Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Vzdálenost 2 zelektrovaných kuliček ve vakuu s nábojem 6 mikrocoulomb a -4 mikrocoulomb je 6 cm. a)Ja velkou el. silou se přitahují? b) Jak velkou silou se při dané vzdálenosti budou odpuzovat, jestliže se po vzájemném dotyku jejich náboje vyrovnají? Jaký náboj pak bude mít každá kulička?
Otázka a) je jasná, po dosazení do vzorce vyjde 60 N. Ale nevím si rady s otázkou b) (má to vyjít 2,5 N a 1 mikrocoulomb).
Moc prosím o názorné řešení. Děkuji
Offline
↑ AndrejkaK:
Řekl bych, že náboj každé z kuliček bude:
( 6 + (-4) ) / 2 = ...
Offline
Tady se bouhužel asi k žádnému hlubšímu vysvětlení nedostaneme. To je prostě vlastnost elektrického náboje, že se souhlasné odpuzují a opačné přitahují.
Jestli jde o to, jak se z +6 a -4 µC stane 2x +1, tak je dobré si uvědomit, že makroskopický náboj je dán počtem protonů a elektronů. Když je stejný, je náboj 0. Když nějaké elektrony přidáme, vznikne záporný náboj, když odebereme, přebývají naopak kladné protony.
Řekněme, že máme dva objekty, kde v jednom chybí 6 elektronů a ve druhém 4 přebývají. Je jasné, že po spojení přebytečné elektrony utečou na místa chybějících. Tím se dostaneme do stavu 0:2 Protože na jedné straně stále 2 elektrony chybí, přitahuje elektrony z druhé. Proto musí ještě jeden přejít. Pak zůstane jen symetrická odpudivá síla daná tím, že obou stranách je jeden nadbytečný proton, který není kompenzován elektronem.
Offline
Zkusím to trochu jinak...
Elektrický náboj se zachovává. Nemůže jen tak zmizet, nebo se objevit. To z ničeho neplyne jednoduše neplyne, je to jeden ze základních zákonů elektromagnetismu.
Celkový náboj na obou koulích je tedy 6-4 = 2 uC, a takový zůstane pořád. Pokud se koule dotknou, náboj se nějak rozloží na jejich povrchu (náboj je vždy rozložen na povrchu vodivých těles - jednoduše proto, že nabité částice se navzájem odpuzují, a povrch tělesa je jediná věc, co jim brání "v rozletu").
To, že na každé z těch kuliček bude nakonec stejně velký náboj - to z ničeho jednoduše neplyne. A obecně to ani není pravda.
Pouze v případě, že budou kuličky zcela stejné, můžeme předpokládat, že na nich bude také stejný náboj. Protože kdyby měl být na jedné (ze stejných) koulí jiný než na té druhé, těžko bychom podle něčeho určovali, na které to bude. Pokud bychom to ovšem chtěli dokázat seriózně, museli bychom na to složitěji - a museli bychom ukázat, že nemůže existovat stabilní rozložení náboje, které by nebylo symetrické. Ovšem ani já nevím, jak to jednoduše udělat.
Offline
Možná zjednodušeně říct, že když se obě identické koule dotýkají v jednom bodě, tak musejí být obě nabité na stejný potenciál, jinak by v daném bodě byly zároveň dvě různé hodnoty potenciálu, což není možné, z čehož plyne, že musejí mít stejný náboj.
Asi úplně obecně tak, že fyzikální zákony jsou symetrické vůči otočení souřadného systému, takže kdyby správný výsledek byl nesymetrický, pozorovatel, který používá jiný souřadný systém, by se s námi neshodl na tom, která koule bude mít vyšší náboj, což nemůže nastat.
Offline
KennyMcCormick napsal(a):
Možná zjednodušeně říct, že když se obě identické koule dotýkají v jednom bodě, tak musejí být obě nabité na stejný potenciál, jinak by v daném bodě byly zároveň dvě různé hodnoty potenciálu, což není možné, z čehož plyne, že musejí mít stejný náboj.
Tomuhle teda moc nerozumím, potenciál v nějakém bodě (třeba v tom, kde se dotýkají) je roven součtu potenciálu od jednotlivých částí (od každé koule).
Takovouto argumentací bychom mohli také dokázat, že rozdílné rozložení náboje neexistuje ani v případě, kdy je náboj na koulích vázaný...
KennyMcCormick napsal(a):
Asi úplně obecně tak, že fyzikální zákony jsou symetrické vůči otočení souřadného systému, takže kdyby správný výsledek byl nesymetrický, pozorovatel, který používá jiný souřadný systém, by se s námi neshodl na tom, která koule bude mít vyšší náboj, což nemůže nastat.
Jenže tohle samotné také nestačí - protože máme nesymetrické počáteční podmínky. Muselo by se ukázat, že nesymetrická konfigurace nemůže být stabilní. Pokud budu mít kuličku a dvě jamky, také je klidně možné, že se bude kulička nacházet jen v jedné z nich - byť jsou obě úplně stejné.
Vím, jak se to dokazuje ve volném prostoru - a souvisí to s tím, co jsme řešili v jiném vlákně - totiž s řešením lapaceovy rovnice - její řešení nikdy není "jamka", ve které by mohla nabitá částice zůstat stabilně stát. Ale nevím, jak to provést na nějaké pokřivené ploše, která pohyb částic omezuje na 2D.
Offline
Takovouto argumentací bychom mohli také dokázat, že rozdílné rozložení náboje neexistuje ani v případě, kdy je náboj na koulích vázaný...
To je taky pravda, takže takhle to nepůjde.
potenciál v nějakém bodě (třeba v tom, kde se dotýkají) je roven součtu potenciálu od jednotlivých částí (od každé koule)
To je fakt.
Kdyby byl potenciál na povrchu dotýkajících se koulí každý jiný, nemířila by intenzita směrem ke kouli s nižším potenciálem, a tím pádem odvedla náboj tam? (Ale to taky nestačí, protože tím, že jsou ty dvě koule spojené v bodě, tam je bod s dvojnásobným potenciálem než zbytek povrchů, takže nemůžu předpokládat, že rozložení náboje bude stejné i po oddálení koulí, ani že náboj nepřestane téct před vyrovnáním potenciálů.)
Jenže tohle samotné také nestačí - protože máme nesymetrické počáteční podmínky.
No jo, to je pravda. 🤦🏽♂️
Offline