Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den, prosím o radu k následujícímu příkladu.
Pojistka automobilu je zhotovena z kovového plíšku délky 15 mm. Plocha příčného řezu má tvar obdélníku s rozměry 0,1 mm a 1,5 mm. Slitina, z níž je plíšek zhotoven, má teplotu tání 300 °C, měrný el. odpor při 0 °C je [mathjax]4\cdot 10^{-7} \Omega \cdot \mathrm{m}[/mathjax] a teplotní součinitel odporu je [mathjax]18\cdot 10^{-5} \: \mathrm{K}^{-1}[/mathjax]. Akumulátor v automobilu má [mathjax]U_\mathrm{e}=12 \: \mathrm{V}[/mathjax] a vnitřní odpor [mathjax]0,2 \: \Omega[/mathjax]. Vypočítejte nejmenší proud, pří kterém se pojistný plíšek roztaví. [I = 50 A]
Je mi jasné, že pomocí vzorce [mathjax]R=\varrho \cdot \frac{l}{S}[/mathjax] jsem schopna vypočítat odpor a pomocí Ohmova zákona pro uzavřený obvod pak proud, ale nějak se mi z toho vytrácí význam té teploty tání, která je přitom z praktického hlediska pro pojistku zásadní. Výsledek má být 50 A a ten vyjde přesně z hodnoty [mathjax]R[/mathjax] vypočtené pomocí rezistivity pro 0 °C (z rezistivity pro 300 °C mi vychází proud jen o něco menší, tedy už ne přesně 50 A).
Děkuji!
Offline
Těch 50 A je zkratový proud, kdyby někdo pojistku připojil ideálními bezodporovými dráty na baterii. S přepálením to nemá nic společného.
Kdyby se mělo počítat od jakého I se přepálí, muselo by být uvedeno za jak dlouho (doba než se ohřeje na teplotu tání), nebo jaký má tepelný odpor k okolí (rovnováha dodávaného a unikajícího výkonu při teplotě tání), kdyby to mohlo trvat nekonečně dlouho.
Takže podle mě je zadání zmatené.
Offline
Jak psal edison, to zadání nedává smysl. Proud při kterém se pojistka roztaví závisí na tom, jak ochotně bude teplo odcházet do okolí ... a k tomu nemáme zadané vůbec žádné údaje.
Pokud bude vlákno pojistky dokonale zaizolované, roztaví se v principu při jakémkoliv proudu. Jen to bude nějakou dobu trvat.
V reálném případě se bude drát ochlazovat, a to tím více, čím bude teplejší ... takže se teplota někde ustálí. Pokud to ustálení bude nad teplotou tání, tak se vlákno asi přetaví.
Ale z toho co je zadané mě nenapadá, jak to spočítat.
Já bych řekl, že se má počítat něco jiného ... a totiž to, jaký maximální proud tím může protékat v okamžiku, kdy dojde k přetavení pojistky. Tj spočítat odpor při téhle teplotě, přidat k tomu vnitřní odpor baterie a z toho určit proud.
Offline
Asi tak:-)
Podle výsledku zkratový proud v zimě, dal by se ještě spočítat proud v okamžiku tavení, který bude náležitě menší.
Jinak ten rovnovážnej stav byl takovej dodatek coby kdyby. Normálně je nominální proud dán tak, že při něm se ještě zaručeně nepřepálí a pak je v katalogu uvedenej větší proud a doba, za kterou pojistku přepálí, případně se lze podívat do grafu a najít za jak dlouho chcípne při jiném. Taky se často uvádí hodnota [mathjax]I^{2}t[/mathjax] pro přepálení.
Offline
↑ edison:
Ale to "zaručeně" je taky při nějaké okolní teplotě. Když to bude v Africe na slunku, tak to taky vypadne dřív...případně když to bude na mrazu, tak to vydrží víc...
Já teda nevím, s jakou je tenhle proud tolerancí ... ale třeba ta zkratová spoušť u jističů typ D je v rozsahu 10-20x nominální proud, tedy tolerance +- 50 %...
Offline
V těch tolerancích je zahrnuta výrobní tolerance, tolerance od stárnutí, vibrace, rozsah okolní teploty a rozsah tepelného odporu (jistič může bejt sám, nebo taky uprostřed řady a můžou do něj vést různě silný dráty) a možná ještě něco. Že je to jen 1:2 je skoro zázrak:-)
Offline