Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Dobrý den,
Měl bych, prosím, jednu nesrovnalost, které nerozumím. Kamarádka s vyučujícím tento příklad osobně počítala, takže by měl být na 100 % a pan docent je na svůj předmět vysloveně odborník, takže pochybuji, že se spletl.
Napřed k zadání, i když není úplně potřebné, abyste alespoň věděli, o čem chci mluvit:
* Vypočtěte hodnotu pH 250 ml roztoku připraveného z 1 g dihydrátu uhličitanu draselného!
No, postup výpočtu je úplně stejný u mě i u kámošky, až na jednu zvláštnost, ke které dojdu:
c = m/M*V = 1 g/(174,236 g/mol * 0,25 l) = 0,02296 mol/l
No a pomocí koncentrace mohu vypočítat hodnotu pH. Vím, že uhličitan draselný dihydrát je sůl silné zásady (KOH) a sůl slabé kyseliny (H2CO3).
Co vím na 100 % že ve vyuce říkal je to, že u slabých kyselin se pka volí VŽDY do prvního stupně! Vždy!
Proto mě překvapilo, že kamarádka trvá na tom, že to s vyučujícím počítala a že tam má druhý stupeň u tohoto případu zvolený dobře.
Proto se ptám, jak je možné, že pka se zde volí do druhého stupně, když se jedná o sůl slabé kyseliny? Má se volit do prvního stupně, vždy jsme tedy volili do prvního stupně v případě, že se jednalo o slabou kyselinu:
pH = 7 + 1/2 pka + 1/2 log cs je vzoreček pro výpočet pH pro sůl silné zásady a sůl slabé kyseliny.
Já bych zvolil 1. stupeň pka (6,37), ale oni tam mají 2. stupeň pka (10,25)
Proč? Jediné co mě napadlo, je to třeba tím, že se jedná o HYDRÁT (dihydrát) ???
Děkuji
Offline
↑ DavidMath: ahoj, zopár poznámok na začiatok...
http://www.aqion.onl/
https://en.wikipedia.org/wiki/Potassium_carbonate
k2co3 je 1.5 hydrát
sesquihydrate K2CO3.1.5H2O ("potash hydrate").
Offline
Ahoj, výpočet koncentrácie molekúl a iónov v roztoku je založený na principe riešenia dvoch druhov rovníc.
1. Lineárne, to sú vlastne bilancie vychádzajúce zo zakona zachovania.
2. Nelinearne, používajúce rovnovážne konštanty.
A to je problém vyriešiť takú sústavu, keď má napr. 6 neznámych.
Zjednodušujúcimi predpokladmi sa však dá vytvoriť vzorec, zhruba vystihujuci pomery zloziek v roztoku.
A takým zjednodušujucim predpokladom je myslim aj to, že sa uvažuje len jeden stupeň disociacie.
Predložený online výpočet na
www.aqion.onl ako vidno ráta aj so vzdušným kyslikom a CO2.
Zatiaľ co som ho testoval javí sa mi v pohode. :-)
Offline
↑ DavidMath:
Jasnější by byl jiný postup:
Ion CO3-- je slabá báze o pKb1 = 14-10,25 = 3,75 a pKb2 = 14 - 6,38 = 7,62. Když budeme uvažovat její disociaci do 1. stupně (analogicky se slabými kyselinami), je možné disociaci do druhého stupně zanedbat. To, co způsobuje nejasnosti je, že místo vztahu
pOH = 0,5*(pKb1 - log(c(CO3--))) a v dalším kroku pH = 14 - pOH
použijeme vztah
pH = 7 + 1/2 pka + 1/2 log (cs).
Pak ovšem musíme použít pKa2.
Stačí?
Offline
↑ Jozka2:
Děkuji za odpověď.
Popravdě ovšem stále nechápu, jaktože mám používat pka do druhého stupně.
Omlouvám se, že jsem to i přes vysvětlení nepochopil, každopádně na čem to tedy záleží, kdy použít první a kdy druhý? Samozřejmě záleží na tom, jak je kyselina v dané rekaci disociována, ale přece jak jste mi dal za pravdu, u slabých kyselin používáme vždy 1. disociační stupeň.
V jakých případech a proč i v tomto případě používáme druhý stupeň?
Děkuji a ještě jednou sorry, že jsem to nepochopil :D
Offline
↑ DavidMath:
Točíme se kolem problému výpočtu pH slabé zásady. Nemáme k dispozici pKb, jen pKa. Proto jej použijeme k výpočtu příslušného pKb. U jednosytné kyseliny by problém nebyl. Jak je to u dvojsytné kyseliny a její soli?
Pro konjugovaný pár platí, že pKa + pKb = 14. Tohle funguje u jednosytné kyseliny. U dvojsytné kyseliny disociační konstanty a konjugované páry souvisí takto: pKa1/pKb2 a pBa2/pKb1.
Máme rovnici HCO3- ⇔ H+ + CO3-- . Disociační rovnováhu zleva doprava udává pKa2, v opačné směru jde spíše o rovnici CO3-- + H2O ⇔ HCO3- + OH- a popisuje ji pKb1. Pokud potřebuji, vypočtu pKb1 jako pKb1 = 14 - pKa2.
Použitý vztah pro pH je odvozen takto:
pH = 14 - 0,5*(pKb1 - log(cb)) = 14 - 0,5*(14 - pKa2 - log(cb)) = 14 - 7 + pKa2 + log(cb) =
= 7 + 0,5*pKa2 + 0,5*log(cb)
Stačí?
Ps: Pro sůl slabé kyseliny cb = cs.
Offline
Zdravím, pokusím se vnést do této značně zatemněné diskuse trochu světla.
Kyselina uhličitá je H2CO3
Hydrogenuhličitan (produkt disociace do prvního stupně) je HCO3–
Uhličitan (produkt disociace do druhého stupně) je (CO3)2–
Zásadní poznatek: uhličitan draselný není kyselina. Odpovídající kyselinou je kyselina uhličitá, s tou však nepracujeme.
Pokud připravíme roztok z něčeho, co obsahuje uhličitanové anionty (CO3)2–, tak logicky nemůžeme počítat s konstantou pKa kyseliny uhličité do prvního stupně, která uvažuje rovnováhu mezi kyselinou uhličitou a hydrogenuhličitanem, protože ani jedna z těchto species v roztoku není. Protože do roztoku nasypeme anionty uhličitanu, tak vezmeme pKa do druhého stupně, tedy rovnováhu uhličitan – hydrogenuhličitan.
Pokud bychom vzali například jedlou sodu - NaHCO3 (hydrogenuhličitan sodný), pak bychom vzali pKa do prvního stupně, protože hydrogenuhličitan je také zásada a přijímat vodíkové kationty zde bude právě on za vzniku kyseliny uhličité. (narozdíl od předchozího příkladu, kdy je příjemcem H+ uhličitanový anion a vznikne zde hydrogenuhličitan)
To jestli je nějaká látka hydrát, nebo není, je pro výpočet pH naprosto irelevantní. To ovlivní pouze koncentraci (hydrát má vyšší molární hmotnost).
Offline
↑ houbar:
S tím hydrogenuhličitanem to bude trochu složitější, stejně jako s jinými amfolyty. Především v čistém roztoku Budou současně existovat obě rovnováhy:
HCO3- + H2O ⇔ H2CO3 + OH- a HCO3- + H2O = H3O+ + CO3--. Výsledné pH nebude záviset na koncentraci a bude vyjádřeno vztahem pH = (pKa1 + pKa2)/2. Přídavkem kyseliny přejde tento stav do rovnováhy
H2CO3/HCO3-, přídavkem zásady do rovnováhy HCO3-/CO3--.
Offline
↑ DavidMath: ešte niečo podobné aj týchto trápilo roky Odkaz
Offline
Stránky: 1