
1.) OK, ale je vhodnejšie vo výpočtoch písať aj jednotky.
4.) Číselne to vyšlo, ale ten výpočet a zápis, vynechávanie jednotiek a na záver len tak z brucha dať do rovnosti hmotnosť s objemom...
Za
si vlastne dosadzovala 0.25 (jednotku si vynechala, ale tipujem že to mali byť kg) pričom si počítala si so vzťahom že 1 l vody váži 1 kg.
Toto však platí len veľmi zhruba a viac-menej sa to toleruje na ZŠ, na SŠ pri odhadových výpočtoch. Ak by látkou nebola voda, takýto prevod by si použiť nemohla.
Na začiatku si mala premeniť hmotnosti na súčiny objemu s hustotou a hustotu vykrátiť (platí predpoklad, že hustota sa nemení s teplotou).
To je logické pretože všetky množstvá v zadaní sú objemové a nie hmotnostné a navyše sa tým zbavíš hustoty ktorou sa ďalej nemusíš zapodievať - byť by jej hodnota bola akákoľvek.
5.) Máš v tom neporiadok, vyjadruj buď všetky teploty v °C alebo v K, pretože aj keď veľkostne 1°C = 1 K, deliť hodnotu teploty uvedenú v °C hodnotou teploty v K je nezmysel.
Suma sumárum - pri výpočte je dobré písať aj jednotky, pričom treba dávať pozor na ich krátenie a premeny.
Ak ti budú príklady číselne vychádzať, no tvoj učiteľ ti zníži hodnotenie len preto že máš bordel v jednotkách, tak sa nediv...
Offline
↑ Ferdish:
Děkuji dopsal jsem si k tomu jednotky a doopravil
u 5. v té rovnici jsem počítal v K a pak jsem to na konci u výsledku převedl na celsie.
Offline
Příklad 5 - když už máš spočteno T1, a znáš dT, je nemysl počítat T2 zase znovu z původních věcí, stačí vzít to
T2 = T1 - dT a máš výsledek.
Jak psal Ferdish, míchat Celsiovy stupně s Kelviny by se nemělo, nicméně problém lze elegantně vyřešit tak, že u rozdílu teplot se to rovná, takže dt = dT .... tam není co přepočítávat. Jen je třeba si na to dávat pozor.
Offline