Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Mame dve trenia staticke a dynamicke. Dynamicke trenie je vzdy mensi ako staticke. Takze staticke trenie pouzivame len na vypocitanie aku silu potrebujeme aby sme rozpohybovali predmet voci telesu ku ktoremu trenie posobi.
Ako nahle sa teleso pohybuje pohybuje uz nie je staticke trenie ale dynamicke a to je mensie. Takze na rozpohybovanie telesa potrebujeme vacsiu silu ako na udrzanie rovnomerneho pohybu telesa.
Teraz vie mi niekdo presne povedat preco staticke trenie je vacsie ako dynamicke ?
Ak si to ja predstavim je mozne ze si to mylne predstavujem tak preto to sem pisem a je tu kopec ludi zdatnejsich fo fyzike ako ja na kolko ze uz maju vysoku skolu za sebou.
Predstavujem si dva povrchy, ktore maju dokonalu klzavost ale nie su rovne. Jeden je polozeny na rovnomernej poslozke a druhy povrch je nejake teleso polozene na nom. A pri pohybe vdaka nerovnostam zvyzujeme tazisko telesa, ktore nasledne zase spadne. Staticke trenie si predstavim len akesi prekonanie Potencionalnej energie, a sila zavisi aku ju prekonale zavisi na na vyske nerovnosti a pod akym uhlom ju musime prekonat. A ked sa teleso pohybuje tak chvilu prekonavame prekovame silu na kolko tazisko teleso stupa. A chvilkami neprekonvame silu na kolko teleso pada. Respektive chvilku prekovame vacsiu silou a chvilku mensiu. Teda efektivna hodnota trecej sily klesne a je nizssia ako staticka. Ak zvysujeme rychlost moze sa stat ze par nerovnosti prekocime. Nejaky cas sa nedotykaju. Nieco ako kedy vyhodime teleso do vysky a volnym padom pada. Takze dynamicke trenie musi byt zavisle na rychlosti pohybujuceho sa telesa.
Offline
↑ ce4aser: Ahoj, už Leonardo da Vinci (1452-1519) sa s tým zaoberal.
Tu je to aj s obrázkami Odkaz1
a aj s grafmi Odkaz
Offline
Za suchým třením nestojí žádný jednoduchý fyzikální mechanismus. Kdyby to tak bylo, dokázali bychom hodnotu jeho koeficientu předpovědět.
No - na univerzitě nám říkali, že se o to nějací fyzikální nadšenci snaží, a dokonce mají i nějaké částečné úspěchy, ale vede to na nějaké děsně složité vztahy.
Drsnost povrchu v tom bezesporu hraje svoji roli, ale určitě to není jediný vliv, který se tam projevuje. Taková guma, např. po povrchu věcí moc klouzat nechce (a často se to využívá - pneumatiky). Naproti tomu teflon zase klouže velmi pěkně - přitom člověk by řekl, že mezi teflonem a gumou zas až takový rozdíl není...
Kdyby záleželo jen na drsnosti, tak velmi hladké materiály po sobě budou klouzat pěkně - jenže to taky není pravda. Například koncové měrky (lidově zvané "Johansonky") jsou schopné se k sobě doslova přilepit.
A nad některými materiály zůstává doslova rozum stát - jako třeba vodní led - nad tím si myslím dodnes lidé lámou hlavu, proč má tak nízké tření...
Offline