Matematické Fórum

Jo jo, přesně jak píše zdenek1.

Pokud uvažujeme ideální kapalinu - tak ta je dokonale nestlačitelná. Takže případný tlak, co tam vznikne, musí být vytvářen něčím jiným (stlačením stěn nádoby atd). Pokud by odteklo 1dl té kapaliny, zbude tam po něm jen vakuum.

V případě vody to není o moc jiné, 200l vody se při 10 barech určitě nestlačí o 1dl. Takže to dopadne skoro stejně - jen tam místo vakua dojde k odpaření nějaké té vody - o tlaku odpovídající tlaku syté páry.

Pořád nějak nechápu, jakou roli v tom hraje ten vzuch, co zmiňuješ.

Tak teď už to chápu. To se takto ovšem nedá dělat. Kapaliny jsou obecně velmi málo stlačitelné.

Voda má podle wiki stlačitelnost

takže změna tlaku z 1bar na 11bar, tedy 10bar, což je 1MPa, vyvolá relativní změnu objemu v řádu 4.6*10-4.

Což znamená, že kubík vody se stlačí o 4.6dl. Takže v tvém případě (zásobní v řádu stovek litrů) by únik 1dl nejspíš způsobil kompletní ztrátu tlaku.

Já jsem teda ještě nikdy stlačitelnost reálně nepočítal, mě to přijde ještě docela hodně, čekal bych ještě méně. Další věc je, že pokud někam uzavřeš stlačenou kapalinu - její tlak bude také docela slušně záviset na teplotě. Objemová roztažnost vody je (zase dle wiki , takže ochlazení o 2°C způsobí také kompletní ztrátu tlaku. Naopak nárust o 2°C jeho zdvojnásobení.

Co já vím, tak se to řeší tak, že se tam dá nějaký deformační člen. Pokud si nemůžeš dovolit tam mít vzduchovou kapsu, můžeš použít třeba expanzní nádobu. Běžně se používá třeba u teplovodního vytápění, kde právě udržuje pořád (téměr) konstantní tlak bez ohledu na teplotní roztahování vody.

Pokud do expanzní nádoby přivedeš (z té strany membrány, kde je vzduch) konstantní tlak, bude to přesně to, co ptřebuješ. Jen ji musíš (tu expanzní nádobu) mít dostatečně velkou, dle objemu té kapaliny v zásobníku.

Nebo můžeš použít nějaké řešení pomocí válce s pístem.

Předpokládal jsem, že z odkázaných zdrojů si to dokážeš spočítat sám, pokud je to takový problém, tak



případně naopak




Jen nezapomeň, že každý měřič tlaku má v sobě nějaký deformační člen, který bude únik kapaliny trochu kompenzovat, jen je otázka jak moc. To samé budou dělat stěny té nádoby, zejména pokud je navržená jen na tlak, jakým ji hodláš plnit.

Jinými slovy, všechny ty deformační členy (tlakoměr i nádoba sama) se budou v důsledku tvářit, jako by byla voda stlačitená více, než skutečně je.

Podle mě to tak je. Až na to, že 1 000 000 Pa není 1 bar, ale 10 barů.  Nezapomeň, že kapalina není plyn, kapaliny jsou jen MALINKO stlačitelné. Mě to zase přijde ještě docela hodně. Intuitivně bych hádal ještě méně.