Matematické Fórum

↑ Honzc:

Jo, o těch kótách vím, psal jsem, že je to jen hrubý výkres, nechtělo se mi to upravovat...

Moc děkuji za obrázek, ale mohl bych ještě poprosit o nějaké polopatické vysvětlení, jak k těm hodnotám Ra a zaznačení Ra + souosososti a základny dojít??Moc děkuju...

↑ Honzc:

Já vím, že je zadaná, ale způsob, jakým dojdu ke zvolení základny a odpovídajícímu zaznačení souososti?

Jo a ještě jedna věc... rozhodně nechci být nevděčný a nějak nevhodně zpochybňovat, ale například zde http://eduka.spaco.cz/wp-content/drsnost-povrchu.pdf 1. strana , význam značek se píše
, že válcované plochy patří údajně mezi plochy neobrobené, neměla by se tím tudíž nějak změnit značka i hodnota???

↑ Honzc:

Snad rozumím... A ta drsnost???  Je brána válcovaná plocha za obrobenou nebo neobrobenou???

↑ Honzc:

Jo sory, moje chyba, jejda... Tak jo, moc ti děkuju za pomoc :-) Jen ještě snad už úplně poslední dotaz... Jak jsi mi poslal ten obrázek... A máš tam bokem toho vrtacího pouzdra
napsáno : Ra 6,3 ( Ra 0,8 , Ra 1,6) , tak to tam taky musím mít???  A jsou jinak teda ty hodnoty 0,8 a 1,6 vůči rozměrům toho pouzdra v pořádku jo?

A ještě prosím tě v těch materiálech o drsnosti, co jsi mi poslal... Ten stupeň IT, který je navázaný na rozsah rozmerů, ke kterému se má vztahovat i ta hodnota drsnosti, tak podle
čeho, že ten stupeň přesnosti poznám??

↑ Bojovnik0806:
Vždyť to máš v tabulce z příspěvku č.4 (Vztah mezi drsností povrchu a tolerančními stupni IT)
Máš tam rozsahy rozměrů, stupeň přesnosti a u toho drsnost.
Celkovou drsnost odhadneš "citem - praxí", já jsem zvolil Ra=6,3, protože soustružením, které bude pro výrobu polotovaru (bez broušení povrchu a asi použití výstružníku na opracování díry) zřejmě použito se dá této drsnosti lehce dosáhnout (jak jsem už psal, mohla by být i Ra=12,5, ale to je na volbě konstruktéra)

Pokud jde o drsnosti ... tak můžeš být v klidu, že toleracni h6 či h7 žádná válcovaná ocel nemá, hlazenka (tj. ocel tažená za studena) má h9. Tolerance jiné než h žádný běžný polotovar nemá, takže se tím vůbec nemusíš zabývat a všechny povrchy můžeš považovat za obráběné. (Z hlediska toho dílu se nikdy nic nepokazí tím, že se bude požadovat obrábění všech ploch. Jde jen o úsporu nákladů - že některé méně důležité věci se mohou řezat přímo z vhodného polotovaru a na povrch už se nemusí sahat - týká se to třeba per do hřídelů, na které se zrovna polotovary dělají, nebo nějakých trubek nebo profilů ze kterých se svařují kostry. Ale běžné díly (zejména ty přesné) jsou vždycky obráběné).

běžně se použvají drsnosti Ra=1.6 - frézován či soustružení, a Ra=0.8 - většinou broušené povrchy, i když toho lze na soustruhu za jistých podmínek dosáhnout taky. Ra=0.4 už je docela jemné proušení. Jinak lze v principu brousit na libovolně malou drsnost, ale není z toho žádný velký užitek...

Běžné kolíky (na kolíkové spoje) se dělají v toleranci m6 a jsou broušené na Ra=0.8. Takže to můžeš úplně v klidu použít taky, jak na vnější tak i na vnitřní povrch.

Pokud potřebuješ specifikovat drsnost i na těch čelních plochách, tak tolerance h11 je skoro jak uříznuté pilkou, takže tam ti stačí Ra=3.2, a nebo to neuvádět vůbec. Jinak ony se ty tolerance typu h11 na délkové rozměry zpravidla nepoužívají, tam se píší tolerance rovnou. Většinou se to používá na kruhové díry, případně na rozměry nějakých hranatých tyčí. Ale na délkách jsem to v životě neviděl.

Pokud jde o tu souosost - tak jednu plochu označíš jako referenční, a ke druhé dáš značku geometrické tolerance (to je ten obdélníček se 3 položkami - symbol souososti, velikost, a odkaz na referenční plochu). V tomto případě je úplně jedno, kterou plochu zvolíš za referenční. Jinak ta volba referenční plochy neurčuje, jak se to má vyrábět, ale jak se to má měřit...

Častokrát je to jedno, která plocha se zvolí za referenční a která za měřenou ... někdy je ale jedna z nich taková výrazná, velká - a společná pro více tolerancí, tak se zvolí ta. A někdy to tak nějak plyne z funkce toho dílu.


PS: a kóty, které kótují kruhové díly musí mít před hodnotou značku průměru - to je asi tak to nejdůležitější...

↑ MichalAld:
Ra 12,5 rozhodně není drsnost podkovy od kováře, tak se uklidni. (na čela takového pouzdra, která jsou ještě se sraženíma jediná bez drsnosti je 12,5 docela dobrá drsnost)
Pozn. O drsnosti povrchu se většinou dá mluvit u třískového obrábění (takže mluvit o drsnosti u kováře, který do "rozžhavené" oceli mlátí kladivem je docela mimo)