodne,zda fce roste nebo klesa ( pochopitelne spojitych fci co maji derivaci).To je vlastne podil rozdilu funkcnich hodnot a rozdilu bodu na ose x.
Co se tyce toho dalsiho prikladu.
Offline
Měníš význam proměnné , což je chyba.
Rumburak má pravdu - nemôžeš miešať v 1 zápise rôzne významy premennej x
Buď je argument x alebo ten zlomok, na toto si dávaj veľký pozor.
Keby si napísal, že hodnota funkcie tangens v menovateli nesmie byť 0, bolo by to v poriadku. Keď napíšeš miesto toho niečo o tg x, už je to chyba a dosť veľká...
Offline
↑ krakonoš:
V druhém příkladu jsem postupoval tak, že jsem si rozdělil osu reálných čísel do dvou intervalů, a tak se zbavil absolutní hodnoty. Až poté jsem nerovnice zlogaritmoval a dostal se k výsledku . Předtím jsem udělal drobnou chybu a výsledek mi vyšel jiný. Jde o to, že nakonec dostanu nerovnici ve tvaru a^x > b^x, tu jinak nedokáži vyřešit bez zlogaritmování.
Offline
↑ Kleanthés:
Ahoj - no, úlohu vnímam len okrajovo, do hĺbky sa mi v tom patlať nechce, ešte by som vyrobila nejakú chybu...
ale verím, že niekto ti pomôže.
A je lepšie (podľa pravidiel) dávať každú úlohu do vlastnej témy, aby nevznikol chaos v odpovediach...
Offline
↑ misaH:
Udělal jsem formální chybu, děkuji za upozornění. Neuvědomil jsem si to. Pointa mého dotazu k příkladu 1 tkvěla v tom, že si nevzpomínám, jak se zapisuje "velké sjednocení", zda je možné to zapsat třeba takto:
Podmínky je třeba nějak sjednotit... Taky jsem upravil ten zlomek, aby nebyla odmocnina ve jmenovateli.
Teď taky vidím další chybku. Má tam být
Offline
Pro x rovno vetsi nez -1 prejde abs hodnota v x plus 1.Vyraz pod odmocninou musi byt roven nebo vetsi nez nula.Postupne se dostaneme k nerovnici 4 rovno vetsi nez (3/4) umocneno na x (klesajici epon funkce) Nakresli si tyto dve funce a spocti,kde je ta hranice. Mel by ti vyjit interval
max(-1;log4/log(3/4));nekonecno.
Podobne postupuj pro x mensi nez -1.
Zde se porovnava konst funkce 1/4 rovno vetsi nez 12 umocneno na x.Opet se vysleduje hranice,kdy jde funkce pod 1/4 a zaroven je x mensi nez -1. Tady by to mel byt intetval -nekonecno;min(-1;log(1/4)/log12).
To min a max je tam protoze nemam tabulky a nejsem schopna to porovnat.
Takhle to vidim ja. Jesti jsem se nespletla ve vypoctu.
Offline
↑ misaH:
Tohle je marné.
1) Výsledek mi vyšel naprosto stejně jako Rumburakovi, copak to nevidíš? Podmínky jsou správně (až na tu formální chybu, měl jsem místo tg x => ... použít třeba tg a => ...). Zbytek není divný, jsou to obyčejné algebraické úpravy.
2) Pokud se ptám na X, tak opravdu nechci slyšet odpověď na Y.
Děkuji alespoň za snahu.
Offline
↑ Kleanthés:
To jsme si nerozuměli. Ve tvaru resp.
se uvádí až konečný výsledek.
Offline
Stránky: 1