Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Pri rozpade
vznikajú jadrá
a
. Ako ďalej sa jadrá budú rozpadať pretože samotné jadra nemôžu ostať samé. Silné jadrové sily uvoľnia elektrické sily keď atóm
absorbuje neutrón. a elektrické sily dodajú jadrám rozpadu kinetickú energiu.
Offline
↑ MichalAld:
:-)
Ahoj.
Asi to znamená to, že pri prechádzke samotné jadrá nestretneš, jadro je vždy jadro niečoho (prvku?)...
Ale tak neviem, snáď sa zadávateľ ozve...
:-D
Offline
↑ misaH:
Mě to tak taky připadá - jenže to není důvod k tomu, aby se dále rozpadala...
Samotná jádra se nevyskytují příliš často protože si přitáhnou nějaké elektrony. Ty elektrony při jaderných rozpadech nezmizí, zůstanou tam - takže po rozpadu si je ta jádra zase rozdělí.
Případně při rozpadu nějaký ten elektron vznikne či zanikne (to znamená, že vznikne anti-elektron), ale vždy s odpovídajícím vznikem či zánikem nějakého protonu v jádře.
Proto té větě moc nerozumím.
Offline
Mám za to, že samá=stejná. Takže se jedná o zmatenou formulaci toho, že nemůžou zůstat tak jak jsou. Tedy normálně řečeno, jsou nestabilní. Navíc míchá rozpad a štěpení.
Prostě mu zabloudili termiti:-)
To se stává. Obzvlášť při teplotě, jaká v době psaní panovala.
Offline
mal som na mysli či sa stopy prvkov rozpadu nachádzajú napr. vo vyhoretých palivových tyčiach. samotné prvky, krypton a bárium ktoré vzniknú pri štiepení, myslím keby stiahli elektróny tak sú nestabilné.
Offline
fuzik napsal(a):
Edison, aký je rozdiel medzi rozpadom a štiepením?
Rozpad nazýváme proces, kdy se z jádra uvolní alfa, nebo beta částice. Probíhá zcela běžně v přírodě.
Štěpení nazýváme proces, kdy se velké jádro rozdělí na podobně velké části (+případné smetí). Probíhá buď v důsledku záchytu neutronu, nebo samovolně po syntéze enormně velkého jádra.
Offline
↑ marostul:Ano, nacházejí. Právě podle těch rozpadových řad se to dá dohledat. Samozřejmě nevzniká jen Kr a Ba, ale prakticky celá periodická tabulka.
Nejpravděpodobnější jsou jádra s atomovým číslem blízkým polovině zdrojového prvku. Pak na to mají ještě vliv podmínky při reakci, kdy třeba po štěpení pomalými neutrony bude trochu jiné procentuální zastoupení produktů, než po použití rychlých neutronů.
A pak jsou tam různé parazitní procesy, třeba konverze 238U na transurany a ty se zas taky můžou štěpit a produkty mají jiné složení.
Závěr tedy je, že analýzou složení použitého paliva lze odhadnout, co a kdy se s tím dělo.
Poznámka1: Elektrony do toho není potřeba plést. Ty si prostě výsledná jádra mezi sebou přerozdělí. Na jaderné procesy to má zcela marginální vliv a to ještě jen "možná někdy".
Poznámka2: Ještě máme tříštění, kdy se jádro rozbije velmi urychlenou částicí (proton, deuteron, alfa) na malinké kousky, většinou deuterony a neutrony. Použití např. v ADTT reaktorech.
Offline