Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
můžete mi někdo pomoct určit maximální definiční obor fukce
1) f:y=log6 (x+2)/(1-2x)
2) f:y = odmocnina (5x-4-x2)
3) f:y = odmocnina z celého zlomku (2-3x)/(x+7)
omlouvám se za zapsání, ale netuším jak to zapsat
Offline
1) f:y=log6 (x+2)/(1-2x)
Predpokladam, ze to myslis takto y=log6 ((x+2)/(1-2x)). Logaritmus je definovan, pokud je jeho argument ostre vetsi nez 0, tedy je treba vyresit nerovnici
(x+2)/(1-2x) > 0
Zlomek muze byt kladny, pokud jsou jeho citatel i jmenovatel bud oba kladni nebo oba zaporni. Cili se rozeberou dva pripady:
x+2 > 0 a zaroven 1-2x > 0
nebo
x+2 < 0 a zaroven 1-2x < 0
2) f:y = odmocnina (5x-4-x2)
Prepokladam, ze je to mysleno takto y = odmocnina (5x-4-x^2). Opet podobny postup. Odmocnina je definovana jen pokud je jeji argument vetsi nebo roven nule. Tedy staci vyresit kvadratickou nerovnici
5x-4-x^2 >= 0
To se udela tak, ze se nejdrive prijde na to, kdy plati rovnost, tedy kdy plati 5x-4-x^2 = 0. To plati pro body x=1 a x=4. Ted zjistim jestli je funkce kladna v intervalu (-oo, 1) U (4, oo) nebo v intervalu (1, 4). Nula patri do toho prvniho a pro nulu je funkce 5x-4-x^2 zaporna, takze reseni je interval <1, 4>.
Pozn. Doufam, za zas nedostanu od jeleny na budku, ze overuju vlastnosti funkce dosazovanim :-)
3) f:y = odmocnina z celého zlomku (2-3x)/(x+7)
Je to v podstate to same jako prvni priklad, az na to, ze argument odmocniny se muze narozdil od argumentu logaritmu rovnat nule. Takze zase resim nerovnici, tantokrat:
(2-3x)/(x+7) >= 0
Az to budes pocitat, ta si dej jenom pozor na to, ze jmenovatel zlomku se nikdy nule rovnat nesmi.
Offline

EDITACE: Píšu moc pomalu, takže mě Lishaak předběhl. Pokud chápeš jeho vysvětlení, nemusíš toto dále číst.
Všechny příklady mají společnou tuto vlastnost: hledáme množinu čísel, pro kterou lze podíl nebo součin dvou výrazů tvaru ax+b zlogaritmovat nebo odmocnit. Jde nám tedy o to, kdy je tento podíl/součin kladný(pro logaritmování) nebo nezáporný (pro odmocnění). Využijeme toho, že znaménko součuinu/podílu se může měnit pouze tam, kde se mění znaménko jednoho z výrazů, které násobíme/dělíme. V těchto místech je jeden z násobených/dělených výrazů nulový.
1. To, co logaritmujeme, musí být kladné. Výraz x+2 je nulový pro x=-2, výraz 1-2x pro x=1/2. Reálnou osu rozdělíme na intervaly (-nekonečno,-2), (-2,1/2), (1/2, nekonečno). Na prvním a třetím je zlomek záporný, na druhém je kladný. (Na každém intervalu uvážíme znaménka obbou výrazů a využijeme toho, že kladné*záporné je záporné a kladné*kladné nebo záporné*záporné je kladné)
Vyhoví tedy x z intervalu (-2,1/2). Krajní hodnoty nevyhoví: pro x=-2 je celý zlomek nulový (nelze počítat logaritmus), pro x=1/2 je nulový jmenovatel, což nelze.
Maximální definiční obor je proto (-2,1/2).
2. Odmocninu lze počítat pouze z nezáporného čísla. Výraz pod odmocninou rozložíme na součin: -(x-1)(x-4). Reálnou osu rozdělíme na intervaly (-nekonečno,1),(1,4),(4,nekonečno), součin je nezáporný na druhém z nich, nulový (a tedy nezáporý) je i pro x=1 a x=4. Max. definiční obor je proto <1,4>.
3. Opět se snažíme, aby to, co je pod odmocninou bylo nezáporné. Rozdělíme osu na intervaly
(-nekonečno,-7),(-7,2/3),(2/3,nekonečno). Podíl je nezáporný na prostředním z nich, nezáporný je i pro x=2/3, pro x=-7 není definován.
Max. definiční obor je proto (-7,2/3>
Offline
↑ vlcmstn:Ne, pokud dosadím -1/2, tak ve jmenovateli vyjde 1-2(-1/2)=2.
Offline
↑ vlcmstn:
(protže
je vždy větší než 0)

Offline
↑ zdenek1:
OK ale kdyz se nad tim prikladem zamyslime tak musime resit tyto podminky ve jmenovateli nesmi byt nula to je celkem jasne a zaroven cely zlomek musi byt vetsi nebo rovno nule.
Pokud chceme aby byl cely zlomek vetsi nebo rovno nule musi byt jeho citatel i jmenovatel kladny nebo zaporny ??
pokud bychom meli + a - neob naopak zlomek by byl zaporne cislo a to pod odmocninou nelze....
Tzn. tou podminkou (x-1)*(x+1) > 0 zabezpecime ze jmenovatel je kladny ale kde mame podminku pro citatel ?
vysledek je spravny ale nejak mi to nejde do hlavy tento interval bych mohl odvodit uz ze zakladni myslenkz ze x nesmi byt +-1 aby ve jmenovateli nebyla nula......
Offline
↑ vlcmstn:
Podmínku pro čitatell máš v závorce, tak si ji přečti.
Ale ty sis vybral neinstruktivní příklad. Zkusíme určit def. obor této fce.
Podmínka 
Řeší se to tak, že výrazy rozložíš jak nejvíc to jde
a uděláš si tabulku
Určíš nulové body, v tabulce vyznačíš, které nulové body jsou přípustné (ty v čitateli) a které ne (ty ve jmenovateli). Pak už žádnou podmínku pro jmenovatel nepotřebuješ. Dále určíš, jaké znaménko nabývá příslušná funkce v tom kterém intervalu a určíš výsledná znaménka.
Okamžitě vidíš, že 
Offline
↑ vlcmstn:Musíš ji řešit zvlášť na intervalu (-oo,3) a zvlášť na intervalu <3,oo)
Offline
↑ Cheop:
Diky Cheope , Tychi to myslel taky dobre akorat v tom udelal preklep a me to zmatlo....
Muzu jeste jeden pls ?
Napište rovnici přímky, která je určena dvěma body:
A=[2, 1], B=[3, -2]
nevim ani postup jak toto resit....
Diky moc za pomoc
Offline

↑ vlcmstn:
Normálový vektor přímky je B-A=(3-2; -2-1)=(1; -3)=(b; a)
Směrový vektor bude (-a; b) tj:
Směrový vektor bude: (3; 1)
Přímka bude mít tvar:
ax + by +c =0 tj:
3x + y+ c = 0 (dosadíme x-ovou a y-ovou souřadnici bodu A a dopočteme c) tedy:
3*2 + 1*1 + c= 0
c =-7
Rovnice přímky:
Obrázek:
Offline