Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dostali jsme na přednášce zadání, že hodíme broskev do Kolského vrtu. Vrt je podle wikipedie 12 261m hluboký. Rychlost broskve v 1. vteřině je 4,904m/s a pak už klasicky zrychluje o 9,808m/s. Otázka je, za jak dlouho dopadne na dno. Samotný volný pád bych vyřešit zvládla, ale nevím, jak si mám poradit navíc s tou rychlostí v 1. vteřině a odtud jak to počítat.
Offline
Zrejme ide o to, že počas prvej sekundy pádu sa broskyňa pohybovala s iným zrýchlením.
Tvojou úlohou je nájsť hodnotu tohto zrýchlenia a na základe toho spočítať, akú časť z celkovej dráhy broskyňa prešla počas tej prvej sekundy.
Zvyšnú časť dráhy už prešla voľným pádom so zrýchlením 9,808m/s^2 a počiatočnou rýchlosťou 4,904m/s.
Navyše, dôležitou otázkou je, či pri výpočte máte brať do úvahy odpor prostredia, alebo nie...
Offline
o tom už učitel nic neříkal. koukala jsem všude možně po internetu na nějaké kalkulačky, ale nikde jsem nenašla, že by tam bylo i jiné zrychlení. kdybych si aspoň pamatovala vzorec na takový případ...
Offline
A nemá tá rýchlosť 4,904m/s náhodou byť rýchlosť broskyne na začiatku pohybu (t=0 s)?
Daj sem prosím ťa celé zadanie príkladu, presne v takom znení ako si ho dostala.
Offline
žádné zadání napsané nemám. učitel se ptal, co za ovoce spolužák nemá rád, řekl broskev, tak hážeme broskví... já si napsala akorát ty základní údaje, které učitel diktoval. ale taky mi to právě přijde divné, že by během té první vteřiny měla takové divné zrychlení.
Offline
↑ Shailynn:
Tak potom sa natíska otázka, či si si tie údaje zapísala správne...ak máš možnosť porovnať si ich so spolužiakmi, prípadne ísť za učiteľom a opýtať sa, na tvojom mieste tak urobím.
↑ edison:
Relevantná úvaha a podľa údajov by to aj sedelo, ale kým nemáme istotu ako to zadávateľkin učiteľ myslel, je to stále len v rovine dohadovania...
Offline
učitel se ptal, co za ovoce spolužák nemá rád, řekl broskev, tak hážeme broskví...
Rychlost broskve v 1. vteřině je 4,904m/s a pak už klasicky zrychluje o 9,808m/s.
Tohle může znamenat 2 věci:
1. Broskev se pohybuje rovnoměrným přímočarým pohybem dolů tak, že během celé 1. vteřiny má danou rychlost. Poté se pohybuje rovnoměrně zrychleně.
2. Broskev se pohybuje rovnoměrným zrychleným přímočarým pohybem dolů tak, že na konci 1. vteřiny má danou rychlost. Poté se pohybuje rovnoměrně zrychleně se zrychlením 9,808 m/s^2.
Pokud bys potřebovala pomoct s výpočtem obou možností, dej vědět.
Offline
Já myslím, že to může znamenat jen tyhle dvě věci:
1) Jde o volný pád, s nějakou počáteční rychlostí. Vzhledem k tomu, že (při g=10) by byla po vteřině volného pádu rychlost už 10 m/s, tak musela mít počáteční rychlost směr vzhůru a hodnotu 10-4.904 = 5.096m/s.
Takže stačí vzít vztah pro volný pád s počáteční rychlostí,
dosadit co známe, včetně té počáteční rychlosti (záporné) a vyjádřit t.
Je to kvadratická rovnice, takže bude mít pravděpodobně 2 řešení a je nutno se ještě zamyslet nad jejich fyzikálním významem.
2) Jde o jiný pohyb než volný pád, takový, že po vteřině trvání má rychlost 4.904 m/s.
To ovšem připouští celou řadu variant (nekonečné množství), nelze vyloučit ani to, že broskev někdy během první sekundy dosáhla i téměř rychlosti světla...no, nemyslím si, že jde o tuhle variantu.
PS: možná se má vzít lepší hodnota g než je těch 10.
Offline
Teď, jak to čtu, tak vidím, že ji skutečně asi hážeme nahoru...
Edit:
Pak ale není jasné, proč píše ↑ Shailynn:
pak už klasicky zrychluje o 9,808m/s
, jako kdyby se to zrychlení po 1. vteřině změnilo...
Offline
↑ Shailynn:
V tomto případě je nutné si uvědomit, že neplatí v tělese Země g=konst. (na povrchu Země je cca g=10 m/s2=konst.), ale gravitační zrychlení začne klesat, protože ve středu Země je g=0 m/s2. Je to dáno tím, že jak se těleso začne nořit do hloubky hmoty Země, začne je tato hmota obklopovat. Nejprve je vliv zanedbatelný, ale při 12 km hmoty by se dal vliv hmoty nad tělesem uvažovat za významný.
http://fyzmatik.pise.cz/760-prulet-sach … -zeme.html
Pokud by byla Země homogenní koulí, tíhové zrychlení by lineárně klesalo s hloubkou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace
R - poloměr povrchu Země
r - vzdálenost od středu Země
Je možné odvodit, že pro r<R platí: g(r)=-4/3*πρk*r
Offline
↑ Cenobita:
No, vzhľadom na pomer hĺbky Kolského vrtu (12,2 km) voči polomeru Zeme (cca 6378 km) sa mi nezdá, že by ten vplyv bol AŽ tak významný...
Offline
↑ Ferdish:
Pravda, já jen proto aby bylo jasno, co se děje pod povrchem Země s gravitací.
g(r)=-4/3*πρk*r
g(R)=-4/3*πρk*R=g0
g0=9,91 m/s2
g(r)=-g0*r/R
h=12,5 km
r=R - h
g(r)/g0=(R - h)/R
g(r)/g0=(6378 - 12,2)/6378=0,99808717466290373157729695829414 = 99,8%
Offline