Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, v klasické učebnici pro gymnázia Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika (Calda, Dupáč) je následující příklad 2.8:
Hodíme pravidelným čtyřstěnem, jehož stěny jsou označeny 1, 2, 3, 4. Výsledkem hodu je číslo stěny, na kterém čtyřstěn leží. Vyjmnenujte všechny jevy, o kterých lze uvažovat. Které z nich nastaly, padlo-li číslo 1?
Řekl bych, že jasná odpověd je {1}, {2}, {3}, {4}, protože čtyřstěn má přece 4 stěny a výsledkem hodu může tedy být jenom jedna možnost z uvedených čtyř. Předpokládám, že čtyřstěn může ležet jenom na jedné stěně. Odpověď na druhou otázku by měla být proto (podle mne) {1}. Je to podobné, jako když házím klasickou kostkou, kde může nastat jedna z následujích možností: {1},{2},{3},{4},{5},{6}. Vy výsledcích je však následující řešení: a) {1}, {2}, {3},{4},{1,2},{1,3},{1,4},{2,3},{2,4},{3,4},{1,2,3},{1,2,4},{1,3,4},{2,3,4},{1,2,3,4}, prázdná množina. b) Nastaly všechny jevy, v jejichž zápise je 1.
Jak se přišlo na všechny ty možnosti, když (podle mne) může jedním hodem nastat jen jedno číslo a nemůže ani nastat prázdna množina? Jak se ta úloha v takovém případě míní?
Offline
Som rovnakého názoru ako ↑ Rumburak:. Začiatočná fráza Hodíme pravidelným čtyřstěnem evokuje predstavu že ním hodíme práve raz.
Ak by sme ním mali hádzať viackrát (minimálne však 4x, aby sme mali nenulovú pravdepodobnosť, že nastane jav {1,2,3,4} ), musela by tá fráza byť napísaná trochu inak...
Offline
↑ Rumburak:
Chyba v opisu není, kontrolovala jsem to.Je to tam fakt takhle.
Offline
↑ Andrew123: Nemylme si javy a elementarne javy. Treba si dokladne pozriet prislusne definicie.
Offline
↑ Andrew123:↑ vlado_bb:↑ Rumburak:
Zdravím.
Co si o tom myslíte?
Musí se rozlišovat elementární jev od náhodného jevu. Elementární jsou zde pouze jevy 1;2;3;4.
Z těchto jevů tvoříme podmnožny, ty se nazývají náhodné jevy. Podmnožinou je však i prázdná množina, která je i součástí sigma algebry.
V učebnici se vůbec tyto dva pojmy nerozlišují, mluví se zde o jevech ve smyslu náhodných jevů, pojem elementární jev tu není zaveden, mÍsto elementárních jevů se hovoří o množině možných výsledků a náhodné jevy se nazývají jevy.
Otázka zní -vyjmenujte všechny jevy o kterých lze uvažovat, není zde ale uveden nemožný jev.
Offline
↑ krakonoš:
Ahoj.
U některých matematických teorií platí, že cest vedoucích k jejich
vybudování může být více. Určitý význam má i stupeň abstrakce
podle toho, zda je výklad určen studentům středních škol nebo
až studentům vyskoškolských oborů.
Zmiňovanou učebnici od pánů Dupače a Caldy bohužel neznám,
takže ji nemohu hodnotit. Vzhledem k určitému renomé obou autorů
(s Doc. Caldou jsem se i setkal osobně) však soudím, že špatná
nebude. Důležité je studovat knihu od začátku pozorně, některé
méně jasné partie si později připomenout a pod.
Pro ty, kdo se někdy setkali s teorií míry, dodám, že teorie
pravděpodosti je speciálním případem teorie míry. Nemožný jev
pak odpovídá prázdné množině.
Offline
↑ Rumburak:
Ahoj.
Neber to jako kritiku knihy, ale ty sám sis zřejmě představil elementární jevy.Usuzuji to z tvé reakce viz výše.Chápu,že pro středoškolské studenty by bylo dost složité pochopit,že bereme jednotlivé elementární jevy, s pomocí sigma algebry máme zaručené doplňkové jevy, spočetná sjednocení a existenci nemožného jevu a těmto prvkům přiřazujeme pravděpodobnost a nakonec přes náhodou veličinu borelovské množiny na reálné přímce....-zní už to moc složitě pro středoškoláky.
Ale názvy elementární jev a náhodný jev bych dodržela.
Ten nemožný jev je v poŕáku, přehlédla jsem u Andrewa dotazu, že je napsán slovně, neviděla jsem "přeškrtlou nulu".
Offline
↑ Rumburak:
Caldu neznám, ani mi to jméno nic neříká,Dupače ano, byl to vynikající učitel i člověk, jak na Markovovy procesy, tak na úvodní přednášky z pravděpodobnosti.
Nevěřím ale, že se podílel na té kapitole ze statistiky, odhad rozptylu,kde ve jmenovateli je místo n-1 uvedeno n by zaručeně neschválil. Odhad je vychýlený a dobrý odhad má být aspoň nevychýlený. Několikrát to různí vyučující na přednáškách zdůrazňovali, tento odhad je tak špatný, že by ho žádný statistik nepoužil, slyšela jsem opakovaně na přednáškách. Pak je to tedy trochu ve sporu, co učili nás.
Offline
Tak nějak mi přijde, že ti matematici (trochu v rozporu s všeobecnou zkušeností) přepokládají, že čtyřstěn nemusí padnout jen na jednu ze svých stěn, ale může též dopadnout na některou z hran, nebo na některý z vrcholů, případně že nemusí dopadnout vůbec, a nebo dopadne "na všechno" - čehož fyzikální interpretaci si tedy nedokážu představit ani já...
Offline
↑ MichalAld: Ani nie. Matematici len pripustaju, ze niekoho moze zaujimat, ci padne parne cislo.
Offline
Dekuji vsem tady, kteri se snazili problem resit. Beru to tedy tak, ze je chyba ve vysledcich, protoze podobne jako MichalAld si nedovedu predstavit ctyrsten, ktery by mohl spadnout na vice nez jednu svou stenu soucasne, na svou hranu atd.. Priklad by byl dost nesmyslny a nebyl by patrne uvedeny jako jeden z uvodnich prikladu do pravdepodobnosti.
Offline
↑ Andrew123:
Ve výsledcích jsou uvedeny náhodné jevy, nikoli elementární.
Offline
↑ Andrew123: Aj pre teba - pripustas, ze by niekoho mohlo zaujimat, ze padne parne cislo? Aky jav tomu zodpoveda?
Offline
↑ krakonoš:
Uz to vidim.. Neuvedomil jsem si rozdil mezi nimi.. Diky..:-)
Offline
↑ vlado_bb:
Predpokladam, ze ty jevy jsou vsechny podmnoziny mnoziny moznych elementarnich vysledku obsahujici sude cislo, tedy {2}, {4}, {1,2}, {1,4}, {2,4}, {3,4}, {2,3}, {1,2,3}, {1,2,4}, {1,3,4}, {2,3,4}, {1,2,3,4}.
Offline
↑ MichalAld: Tak tomu nerozumiem zasa ja, lebo uloh typu "Aka je pravdepodobnost javu, ze pri hode dvomi kockami padne sucet mensi ako 5" je v ucebniciach pomerne znacny pocet ... Pouziva sa aj ina defnicia javu ako mnozina elementarnych javov? Myslim teraz v stredoskolskej pravdepodobnosti nezakladajucej sa na teorii miery.
Offline
↑ vlado_bb:↑ MichalAld:
Zdravím
Toto je jen můj názor.
V učebnici pro gympl náhodné jevy pojali jako všechny podmnožiny dané množiny elementárních jevů.
Lepší představa mi příjde, že je elementární jev jakýsi základní prvek, už nerozložitelný, sigma algebra nám zaručuje, že tyto jevy můžeme slučovat, počítat doplňkové jevy a vytvářet složitější jevy- to jsou ty náhodné jevy, které jsou výsledkem pokusu, které vlastně píšeme do závorky po symbolu P (př padne dvojka nebo čtyřka ) - to je moje představa.
Offline