Stránky: 1
Dobrý den,
ve studijním textu o nerovnostech je příklad k zamyšlení, ale je přenechán čtenáři a nedaří se mi ho vyřešit.
Rozmyslete si, že pokud dokazujeme nerovnost pro kladná x
v níž A(y, z) a B(y, z) jsou nějaké výrazy v proměnných y, z, výpočtem diskriminantu a zároveň
víme, že výraz A(y, z) nabývá pouze záporných hodnot, je náš postup bezztrátový.
celé zadání i kontext (pokud bude zapotřebí) se nachází na straně 20.
https://mks.mff.cuni.cz/common/show.php … chive/29/9
Offline
Dobrý den,
pokud by neplatila podmínka, že
nabývá (pro libovolná reálná y, z) záporných hodnot, může se stát, že nerovnost
není ekvivalentní nerovnosti
(podmínka nekladného diskriminantu).
Za platnosti první nerovnosti tedy nemusí nutně platit druhá. Postup proto není bezztrátový. Pro pevná y, z může
nabývat kladných hodnot pro všechna kladná x, ale diskriminant je kladný(viz obrázek).
Když ale platí podmínka
, pak trojčlen
nabývá (pro libovolná daná y, z) svého minima pro kladná x:
Minima nabývá v bodě, ve kterém je derivace nulová. 

A protože
, tak x, ve kterém trojčlen nabývá svého minima, musí být kladné. To znamená, že vrchol paraboly
má nutně x-sovou souřadnici kladnou a případ uvedený na obrázku nemůže nastat, aniž by byla porušena daná nerovnost.
musí celá ležet nad osou x (viz obrázek).
Za platnosti výchozí nerovnosti 
tedy zároveň platí i (při splnění podmínky
)
Tato nerovnost je, jak je uvedeno ve studijním textu, ekvivalentní nerovnosti
.
Proto je postup bezztrátový.
Offline
Stránky: 1