Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Začal bych tím, že bych dal dohromady rovnice jednotlivých vahadel (tj. vynechal pružinu k2 a ten rotující excentr). Získáš tak dvě nezávislé rovnice. Potom bych doplnil tu pružinu k2, čímž dojde k provázání těch rovnic.
Nakonec ten excentr.
Jednu věc ale trochu nechápu - v článku je zdůrazněné, že vahadla jsou svislá - jako by tím chtěl autor říct, že se do toho má zahrnout i vliv gravitace. Jenže k tomu bychom potřebovali znát i polohu těžiště jednotlivých vahadel, a ta není nikde zmíněná. Takže bych to pro začátek ignoroval. Jako by tedy byly vodorovně a né svisle.
Offline
To je určitě špatně. Pokud budu mít zítra čas a nezapomenu na to, odvodím ti ty rovnice. Kdybys chtěl na to jít sám, doporučuji pomocí Lagrangeových rovnic druhého druhu.
Offline
Tak špatně to určitě je, ale nemyslím si, že je na tohle zrovna nutné používat Lagrangeov rovnice.
1) to zrychlení
je třeba rozlišovat pro první a druhé kyvadlo, není to to samé zrychlení.
A obecně je to lepší psát rovnou jako druhou derivaci výchylky...
2) čímž se dostáváme k té nezjákladnější chybě - rovnice na své pravé straně vůbec neobsahuje výchylky...
První rovnice by tedy měla vypadat takto (vynechávám ten excentr, ten bych doplnil až nakonec):
Druhou rovnici si zkus sám.
A úplně nakonec vyjádřit tu sílu způsobenou rotujícím nevývažkem Fn(t). Rovnice můžeš ale částečně vyřešit i bez toho.
Jediné, na co se musí dávat pozor jsou ta znaménka na pravé straně rovnice. Existuje ale celkem jednoduchý trik, jak si to zapamatovat - totiž, musí nám vyjít "stabilní systém". Což u rovnice druhého řádu tvaru
je splněno jen tehdy, když jsou všechny koeficienty kladné. U rovnic vyššího řádu už to tak jednoduché není, ale pro druhý řád to platí. Je to nejjednodušší metoda - systém, který nemá žádný přívod energie, nemůže mít řešení ve tvaru
s kladnou hodnotou té lambdy.
Je ale samozřejmě možné na znaménko přijít i přemýšlením o tom, jakým směrem působí výsledný moment síly při otočení o nějaký úhel - ale ta kontrola, že musí vyjít stabilní systém je stejně vždycky dobrá....
PS:
-systém neobsahuje žádné tlumení, takže výsledné rovnice nebudou obsahovat ten člen s první derivací - a jejich řešení budou čístě imaginární.
-pořád předpokládáme, že se do toho nemá zahrnout gravitace - což mi nějak nesouhlasí s tím, že v zadání je uvedena "svislá poloha". Pro zahrnutí gravitace nemáme ovšem potřebné informace (polohu těžiště).
Offline

↑ MichalAld:
Ovšem uhlové zrychlení je druhá derivace dráhy neboli uhlu. Gravitace podle mě zahrnuta nebude, protože kmitání je pouze v ose X. Odstředivou sílu můžu rozložit na Y a X složku, kde Y síla se projeví do reakci ( v kloubu) a X bude na pravé straně momentové rovnice :) .
Samotná odstřediví síla bude: 
A síla ve směru x :
druhá pohybová rovnice je víceméně stejná jak mám ale přidám tam úhel.
Tedy:
Jinak hodně zaleží na tom jak si člověk určí tu střední pružinu. Když se uvolní, tak direkční síla působí od Vahadla A do prava, tedy ve směru kmitání, a z Vahadla B působí proti směru kmitání.
Pokud se nemýlím :)
Offline
↑ MichalAld:
No právě, že pomocí těch Lagrangeových rovnic to jde úplně jednoduše a elegantně a nemusíme řešit, jak jde ta střední pružina, např.
Offline

↑ Noonian:
Na té střední pružině ale podle mě není nic těžkého. Jediné, co je potřeba si uvědomit, je jaké vzdálenosti mezi sebou odečíst. Potom je důležité si určit do které rovnice se ta společná vazba zaimponuje :))
Pomocí Lagrangeových rovnic to neumím :(
Offline

↑ MichalAld:
Jinak ohledně vzdálenosti
ta se tam taky musí promítnou k té odstředivé síle ne ?
Když násobím sílu pružiny se vzdálenosti tak to samé provedu se sílou odstředivou, tím pádem tam chybí *
?
Offline
Noonian napsal(a):
↑ MichalAld:
No právě, že pomocí těch Lagrangeových rovnic to jde úplně jednoduše a elegantně a nemusíme řešit, jak jde ta střední pružina, např.
Však to klidně předveď, já proti tomu nic nemám - jen si myslím, že po nějakém tom nezanedbatelném počítání dostaneš stejné rovnice, které se dají napsat z hlavy přímo.
Navíc je jen shoda okolností, že tam není tlumící člen, běžně v takových úlohách (systémech) bývá. A pak to jde Lagrangeovými rovnicemi celkem blbě (jestli vůbec).
Offline
Moxie napsal(a):
↑ MichalAld:
Ovšem uhlové zrychlení je druhá derivace dráhy neboli uhlu. Gravitace podle mě zahrnuta nebude, protože kmitání je pouze v ose X. Odstředivou sílu můžu rozložit na Y a X složku, kde Y síla se projeví do reakci ( v kloubu) a X bude na pravé straně momentové rovnice :) .
Samotná odstřediví síla bude:
A síla ve směru x :
Uvedené argumentaci absolutně nerozumím (né že by byl vzorec pro odstředivou sílu špatně, ale zcela mi uniká jakákoliv souvislost s gravitací).
Přece když odstraníš všechny pružiny, tak z toho vznikne kyvadlo - a chování kyvadla na gravitaci určitě závisí. Přidání pružin tuhle závislost nijak neodstraní. Jen ji pak možná bude možné zanedbat.
Offline

↑ MichalAld:
Tedy:
Takže potom takhle.
Offline

↑ MichalAld:
Tedy:
U první rovnice by mělo být + k2 a u druhé - k2.
Offline

↑ MichalAld:
Tak potom mně vysvětli analogií příkladu viz obrázek.
Je jedno jestli jde o pohybovou nebo momentovou rovnici,ale z tohoto to chápu tak, že jednou tam musím mít plus a jednou mínus.
Chápu to špatně ?
Ovšem zelená má být na Fkb
Offline
Já stejně nevím, co znamenají všechna ta tvá kouzelná písmena...a přijde mi lehce kontraproduktivní se trápit se směrem sil, když vím co musí vyjít. Ale každopádně ....
Představ si, že hmotnost prvního vozíku je nějaká extrémně velká (jako že téměř nekonečná), jinými slovy, že máme jen ten vozík m2 s pružinami na obou stranách.
Je přece jedno, jestli za pružinu taháme, nebo na ni tlačíme, vždycky se snaží vrátit vozík do nulové polohy. Pokud posuneme vozík směrem doprava, síla musí působit proti tomu pohybu, směrem doleva. Jinak by to nedávalo smysl - čím víc bychom vozík vychýlili, tím více by se pružina snažila jej vychýlit ještě více...
Takže rovnice pro vozík m2 musí vypadat takto:
Směr síly je vždy opačný než směr výchylky.
Po přeskládání dostaneme
To co je v závorce u členu x MUSÍ BÝT KLADNÉ. Jinak bychom nedostali rovnici harmonického kmitání, ale divergující exponencíály. To je nejjednodušší kritérium - chceme dostat rovnici harmonických kmitů. Pokud ji nedostaneme, děláme něco špatně.
Offline

↑ MichalAld:
Rozumím :) Děkuji
Offline
Podle mě tě mate to, že sis nakreslil šipky směru sil, a myslíš si, že ty síly ten směr opravdu mají. Jenže to tak není. Pružiny mají v klidovém stavu nulovou sílu (nejsou předepnuté - a pokud ano, tak ta statická složka se v pohybových rovnicích nijak neprojevuje, jen odchylky od ní). Směr síly tudíž závisí na tom, na kterou stranu vozík vychýlíme z jeho rovnovážné polohy. A působí vždy proti němu (proti vychýlení).
Směr síly tlumičů zase závisí na směru rychlosti - a zase - působí proti směru rychlosti, aby nám vozík brzdil, a né urychloval.
Ty směry sil nejsou pevně dané - tak jak sis je nakreslil.
A v každém případě, rovnice která vyjde, ve tvaru
Musí mít všechny tři koeficienty (a, b, c) kladné. Jinak tam máš nějakou chybu - protože pak by měla divergující řešení. A pasivní systémy zpravidla nedivergují....
Offline
Takže podle mě elegantní řešení je tohle (omlouvám se, že je to psané jen rukou, ale nemám moc času to přepisovat do TeXu). 
Podle mě jednoduché řešení, nemusím nijak řešit kam jdou směry sil a kam se mě pohybuje těleso, pokud to člověk umí s tím pracovat, tak není problém ani s tlumičema.
K tomu příkladu: Je tam chyba v zadání, protože tam nejsou okrajové a počáteční podmínky. Jinak to řešení je řešení ODR druhého druhu nehomogenního. Neboli řešení je ve tvaru homogenní řešení plus partikulární. A právě to partikulární řešení je to na co se ptají. Ale to je asi na delší debatu, protože oni asi tiše předpokládají, že počáteční podmínky jsou nulové...
Offline