Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
může mi někdo osvětlit problém, nad kterým přemýšlím, prosím?
Vím, že pokud se těleso pohybuje rovnoměrným pohybem po kružnici, působí na něj síla tíhová směrem dolů a směrem do středu kružnice síla dostředivá,obě síly jsou pravé. Když se těleso pohybuje vůči inerciální vztažné soustavě zrychleným pohybem nebo se otáčí, tak se zavádí pojem setrvačné síly (síly zdánlivé).Na některých stránkách se píše odstředivá síla neexistuje. Mám tomu chápat tak, že tato síla neexistuje vůči inerciálnímu vztažnému systému, ale pouze v neinerciálním?Jsem zmaten z toho, že třeba na wikipedii se píše od dvou typech odstředivé síly - jedná jako reakci na dostředivé a druhé setrvačné. Je-li tedy setrvačná odstředivá síla zdánlivá a skládám ji se silou gravitační, tak dostanu tíhovou sílu.Toto skládání je možné proto, že vlastně rotující Země je neinerciální vztažná soustava?Ovšem soustavu spojenou s povrchem Země považujeme za inerciální. Prosím, můžete mi to nějak postupně vysvětlit.Mám v tom naprostý guláš.Děkuji
Offline
↑ alpus:
Ze tvých úvah bych řekl, že v tom guláš nemáš. Řekněme, že mám inerciální soustavu a v ní odtřeďující pračku. Prádlo je namáčknuté na vnitřní stěnu bubnu. Proč?
1. Z pohledu inerciální soustavy by se prádlo mělo pohybovat rovnoměrně přímočaře, a buben mu stojí v cestě. Proto jsou trvale v kontaktu a navzájem na sebe silově působí. Buben na prádlo působí silou, které říkáme dostředivá, směřuje dovnitř a vysvětluje zakřivení trajektorie prádla. Protože tu na sebe působí dvě tělesa, existuje tu ještě reakční síla, kterou působí prádlo na buben. Této síle se bohužel někdy říká odstředivá.
2. Z pohledu bubnu se nic netočí. Prádlo je přesto namáčknuté na stěnu a narozdíl od předchozího případu není naprosto jasné proč. Proto se zavádí nepravá síla (napravá proto, že není jasný její původce), které se bohužel říká také odstředivá a která odpovídá tomu, co v té soustavě pozorujeme. Tato síla tedy tlačí prádlo ven.
Obě síly se samozřejmě pletou, protože se označují stejným slovem a také se stejně počítají.
Pokud jde o ten povrch Země. Země není inerciální soustava, proto na ní můžeme používat pojem odstředivá síla (v tom druhém smyslu). Odstředivá síla je ovšem velmi slabá, takže někdo jiný by to mohl zanedbat a řekl by, že si odchylek od neinerciality stejně nevšimne. Navíc ale po složení odstředivé a gravitační síly už nikdo nerozhodne, která síla byla která, takže když jednou zavedeš tíhovou sílu, tak jsi do ní efekt odstředivé síly už zahrnul - v podstatě tedy stále počítáš v neinerciální soustavě, ale odstředivá síla tam nevystupuje explicitně. Výsledná soustava bude stále vykazovat neinerciální chování (zejména Coriolisovu sílu) - toho si můžeš a nemusíš všimnout.
Krátce řečeno: soustavu spojenou s povrchem Země můžeme považovat za inerciální, odchylky jsou velmi malé. Pokud chceme, odstředivou sílu navíc můžeme promítnout do proměnného tíhového zrychlení - kdyby Země nerotovala, také by nebylo všude stejné, tak ať tam máme jen jednu měnící se sílu, ne dvě. Přijdeme tak jen o odchylky vyšších řádů, kterých bychom si stejně možná nevšimli.
To je alespoň můj pohled na věc.
Offline
↑ LukasM:
Děkuji Vám moc za vysvětlení.Ještě se Vás zeptám, k bodu 1 u té pračky. Píšete, že se jí někdy bohužel říká odstředivá. Kdybych jí takto nazývat nechtěl, vzhledem k tomu, že jde o inerciální vztažnou soustavu, mohu říci, že prádlo působí na stěnu stejně velkou silou opačného směru, která se ovšem nenazývá odstředivá, jelikož odstředivá setrvačná síla souvisí s neinerciálním systémem?
Offline
alpus napsal(a):
Vím, že pokud se těleso pohybuje rovnoměrným pohybem po kružnici, působí na něj síla tíhová směrem dolů a směrem do středu kružnice síla dostředivá,obě síly jsou pravé.
Z toho, že se něco pohybuje po kružnici rozhodně neplyne, že by na to měla působit tíhová síla. Pro začátek bych doporučil tíhovou sílu z úvah vynechat. O tom, jestli je tíhová síla "pravá" nebo "zdánlivá" napíšu později samostatný odstavec. Pro začátek tedy žádnou tíhovou sílu nebereme v potaz.
alpus napsal(a):
Když se těleso pohybuje vůči inerciální vztažné soustavě zrychleným pohybem nebo se otáčí, tak se zavádí pojem setrvačné síly (síly zdánlivé).
Tak to není. Nezáleží na tom, jak se těleso pohybuje, záleží na tom, s čím spojíme souřadnou soustavu. Pokud používáme inerciální vztažnou soustavu, tak tam žádné zdánlivé síly nejsou.
alpus napsal(a):
Na některých stránkách se píše odstředivá síla neexistuje. Mám tomu chápat tak, že tato síla neexistuje vůči inerciálnímu vztažnému systému, ale pouze v neinerciálním ?
Správně je to tak, že v inerciální vztažné soustavě žádná "odstředivá síla" neexistuje. V neinerciálních existovat může (ale taky nemusí, to záleží na detailech té soustavy).
alpus napsal(a):
Jsem zmaten z toho, že třeba na wikipedii se píše od dvou typech odstředivé síly - jedná jako reakci na dostředivé a druhé setrvačné.
Jo, z toho bych byl zmatený taky. Ale ten první případ (jako reakce na dostředivou sílu) se skoro nepoužívá, a já bych doporučoval to nepoužívat vůbec. Nikdy jsem třeba neslyšel, že by družice obíhající kolem země působila na zemi "odstředivou silou" - ve smyslu reakce na gravitační dostředivou sílu. Navíc - tu reakční sílu není potřeba nějak nazývat, obzvlášť když zákon akce a reakce obecně neplatí a reakční síla někdy ani neexistuje.
Správné použití pojmu "odstředivá síla" je pro jednu ze "zdánlivých sil" jež se vyskytují v neinerciálních soustavách.
alpus napsal(a):
Je-li tedy setrvačná odstředivá síla zdánlivá a skládám ji se silou gravitační, tak dostanu tíhovou sílu.Toto skládání je možné proto, že vlastně rotující Země je neinerciální vztažná soustava?
Áno, takto je to zcela správně.
alpus napsal(a):
Ovšem soustavu spojenou s povrchem Země považujeme za inerciální.
Považujeme ji za inerciální jen pokud nejsou odchylky příliš významné. Ale například Foucaultovo kyvadlo by v inerciální soustavě nefungovalo.
Offline
On je ještě taky pro většinu lidí problém se smířit s faktem, že některé věci (jako třeba ty zdánlivé síly) prostě závisejí na volbě souřadné soustavy. Koukáš na rotující buben v pračce - a jedna část mozku ti říká, že buben se točí, takže je v něm odstředivá síla, a druhá část mozku na to pořád kouká ze židle, na které sedíš chce tam tu odstředivou sílu vidět taky.
Jenže tak to nejde. Nejlepší když se nad tím zamyslíš trochu jiným způsobem.
Shodou okolností se stalo, že se několik fyziků ocitlo v uzavřených kulatých (= válcovitých) místnostech někde ve vesmíru, místostech, která nemají žádná okna, takže nikdo se nemůže dívat ven...mohou jen provádět svoje experimenty a pozorovat co se děje.
První z fyziků měl velkou kliku - v jeho soustavě se vše chová přesně tak, jak se to učil ve škole. Věci se hezky volně vznášejí v prostoru, nikam nepadají ani nelétají, pokud se něco umístí někde v prostoru, tak už to tam zůstane. Když hodí balónek, ten se pohybuje po přímce konstantní rychlostí (náš fyzik rozumí trochu i matematice, takže ví, co je to přímka - jako že to je třeba nejkratší spojnice dvou bodů v jeho souřadné soustavě).
Druhý z fyziků už takové štěstí neměl. Věci v jeho soustavě se nevzdášejí volně v prostoru, nýbrž mají tendenci padat stále stejným směrem - nazval si ho jako "dolů" protože ve škole věci taky padaly směrem dolů, žejo...po nějaké době bádání zjistí, že Newtonův zákon, tak jak se ho učil ve škole, by skoro fungoval, jen je nutné ke známým silám působícím na těleso přidat ještě jednu, která míří tím jeho směrem "dolů" - a jejíž velikost si stanovil experimentálně. Netuší ovšem, co je příčinou téhle síly - ale protože má spoustu fantazie, napadlo ho, že jeho pokoj (soustava) by se mohla "ve skutečnosti" pohybovat zrychleným pohybem směrem opačným k tomu "dolů" - což by vysvětlovalo tu záhadnou sílu.
Třetí fyzik dopadl ještě hůře - v jeho soustavě věci nezůstávají stát na místě, ani nepadají "dolů" ale kupí se u obvodové stěny jeho pokoje. Když si vezme závaží, pověsí si ho na pružinu a chodí s ním po pokoji, tak zjistí, že závaží táhne pružinu vždy směrem od středu jeho pokoje. A to tím více, čím více je od středu vzdálen. Nenapadne ho nic lepšího, než předpokládat, že na závaží působí v jeho soustavě opět nějaká záhadná síla. A protože závaží je vždy taženo od středu jeho místnosti, nazve ji přirozeně jako "odstředivá síla". Tím jeho trápení ovšem nekončí...když vezme balónek a hodí jej přes pokoj, balónek vůbec neletí rovně. Dokonce neletí ani tak, jako by na něj působila ta odstředivá síla. Letí po úplně záhadné křivce. Teprve po měsících experimentování a počítání ho napadne, že na letící předmět musí krom odstředivé síly působit ještě další síla - která závisí i na rychlosti toho letícího předmětu. Dnes ji známe jako Coriolisovu sílu a na své záhadnosti dosud nic neztratila.
Chudák čtvrtý fyzik má soustavu ještě horší - přibyla mu tam ještě i Eulerova síla. Dalšímu se všechny ty síly v čase i mění.
Všichni fyzikové však nakonec dojdou k zajímavému objevu - když si ve svém pokoji umístí do prostoru 3 malá tělíska, tak aby se navzájem nepohybovala (ale nebyla přitom nijak spojená) - a s touto trojicí tělísek spojí pomocnou vztažnou soustavu - tak v této soustavě žádné z těch záhadných sil, co působí v jejich místnostech nepotřebují. Soustava spojená s volně padajícími tělísky je dokonale inerciální.
Proto se také rozhodli, že těm záhadným silám působících v jejich místnostech budou říkat "zdánlivé" - protože mají možnost se jich zbavit tím, že si udělají novou soustavu, spojenou s volně padajícími tělísky. To, že jsou ty síly zdánlivé ovšem neznamená, že neexistují. Pro fyzika číslo 2 jsou reálné dost na to, aby si mohl v klidu na vařiči udělat oběd a nalít si do sklenice pívo, zatímco fyzik č. 1 v inerciální soustavě má smůlu, a pívo musí pít přímo z lahve, jinak se mu rozletí do prostoru.
Offline
Jednou takhle jednoho chytrého člověka (jmenoval se tuším Albert Einstein, ale není to příliš důležité) - jednou ho napadlo, že co kdyby ta gravitace byla také jen zdánlivou silou. Nedalo mu to spát - až nakonec, po 10 letech trápení, tuhle myšlenku zformuloval i matematicky.
Takže dnes gravitaci považujeme také za zdánlivou sílu. Ale má to svá specifika.
Jak jsem v předchozím příspěvku zmiňoval - fyzik číslo 2 dospěl k názoru, že jeho pokoj se musí pohybova rovnoměrně zrychleným pohybem. Stejně tak ale mohl dospět k názoru, že jeho pokoj prostě stojí na povrchu země (či jiné vhodné planety). A dle Einsteionvy teorie neeixstuje způsob, jak by to mohl zjistit - jestli gravitační síla, nebo zdánlivá setrvačná síla.
Stejně tak fyzik č. 1 si naivně myslí, že je v inerciální soustavě někde uprostřed vesmíru - a přitom jen padá volným pádem z výšin k zemskému povrchu .... a ano, nakonec to zjistí, ale už mu to asi nebude mnoho platné.
To je ten důležitý rozdíl gravitace od zdánlivých setrvačných sil - gravitace je nerozlišitelná od setrvačných sil jen v malé oblasti prostoru (jako třeba uvnitř malé místnosti) a také v malé oblasti času (místnost fyzika č. 1 nebude z oblaků padat věčně (k jeho věčné škodě)).
Ten trik, co udělali nakonec všichni fyzikové, že si vzali 3 tělíska a spojili s nimi souřadnou soustavu - ten trik v gravitačním poli nebude fungovat, pokud budou tělíska příliš daleko od sebe. Pokud budou dvě z nich na oběžné dráze (letící proti sobě) a jedno padat z oblak dolů - tak s nimi soustavu nespojíme - neboť se navzájem pohybují - a i kdybychom to nějak dokázali, tahle soustava už inerciální nebude.
Pokud budou ale blízko sebe (všechna padat z oblaků, nebo všechna obíhat stejným směrem - tak inerciální soustavu vytvoří. Tahle soustava není ale neomezeně velká. Ve skutečnosti je nekonečně malá. V jediném bodě (a přibližně inerciální v blízkém okolí toho bodu). Ale v rámci této (malé) soustavy je gravitační síla stejně zdánlivá, jako všechny ty setrvačné síly z neinerciálních soustav. Nelze to nijak odlišit.
A ta teorie se jmenuje Obecná Teorie Relativity, od Alberta Einsteina.
Offline
alpus napsal(a):
↑ LukasM:
Děkuji Vám moc za vysvětlení.Ještě se Vás zeptám, k bodu 1 u té pračky. Píšete, že se jí někdy bohužel říká odstředivá. Kdybych jí takto nazývat nechtěl, vzhledem k tomu, že jde o inerciální vztažnou soustavu, mohu říci, že prádlo působí na stěnu stejně velkou silou opačného směru, která se ovšem nenazývá odstředivá, jelikož odstředivá setrvačná síla souvisí s neinerciálním systémem?
Můžeš to nazývat "reakční síla" nebo to nemusíš nazývat vůbec nijak - není z toho žádný velký užitek.
Ještě něco není jasné ?
Offline