Matematické Fórum

Ahoj, díky "nejsem_tonda",
ale chtěl bych se zeptat ještě na jednu obdobnou věc. V diplomce měřím kromě tloušťky ještě přilnavost povlaku. Měřím celkem čtyři vzorky, pro každý vzorek celkem tři měření přilnavosti. U dvou vzorku (s označením 1 a 4), vyšla přilnavost okolo 15 MPa, u dalších dvou (2 a 3) okolo 5 MPa. To se bavím o průměrných hodnotách, které mi u každého vzorku z třech naměřených hodnot vyšly. To znamená, že přilnavost u dvojice vzorků 1 a 4  vyšla zhruba třikrát vyšší než u dvojice vzorků 2 a 3.
Naměřené hodnoty pro každý jeden vzorek se však moc neliší, určitě oproti tomu, že rozdíl přilnavostí mezi dvojicemi vzorků je zhruba trojnásobný. Abych to slovní spojení "moc neliší" nějak převedl do matematiky, napadlo mě, že bych pro tyto měření taky vypočetl variační koeficient. Potom můžu říct, že variační koeficienty všech čtyřech měření dosahují hodnot v intervalu od 12 do 28%. A tedy kolísavost naměřených hodnot každého jednoho vzorku je nepoměrně nižší než procentuální rozdíl mezi dvojicemi vzorků, kdy se přilnavost liší zhruba o 200% (15 a 5 MPa). Pokud jste mě doteď nepochopil, tak tím chci říct, že naměřené hodnoty v rámci jednoho vzorku se relativně shodují a proto je pravděpodobné, že ona nezvykle nízká přilnavost okolo 5 MPa opravdu charakterizuje plochu celého vzorku.
Teď ale otázka. Můžu počítat a porovnávat jednotlivé variační koeficienty, když mám pro jeho výpočet pouze tři hodnoty?
Pokud ne. Jak byste tu relativně "malou kolísavost naměřených hodnot" popsali jinak?
Mockrát děkuji, snad se někdo ozve.

Ahoj, díky za reakci. Nepochopil si mě úplně správně (nebo jsem se špatně vyjádřil). Zkusím to napsat srozumitelněji.
Mám celkem čtyři vzorky (označeny 1, 2, 3 a 4). Jsou to ocelové L-profily o rozměrech 150x150-500 s tloušťkou stěny 12 mm, na které byl nanesen zinkový povlak.
U každého vzorku jsem změřil celkem 20x tloušťku povlaku (nedestruktivní magnetickou metodou), to odpovídá tomu intervalu naměřených hodnot od 200 do 800. Abych matematicky vyjádřil, že se tyto naměřené hodnoty (20 pro každý vzorek, tzn. 80 celkem) hodně liší, udělal jsem výpočet směrodatné odchylky a abych to měl procentuálně (protože aritmetické průměry tlouštěk pro každý vzorek se liší), vypočetl jsem a srovnal variační koeficenty (které vycházejí cca kolem 25%).
Pak jsem měřil přilnavost toho povlaku (a tu zmiňují ve svém druhém zdejším příspěvku). U vzorku 1 a 4 mi vyšly průměrné přilnavosti okolo 15 MPa (15,04 MPa a 14,16 MPa) u vzorků 2 a 3 okolo 5 MPa (4,49 MPa a 5,13 MPa). Ty čtyři profily jsou jinak úplně identické a povlaky by měly být také, tzn. že by se měly shodovat i jejich přilnavosti, jelikož jejich nanesení spadá pod jeden technologický postup (žárový nástřik). "Nesedí" hodnoty okolo 5 MPa,  protože taková hodnota přilnavosti není u těchto typů povlaků běžná. "V normě" jsou ty hodnoty okolo 15 MPa.
Přilnavost se měří tak, že se na povlakovanou plochu vzorku nalepí tzv. terč, nechá se den zaschnout a pak se pomocí trhacího stroje měří síla, při které se to odtrhlo a převede na MPa dle plochy terče. Abych vyloučil to, že jsem zrovna v případě těch šesti měření (pro vzorky 2 a 3) nenalepil terč do místa, kde byla z nějakého důvodu lokálně nižší přilnavost, ale odpovídá přilnavosti pro celu plochu povlaku vzorku, napadlo mě udělat taky statistiku. Naměřené hodnoty přilnavostí okolo 5 MPa se totiž "docela" shodují (u vzorku 2 naměřeno - 5,37; 3,89; 4,21 Mpa, u vzorku 3 naměřeno - 4,16; 4,44; 6,8 MPa =>var. koef. z těch třech měření pro vzorek 2=17,34%, pro vzorek 3=28,25 %). Abych to "docela" nějak matematicky popsal, spočítal jsem ten variační koeficient. Tzn. kolísavost naměřených hodnot pro každý jeden vzorek je procentuálně nepoměrně nižší než procentuální rozdíl mezi přilnavostí dvojicí vzorku (15 a 5 MPa = tzn. 200% rozdíl).