Matematické Fórum
Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
#1 11. 09. 2019 16:11
Tlak na atomarnej urovni
Dobry deň zaujímalo by ma to, že ako funguje tlak pri atomarnych rozmerov lebo atom o svojej podstate nema žiadnu plochu a ako by sa to dalo vysvetliť z pohľadu kvantovej mechaniky ?
prakticky všetka matematika je o sčítavaní niečoho
Offline
#2 11. 09. 2019 19:04
Re: Tlak na atomarnej urovni
Tak atom samozřejmě nějakou plochu má, i když je poněkud malá. Aneb dosaď 0,1 nm do vzorce pro povrch koule:-)
Ale hlavní je, že atomový obal obsahuje elektrony. A ty prostřednictvím elektrostatického pole interagují.
Kvantově pak takové statické přitahování/odpuzování probíhá tak, že "po sobě házejí" virtuálními fotony.
Myslím, že je to slušně popsáno ve Feynmanově knize "Neobyčejná teorie světla a látky". Je na uloz.to
Offline
#3 21. 09. 2019 18:08
Re: Tlak na atomarnej urovni
Na atomové úrovni pokud vím o tlaku nemluvíme. Zejména u plynu - atomy na sebe nijak netlačí, jen se občas srazí. Tlak plynu na stěnu nádobu není nic jiného než mnoho jednotlivých nárazů. Je to takové bubnování, dalo by se říct. U velkých věcí je těch nárazů tolik, že nám splývají v konstantní tlak.
Ale stačí vložit do vody zrníčko prachu - a nárazy okolních molekul vody už způsobují znatelný pohyb toho prachového zrnka - říká se tomu Brownův pohyb, a pod mikroskopem je pěkně vidět.
Pokud zařídíme, aby byl ten plyn nebo kapalina i vodivé, můžeme tyto srážky pozorovat též jako vznikající napětí, jako tzv. Johnsonův šum (nebo prostě jen tepelný šum).
Důvody, proč se atomy navzájem srážejí, namísto toho, aby sebou navzájem volně procházely, je ovšem nutné hledat v kvantové mechanice. Některé částice s tím totiž problém nemají (říká se jim bosony) - a z běžně známých jsou to například fotony. Můžeš jich "do sklínky" nacpat kolik chceš, a vždycky se tam vejdou další.
Naproti tomu částice zvané fermiony se chovají úplně jinak. Do určitého místa prostoru (i když pojem "prostor" zahrnuje nejen polohu, ale i rychlost a spin) se může umístit jen jedna jediná taková částice. Takže když se potkají dvě, tak dojde ke srážce a odrazu.
Uvedený jev (bosony a fermiony) nemá v klasické fyzice žádný přímý ekvivalent. Nedá se to pochopit "klasicky".
Offline