Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑↑ 2M70:
pro k<>4
Jinak pro k=4 je to integrál z jedné.... Podobně pro ten druhý člen.To ale pochopitelně nevede k nekonečné řadě, takže zkoumat konvergenci moc nedává smysl
Offline
2M70 napsal(a):
Podle mě je na tom co řešit - jak tedy dokázat, že to je Fourierova řada, když to mám doložit standardním výpočtem - a ten nevím, jak provést?
A co nevíš jak provést? Nevíš jak spočíat integrál z cos ax * cos bx ?
Nebo co vlastně nevíš ?
2M70 napsal(a):
Nebo jak to dokázat jiným způsobem? Když uvedu jen ten rozklad sin^4x, tak je to jen tvrzení bez důkazu - a to mi nebude uznáno.
Ale fourierova řada je přeci jen jedna ... pokud se ti nějakou funkci f(x) podaří rozložit na součet
nemůže to být nic jiného...a je úplně jedno, jakým způsobem jsi k tomu došel.
Offline
MichalAld napsal(a):
A co nevíš jak provést? Nevíš jak spočíat integrál z cos ax * cos bx ?
Nebo co vlastně nevíš ?
Nevím, jak spočítat např. integrál cos 2x * cos kx, abych se zbavil toho cos kx. Když to zkouším per partes, začnu dostávat ještě složitější výrazy, a zamotám se do toho.
Tedy vlastně vypočítat koeficient a,k trigonometrické Fourierovy řady.
MichalAld napsal(a):
Ale fourierova řada je přeci jen jedna ... pokud se ti nějakou funkci f(x) podaří rozložit na součet
nemůže to být nic jiného...a je úplně jedno, jakým způsobem jsi k tomu došel.
Jedná se právě o to, zdůvodnit, jak jsem k tomu došel ne-standardním způsobem, že jsem vlastně jen pomocí součtových vzorců rozepsal funkci sin^4x
Offline
↑ MichalAld:
Tady se ale musí dát pozor na případy, když máš např rozvést např na intervalu (0;pí) funkci cos x ve Fourierovu řadu, tak si už v tomto případě nemůžeš říct, že tato řada je vlastně už ten cosinus. To šlo říct jen u příkladu, který uváděl náš student, protože ta část se sinama vypadla .Na to POZOR! Tady bych byla fakt raději opatrná, protože na jiných intervalech se ani těch sinů nezbavíš, přestože sin^4 x už připomíná cosinovou část Four řady.
Offline
↑ krakonoš:
Které vzorce máš konkrétně na mysli?
Offline
2M70 napsal(a):
Nevím, jak spočítat např. integrál cos 2x * cos kx, abych se zbavil toho cos kx. Když to zkouším per partes, začnu dostávat ještě složitější výrazy, a zamotám se do toho.
To já taky nevím, od toho jsou matematici...ale možná na to časem přijdu...
2M70 napsal(a):
Tedy vlastně vypočítat koeficient a,k trigonometrické Fourierovy řady.
Ale to k se přece nepočítá ... za k se postupně dosazuje 0, 1, 2, 3 ... n (teoreticky až do nekonečna), počítají se jen ta a (pro každé k získáme příslušné a_k)
Offline
↑ MichalAld:
Vycházím z tohoto:
reálná trigonometrická řada
kde b,k je =0, protože mám sudou funkci
A člen a,k pro sudou funkci
Offline
krakonoš napsal(a):
↑ MichalAld:
Tady se ale musí dát pozor na případy, když máš např rozvést např na intervalu (0;pí) funkci cos x ve Fourierovu řadu, tak si už v tomto případě nemůžeš říct, že tato řada je vlastně už ten cosinus. To šlo říct jen u příkladu, který uváděl náš student, protože ta část se sinama vypadla .Na to POZOR! Tady bych byla fakt raději opatrná, protože na jiných intervalech se ani těch sinů nezbavíš, přestože sin^4 x už připomíná cosinovou část Four řady.
To je samozřejmě pravda - pokud budeme rozkládat sinus (či cosinus) na jiném intervalu než je jeho perioda, bude samozřejmě řada úplně jiná (a nekonečná), protože to pak odpovídá periodické funkci složené s fragmentů těch sinusovek, které na sebe nenavazují...
Ale funkce sin^4(x) má periodu PI, takže by to mělo být v pohodě...
Ale pravda je, že tady ty zadání kdy je pevně daný interval (a né prostě jen perioda) ... možná s tím nějaký zádrhel být může.
Offline
2M70 napsal(a):
↑ krakonoš:
Myslíš vzorec
?
No přesně ... a trik je v tom, že díky intervalu integrace ti výsledek vyjde vždycky 0 (protože integruješ vždy přes celý počet těch "vln"), s výjimkou případu cos(0), tedy když 
Offline
↑ 2M70:
Ano.
Akdybys nyní dosądil za alfa výraz(alfa'-beta')/2, za beta výraz (alfa'+beta')/2. Dostaneš vzoreček pro cos alfa' + cos beta'.
Tyto vzorce jsou běžně v literatuře.Ty potřebuješ součin vyjádřit součtem , to je to co uvádíš.
Offline
↑ MichalAld:
Ale nulový výsledek není cílem...a alfa=beta má znamenat, že u 2.členu je k=2 a u třetího členu k=4? To je mi divné.
Offline
↑ krakonoš:
Ty apostrofy u alfa a beta mají znamenat derivace? Ale pořád mi tam překáží to k-čko.
Offline
2M70 napsal(a):
↑ MichalAld:
Ale nulový výsledek není cílem...a alfa=beta má znamenat, že u 2.členu je k=2 a u třetího členu k=4? To je mi divné.
Nulový výsledek je přesně tím cílem ... na tom to celé stojí, že nenulový výsledek to dává jen když se ta čísla rovnají.
Můžeš si to mmch představit jako vektory ... vektro v0 bude konstantní hodnota, vekotor v1s = sinx, v1c = cosx, vektor v2s = sin2x, v2c = cos2x ... atd.
A skalární součn mezi dvěma vektory je definovaný tím integrálem...
A můžeš si ověřit, že všechny ty vektory jsou navzájem ortogonální, tedy že skalární součin mezi libovolnými dvěma různými vektory je nulový, nenulový je pouze skalární součin dvou stejných vektorů. Když doplníme vhodné konstanty, budou vektory i ortonormální (tedy že skalární součin dvoj stejných vektorů bude roven jedné).
Tyto naše vektory tvoří bázi vektorového prostoru - což je prostor všech "rozumných" funkcí na daném intervalu.
Máme tedy nějakou funkci, která je daná lineární kobinací těch bázových vektorů, třeba
A chceš nalézt ty koeficienty a0, a1, b1 atd...
Tak jak je to napsané je to velmi snadné ... stačí rovnici přenásobit libovolným bázovým vektorem - a získáme jeden konkrétní koeficient. Třeba když si vyberu bázový vektor v2s, tak na levé straně bude F.v2s a na pravé straně zůstane jen koeficient a2. (díky tomu, že skalární součin dvou různých navzájem orgogonálních vektorů je nulový)
Offline
↑ MichalAld:
Tohle lineárně-algebraické řešení mě trochu zamotalo...jak mám vlastně "vyrobit" ty vektory?
Offline
Nemusíš je vyrábět, už je naštěstí vyrobili chytří lidé před námi...jednotlivé vektory jsou ty funkce sinx, sin2x, sin3x...cosx, cos2x, cos3x...
a skalární součin je definovaný pomocí toho integrálu:
Jen se nesmí zapomenout, že je to vše na předem daném intervalu.
Jasně, chvíli to trvá, než se člověk srovná s tím, že vektory nemusí být nutně jen trojice čísel, mohou to být i n-tice, a n může být i nekonečné, takže vektory mohou být i nekonečné řady - a odsud už je jen krůček k představě, že vektory mohou být i spojité funkce.
Ale vektor může být obecně cokoliv, co se dá sčítat a násobit číslem. A když máme štěstí a podaří se nám "vyrobit" i vhodný skalární součin, máme vyhráno ... pak můžeme vytvořit i orthogonální vektory....
Celý trik s fourierovou řadou je vlastně v téhle algebře...že jednotlivé "bázové funkce" jsou navzájem orthogonální...
Offline
MichalAld napsal(a):
... stačí rovnici přenásobit libovolným bázovým vektorem - a získáme jeden konkrétní koeficient. Třeba když si vyberu bázový vektor v2s, tak na levé straně bude F.v2s a na pravé straně zůstane jen koeficient a2. (díky tomu, že skalární součin dvou různých navzájem orgogonálních vektorů je nulový)
Co mám ale vzít jako bázový vektor a jak jím tu rovnici pronásobit, abych na pravé straně získal postupně ty tři koeficienty (3/8, -1/2, 1/8)?
Offline
↑ 2M70:
První z bázových vektorů je konstantní funkce (1), další jsou potom funkce sinx, cosx, sin2x, cos2x, sin3x, cos3x atd...(je ale možné, že na intervalu 0..PI stačí používat jen funce cosx, cos2x, cos3x...to já teď přesně nevím) - vynásobené tou normalizační konstantou.
Jen pozor, to "přenásobení" znamená ten skalární součin definovaný pomocí integrálu...
Takže když vezmu tu první bázovou funkcí (konstantu) abych získal hodnotu koeficientu a_0, tak jde o výpočet 
Výsledek je celkem zřejmý, nebo né ?
PS: nemám tam tu normalizační konstantu, ale v této fázi úvah to není úplně důležité...
Offline
↑ MichalAld:
Mně to úplně zřejmé není, když spočtu ten integrál, dostanu něco úplně jiného. Nějak jsem to nepochopil.
Offline
↑ MichalAld:
Mně to taky vyšlo stejně:
![kopírovat do textarea $=\frac{3}{8}[x]^{\pi }_{0}-\frac{1}{2}\cdot \frac{1}{2}[sin2x]^{\pi }_{0}+\frac{1}{8}\cdot \frac{1}{4}[sin4x]^{\pi }_{0}=$](/mathtex/fd/fdaf8d51341be56ee08cb1d6f1f79455.gif)

Výsledek tedy 
Dostal bych tedy správný koeficient 3/8, ale vadí mi tam to pí.
Offline
pí je ta normalizační konstanta, kterou je to nutné vydělit. Pro ty ostatní bázové funkce je ovšem tuším poloviční (viz třeba tady), případně to máš i tady: ↑ 2M70:
Jako další krok si můžeš zkusit najít koeficient odpovídající bázové funkci cosx, tedy vypočítat
Offline