Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Nasel jsem si na wiki, ze hodinovy strojek byl vynalezen pocatkem 15. stoleti (tedy pocatkem let 1 400).
Proc by tedy Galileo, ktery se narodil r.1564, jeste pouzival presipaci hodiny k mereni rychlosti svetla?
Offline
Jakési věžní hodiny měli ve Westminsteru už roku 1288. Ale právě až Galileo popsal fungování kyvadla. A teprve až 1657 sestrojil Christiaan Huygens první kyvadlové hodiny.
Nepřekvapilo by mě, kdyby pro účely měření krátkých časů byly přesýpací hodiny nejpraktičtější ještě několik staletí.
Offline
edison napsal(a):
….kdyby pro účely měření krátkých časů byly přesýpací hodiny nejpraktičtější ještě několik staletí…..
Podival jsem se na internet a vsechny ty presipaci hodiny vypadaji stejne, tedy dvojity skleneny kuzel s piskem.
Na mereni kratkych casu, treba 1 vteriny, i kdyby spocitali jednotliva zrnka pisku, pri nejspis "velkych" rozdilech mezi jednotlivymi hodinami ve velikosti otvoru kudy ten pisek prochazi a urcite nestejne velikosti zrnek (nemeli prece stroje a tak bylo vsechno vyrabene rucne, kusove, jak ty kuzely tak ty zrnka) jaka by mohla byt presnost, zvlast na kratke casy. Mozna tak na dlouhe.
Pri pouziti jenom jednech hodin by to asi bylo presnejsi. Ale asi nemeli vteriny a tak by se kratky cas asi musel merit v poctech zrnek!?
Offline
Tak jsem zjistil, že v té době již byly kapesní hodinky. Ale primárně byly prodávány jako náhražka šperků, které Švýcarský vladař zakázal nosit. Tím mimoděk způsobil slávu Švýcarských hodinářů, která přetrvala dodnes. Ale taky ty "náhražky šperků" byly z principu drahé. Teoreticky tedy použít šly, ale Galileo je asi neměl a nebyl zvyklý je používat.
Offline
↑ Zvedavec 4:
Mohl třeba na náměstí podle věžních hodin udělat na baňky značky.
Mohl udělat jiný časoměrný stroj se sekundama, pak ho zkalibrovat podle věžních hodin a nakonec podle něj udělat tu stupnici.
Mohl provést měření, udělat značku a pak s tím takto definovaným časem něco dalšího dělat.
Ale je to stejně jedno:
Galileo tu rychlost nezměřil, jen se o to neúspěšně pokusil:-)
Změřil to nakonec až Ole Rømer a podle něj spočítal Christian Huygens.
Offline