Matematické Fórum

↑ check_drummer:
I ty, které zmiňuješ, beru.

Ok, populační modely akceptuju jako dobrý příklad.

Tak bych ráda, aby mi konstruktér napsal, jestli něco z matiky používá a rozumí tomu, nebo prostě má software a je to spíše o zkušenosti. Když kdysi navrhovali mosty, metra, apod., počítali věci ručně a ta matika tam byla. Jak to je teď, nevím :D

Ale to jsou spíš špičkoví inženýři. Co většina technicky zaměřených lidí?

Ona je taky otázka, co se ještě považuje za matematiku.

Třeba odvození frekvenční charakteristiky RC článku, tedy něco ve stylu




považujeme za řešení diferenciální rovnice,
nebo dokonce za aplikaci Fourierovy transformace na diferenciální rovnici
nebo jen za řešení lineární algebraické rovnice (byť v komplexním oboru)
nebo prostě jen za sčítání a násobení (komplexních čísel).

↑ byk7:
Hezké. To je ale jen pro velké hlavy. S tím šifrováním asi taky.

Většina populace skončí u používání trojčlenky.
Chápu, že třeba technici potřebují mít nějaký vhled, umět interpretovat experimenty atd. Asi ve smyslu, jak píše ↑ MichalAld:
Ale kteří z nich používají explicitně matematiku s dobrým porozuměním?

Ve zdravotnictvní:
Ti, kteří používají zobrazovací metody na ultrazvuk, magnetickou rezonanci atd, tak asi ví, jak to zhruba funguje, ale stačí jim jen se vyznat ve zpracovaných datech.

Ve zdravotních ústavech a nejen tam používají hromadu statistiky, ale vesměs tomu taky nerozumí.

Prostě když ve třídě řeknu, jak je matematika důležitá, tak mi přijde, že pro většinu slouží leda k pěstování kritického/logického myšlení, ale pak v praxi stačí umět velmi málo.

↑ Bati:
Ale jo, to já nerozporuji. Já to říkám pořád, že je obecně jednodušší to spočítat ručně, než dokopat počítač k tomu, aby to spočítal správně...

tak treba jenom proudeni v trubce - problem okrajovych podminek, dale turbulence, nebo plasticita.. a to jsem porad jen v mechanice kontinua

↑ Andrejka3:
Já se pokouším živit jako programátor (děláme slicer pro 3D tiskárny) a mohu naprosto zodpovědně říct, že matematiku používám denně. V poslední době zejména lineární algebru a analytickou geometrii, ale samozřejmě je to různé a hodilo se mi už ledasco. Někde jsem programoval interpolaci bodů splinem, řešení soustav lineárních rovnic a nejrůznější optimalizační úlohy typu "najdi něco, co má dobré vlastnosti a najdi to rychle". I fyzika se mi "v praxi" hodila, např. když jsme řešili teplotní kompenzaci jisté sondy nebo analyzovali  nežádoucí kmity, které tiskárna vykazovala - tam se například hodila Fourierova transformace (sice jsme si to nepsali sami, ale vědět jak to funguje potřeba bylo). Záměrně jsem vynechal typické "informatické" problémy navázané na datové struktury, hledání v nich apod.

Samozřejmě všechno tohle jde "někde" najít, ale praktické problémy nemají zadání typu tohle řeš tak a tak. Ten způsob řešení musí člověka nejdřív napadnout, teprve pak je možné něco hledat. Tohle si mnoho moderních pedagogických myslitelů neuvědomuje. Když hledám nějakou chybu a změřím nějaká data, jsou to jen znalosti a zkušenosti které rozhodují o tom, jestli z těch dat pochopím, v čem ten problém je. To se nedá vygooglit.

Andrejka3 napsal(a):

slouží leda k pěstování kritického/logického myšlení

To není žádné "leda". To je nakonec možná to nejdůležitější. Výše jsem samozřejmě nepopisoval případy, že jsem někde použil přímou úměrnost, goniometrické funkce a podobné triviality. Tyto věci mám díky poměrně dlouhému studiu zažrané pod kůží dost na to, abych o nic nemusel přemýšlet a pokud se mi někde hodí, okamžitě to vidím. Tohle se nedá odfláknout tím, že se to tak nějak probere a hotovo. Studium matematiky pro mně osobně bylo velmi cenné právě v tom, že jsem díky němu schopen rychle vidět souvislosti, mám nějakou zásobu metod, u kterých tuším k čemu slouží (detaily si kdyžtak dohledám) a mnoho problémů, na které narazím, často připomíná něco, co jsem už někde viděl. Ty kecy o tom jak matematika učí člověka myslet jsou beze zbytku pravda.


Měl bych poznamenat, že jsem programátor junior (což je hezky znějící synonymum ke slovu lemták) a mé zkušenosti jsou úplné prd proti lidem okolo, kteří se tomu věnují déle. Mám nicméně i zkušenosti s učením na SŠ (na částečný úvazek učím pár hodin fyziky na gymnáziu) a mohu říct, že tyto postřehy a ukázky konkrétních problémů z praxe celkem fungují (např. i na dvanáctileté děti udělá dojem když jim člověk ukáže, že počítačová grafika stojí na trojúhelnících, o kterých se někdy tou dobou učí v matematice). Mně osobně samozřejmě velmi pomáhá, že v té praxi jsem přímo já a mám to z první ruky. Když učitelka-důchodkyně, která celý život nebyla jinde než ve škole, řekne něco jako "používá se to při programování", nemá to patřičný říz a ty děti ten rozdíl samozřejmě poznají.
Ovšem záleží, na jakém typu školy učíš - někde je všem všechno jedno a dělat se s tím nedá nic.

↑ Andrejka3:
Já používám jen a pouze C++, ale neřekl bych, že je to nějak zvlášť důležité.

A když tedy jsme u otázek na tělo, na které škole učíš?

Vzhladom na svoju pracu nie so vhodny respondent na tuto otazku, ale manzelka sa profesionalne zaobera botanikou a bezne pouziva metody mnohorozmernej korelacie, repeated measure ANOVA a statisticke testy, o ktorych som v zivote nepocul.

↑ check_drummer:
Ahoj.
Pedagogický sbor je skvělý. Mám ty lidi ráda.

Co mě nesedí (očíslovala jsem to, ale to pořadí je náhodné).
1) Jsem introvertka a ve škole je spoustu lidí, pořád něco chtějí. Všude hluk.
2) Práce vyžaduje trpělivost, shovívavost. Na druhou stranu, od žáků se dá očekávat leccos.
3) Někdy je třeba zakřičet a mě se to příčí.
4) Inkluze - přibývá dětí se speciálními potřebami. Musela bych se roztrojit, abych byla k dispozici těm normálním i těm se spec potřebami. Když se více budu věnovat jednomu spec, pak zas nemám čas na zbytek třídy.
5) Práce je spíše o didaktice, než o matematice. Záleží dost na organizaci hodiny, takže musím doma přemýšlet o práci. Když už jsem doma, nechci se zabývat prací. A když už jo, tak něčím zajímavým.
6) Málo žáků se zájmem. Hodně žáků, co mají problémy s pozorností, nebo je prostě nic nezajímá.
7) Plat.
8) Odpovědnost za výsledky druhých.
9) Nevím, jestli učím věci, které opravdu v praxi většina lidí užije (spíše ne). Protože nemám zkušenost z jiných prostředí než ze škol. Samozřejmě, tady lze namítnout, že jde o principy jako kritické myšlení, logická výstavba, schopnost rozkládat problémy na jednodušší podproblémy, pochopit co je to vědecká metoda, získat úctu k odborníkům, zjistit, že některé problémy nemají jednoduché řešení, zabránit tomu, aby se z žáka stal arogantní blbec atd. Ale většinu žáků - až na předpubertální - matematika moc nezajímá a ty mine nejen matematika, ale i to, co je za tím.
10) nízká prestiž - kdo neumí, učí.

Takže chci zkusit něco jiného.

↑ Andrejka3:
Musím říct, že tvé desatero se dost kryje s důvody, proč učím jen na částečný úvazek a už ne na plný.

↑ check_drummer:
Za Andrejku mluvit pochopitelně nebudu, ale kdyby tě to zajímalo, pro mně osobně byl bod 6 zdaleka to nejpodstatnější a kdyby tam nebyl, ten zbytek bych MOŽNÁ dlouhodobě přežil. Ovšem tohle je jako s tím pořekadlem "Kdyby v řiti byly ryby" - prostě to tak není a nebude.