Matematické Fórum

Co znamená to slovo "prakticky" ? Teoreticky je možné, aby se upečené kuře změnilo v živé, prakticky se s tím nesetkáváme.

Teoreticky nelze radioaktivní záření odstínit až na nulu, prakticky nám stačí, když jej zeslabíme slušně pod úroveň radioaktivního pozadí.

Souvislost se zenonem úplně nechápu...

proton100 napsal(a):

Dobre tieni betón a voda, preto sa reaktory zalievajú do betónu a tyče ukladajú do vody. Jednolivé prvky, napríklad olovo, tienia zle.

Jo, to určitě. A proto má olovo v širokém rozsahu energií mnohokrát menší polotloušťku než beton. Viz např. zde (oddíl Stínění ionizujícího záření).

↑ Manrong:
Pozor na pojem "radioaktivní záření", nenese moc informací. Pokud chceš jakkoli popisovat nějakou interakci s látkou, je třeba být konkrétnější. Polotloušťka má smysl jen pro záření, které s hloubkou ubývá exponenciálně, tedy zřejmě elmg záření. A problém Zenónových paradoxů, pokud vím, spočívá v něčem trochu jiném. Tady zřejmě vidíš paradox v tom, že se něco pořád dělí na polovinu, a tedy pořád něco zbývá. To ale není pravda, za prvé to od jisté chvíli je v praxi jedno (jak píšou kolegové), zadruhé ta myšlenka přestane fungovat, jakmile intenzita záření klesne dostatečně na to, aby byly vidět jednotlivé fotony. Tam to samozřejmě už nefunguje a pojem polotloušťka ztrácí svůj původní smysl. Stejně jako zákon radioaktivní přeměny nebude platit pro hromádku deseti jader.

proton100 napsal(a):

Podvod spočíva v tom, že sa tieto zákony prezentujú ako absolútne, že platia vždy a všade.

Ale neprezentují...

Mmch, v tvém případě je problém, že mícháš dohromady zcela zjevné nesmysly s informacemi, jež jsou správné (a málo známé) - což ale v důsledku vede k tomu, že člověk neví, co si má myslet a je nucen považovat za nesmysly všechno, co napíšeš.

Bylo by to nesmírně užitečné, kdybys to dokázal rozlišovat sám.

Nelze, no. Nebo tedy lze, pokud použijeme vrstvu nekonečné tloušťky.

U Zenóna je to ovšem jiné, tam se bavíme o konečné vzdálenosti (když chlap honí želvu). Tam s každým krokem klesne vzdálenost na polovinu, ale krok je také poloviční. Takže celková vzdálenost vyjde konečná, byť potřebujeme nekonečný počet kroků.

U s tínění je to jiné, kroky jsou pořád stejné. S každým krokem klesne záření na polovinu, ale kroky jsou stále stejné, takže celková vzdálenost je nekonečná.

LukasM napsal(a):

zadruhé ta myšlenka přestane fungovat, jakmile intenzita záření klesne dostatečně na to, aby byly vidět jednotlivé fotony. Tam to samozřejmě už nefunguje a pojem polotloušťka ztrácí svůj původní smysl. Stejně jako zákon radioaktivní přeměny nebude platit pro hromádku deseti jader.

To není tak úplně pravda - pokud útlum definujeme jako pravděpodobnost zachycení fotonu, bude to fungovat vždycky - při libovolně malých intenzitách, dokonce i tehdy, kdy už nedává smysl mluvit o intenzitě.

LukasM napsal(a):

Pokud já vím, polotloušťka je definovaná jako vzdálenost, na které klesne intezita na polovinu.

To ano, ale otázka je, jak definujeme tu intenzitu.

Pokud jde o radiaci, stejně musíme vzít nějaký časový úsek, během kterého počítáme ty částice. A nikdo neříká, jak má být dlouhý.

↑ proton100:
Pokud by šlo jen o mne, dalo by se o tom diskutovat, ale když jde o celý zbytek světa ....