Matematické Fórum

Zdravím.
Už od dob SŠ mi vrtalo hlavou, jak prakticky realizovat jednotlivé děje s ideálním plynem.

- izotermický by šel provést tak, že vezmu plyn, uzavřu jej do nádoby s pístem, který má dobře tepelně vodivé stěny, aby byla umožněna tepelná výměna s okolím (=teplotní lázní) a začnu plyn zahřívat (tj. předávat mu teplo). Protože teplota okolí je konstantní a teploty plynu a okolí musí být díky tepelné výměně vyrovnané, je teplota plynu rovněž konstantní a opravdu se jedná o izotermický děj. Vnitřní energie plynu se mění jednak konáním práce (plyn se rozpíná a tím posouvá píst), jednak tepelnou výměnou (plyn přijímá teplo u ohřívače).

- izochorický lze realizovat snadno - plyn uzavřu do nádoby s pevnými stěnami a začnu zahřívat. Protože nádoba má pevný tvar, nemůže se měnit objem, což splňuje definici izochorického děje. Při izochorickím ději se nemůže konat práce, protože se nemění objem nádoby (dW = p dV = 0), takže vnitřní energie plynu se předává pouze tepelnou výměnou.

- adiabatický děj - vezmu plyn a uzavřu jej do nádoby s pístem, který má stěny, které tepelně dobře izolují od okolí. To umožní rozdílnost teplot plynu a okolí (teplota plynu uvnitř nádoby se mi tedy může měnit). Plyn nemůžu ohřívat (protože teplo nelze skrz stěny předávat). Plynu tedy mohu vnitřní energii předávat pouze tím, že na něj konám práci tlačením na píst. Tím mohu zvýšit jeho teplotu. Naopak pokud tlak zvenku poklesne, plyn se začne samovolně rozpínat a tím konat práci na píst (okolí).

- izobarický děj - by měl být děj, při kterém se nemění tlak. Jak toho ale mohu v praxi dosáhnout?