Matematické Fórum

Povrchové napätie je spôsobené tým, že molekuly v tejto povrchovej vrstve nie sú "ťahané na všetky strany" ako molekuly vo vnútri a preto majú väčšiu energiu (keď sa vytvorí väzba, energia sa uvoľní - tieto molekuly majú "menej väzieb" s okolitými molekulami, a preto majú väčšiu energiu). Túto energiu môžu teda využiť na "posilnenie" väzieb s okolitými molekulami - a tak môže chodiť hmyz po vode... Táto povrchová vrstva má ale aj tak viac energie ako častice vo vnútri, je to kvôli tomu, že ani pri "posilnení" týchto väzieb sa neuvoľnilo toľko energie, aby sa energia častíc na povrchu rovnala energii častíc vo vnútri?

Podle mě to tak zhruba je - s tím rozdílem, že přitažlivost mezi molekulami a nohou hmyzu je mnohem menší na hladině než uvnitř vody, takže tam budou ještě nějaké další faktory, které to mění.

Predstavme si, že máme obdĺžnikový mydlový film s dĺžkou l a šírkou d. Prečo sa celková povrchová sila tohoto filmu nerovná l*d*σ ale len σ*l?

Ve skutečnosti je to
, protože mýdlová blána má 2 povrchy (jestli si oba představujeme totéž).

Na nezáleží, protože v každé části pásku působí povrch silou na všechny strany, takže bych řekl, že se síly každého elementu efektivně zruší (s výjimkou těch na kraji).

Výsledek je, že povrchové napětí (které udává potenciální energii povrchu na jednotku povrchu) je konstanta, takže na zvýšení povrchu o jednotku povrchu je potřeba konstantní energie (rovna ).

Ano, záleží na tom, za co taháme. Pokud jenom za jednu příčku, tak je délka příčky, pokud roztahujeme celý obdélník najednou, tak obvod obdélníku.

Já jsem to původně pochopil tak, že se ptá, proč se nechová povrchová blána jako pružina - tj. proč nezávisí povrchová síla na , ale jenom na , ale teď, jak to čtu podruhé, tak si spíš představuje tahání za celý obdélník...