Matematické Fórum

Dobrý deň,
už to mám.

https://fitnessrevolution.sk/prepocet-kcal-kj/

https://www.translatorscafe.com/unit-co … -kilogram/

Ďakujem za ochotu.

To první je přepočet na kilokalorie, ne kilogramy.
To druhé je opravdu podle relativistické hmotnosti energie (E = m.c^2). Jen nevím zda to je co jsi chtěl:-)

To mě přesně napadlo, když jsem viděl kalorie:-)

Jinak teda to E = m.c^2 je hmotnost energie obecně, nejen fotonů. Ty jsou jen zajímavé tím, že žádnou jinou, tzv. klidovou hmotnost nemají. Takže třeba když vezmeme 1 kg vody a ohřejeme z 0 na 100 °C, tedy jí dodáme 100 kcal, hmotnost se zvýší o 4,6 ng. Nabitá baterka je o něco těžší než vybitá a pod.

Bohužel, řešení slavného pokusu paní Růžičkové, kdy si stoupne na váhu, sní dortík, ... není nijak přímočaré.

První problém je, že si sice můžeme na každý dobrotě přečíst nějakou energii, jenže:

- Např. 250 kcal znamená, že kdybychom stravitelnou část té věci spálili pod kotlem, můžeme při 100% účinnosti ohřát 250 litrů vody o 1 °C. Vůbec nechápu, proč je tato "topenářská" jednotka u výživy tak oblíbená:-)
- Dejme tomu 250 kJ znamená, že při 100% využití této energie (zase získané dokonalým spálením) můžeme táhnout silou 1 kN na vzdálenosti 250 m, tedy např. vynést 98,1 kg včetně sebe na 250 m vysokou rozhlednu.

Což je hezké, ale naše tělo jídlo nepálí plamenem, takže třeba hroznový cukr využije ze 100 %, ale na trávení kusu salámu už spotřebuje dost energie, takže ve finále získá jen určité procento teoreticky získatelné energie, co zbyde po těchto "nákladech", které budou vyšší, když ten salám bude chlazenej, nebo třeba víc vysušenej. Tzn. z energie napsané na výrobku získáme nějaké neznámé procento, nevím, možná 50-90 % ?

Druhý problém je, ukládání, tedy vlastní konverze na získanou hmotnost.

- První krok je jednoduchý: Energie se uloží výrobou glukózy. Na wiki píšou, že 100 g má 1670 kJ. Jenže ta glukóza se ještě musí naředit nějakým množstvím vody, takže ze 100 g máme najednou mnohem víc.
- Glukóza má 180 g/mol, takže kdyby se 100g glukózy naředilo na v člověku normálních 5 mmol/litr =0,9 g/l, tak by k tomu bylo potřeba vychlastat 111 litrů vody:-)
- Proto proces plynule pokračuje, část glukózy se uloží glykováním hemoglobinu a hlavně se z nadbytečné glukózy vyrábí glykogen (což jsou takové koule poskládané z mnoha molekul glukózy) a tuk (to jsou "uhlovodíkové špagátky s kyselým koncem"). Tím se koncentrace energie výrazně zvýší. Bohužel ale závisí na okolnostech, zda a kolik musí vyrůst (nebo jen nafouknout) nějaké tkáně, ve které bude tato zásoba uložena.

Takže se obávám, že, pokud se nemýlím, možná někde najdeš nějaké takové přepočty, ale buď to bude jednoduchý výpočet, který bude na průměrné okolnosti a průměrného člověka a reálně +/- autobus, nebo to bude nějaký složitý postup, vyžadující slušnější lékařské znalosti.

No to je přesně ten případ o kterém jsem psal na konci, něco na průměrného člověka za průměrných okolností, reálně +/- autobus.

Píšou tam taky třeba "Pokiaľ vážite 60 kg, spálite pri behu približne 430 kcal a pri bicyklovaní 240 za tridsať minút." Reálně samozřejmě závisí na tom, jak rychle, a jakým stylem běží, zda do kopce, z kopce, po větru, proti větru, ... a u jízdy na kole může bejt poklidná jízda prakticky zanedbatelná, někde na úrovni chůze.

Přesněji řečeno, uvedená energie na kg tuku bude asi platit pro určitý druh tuku, jenže u meziorgánového a podkožního je dost velký rozdíl v poměru s podpůrnou tkání, která tvoří většinu hmotnosti. Ale to bych neviděl tak hrozně, předpokládám, že rozdíl nebude víc než 1:2. Jinak tuk jako takovej má nejspíš velmi podobně jako vepřové sádlo, tedy asi 3,7 MJ/kg.

Hlavní problém ale vidím v tom, jak stanovit ten rozdíl výdej-příjem, ze kterého ta změna hmotnosti bude plynout. Jak už jsem zmínil, je otázka, jak třeba vypadá průměrný běh 60kg člověka, při kterém je výdej 3,4 MJ/h. Edit: to je vlastně skoro 1 kW:-) Takže dva běžci mají příkon jako rychlovarná konvice:-)

Druhá věc je, že člověk po takovém běhu dostane jiný chutě na jídlo než by měl bez něj a tam pak zas závisí na vlastnostech zkonzumované potravy. Jako první extrém můžeme vzít třeba chleba a medový máslo, to má takovej poměr cukr/tuk, že se získá velká většina energií uvedených na použitém chlebu, medu a másle. Opačně dopadne večeře podle pravidel Atkinsonovy alias ketogenní diety, tam se velká část na surovinách uvedené energie spotřebuje na trávení a konverzi.

To vypadá dobře. Na rozdíl od mnoha jiných textů jsou tam hodnoty vztažené na kg hmotnosti, ne na virtuálního průměrného člověka. A líbí se mi poznámka o tom, že nejlépe zprůměrovat výsledek z hodinek s výpočtem dle textu:-) Je vidět, že si autor uvědomuje omezenou reálnou přesnost podobných věcí.