Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
vím, že hydrostatický tlak vzniká v kapalině její tíhou. Já hydrostatickému tlaku rozumím v případě, že kapalina tlačí třeba na dno sklenice, ale nerozumím moc tomu, jak je možné, že hydrostatický tlak působí všemi směry. Co způsobuje to, že bude třeba ve sklenici na kostku ledu kolmo na její povrch působit tlaková síla všemi směry, třeba zleva a zprava?
Offline

Pascalův zákon říká, že tlak v kapalině vyvolaný vnější silou je všude stejně veliký a šíří se všemi směry. Působí-li v jistém místě síla, ta se přenáší na další částice a rozkládá se do různých směrů.
Pokusím se to znázornit: Představme si např. 2 trubky vedle sebe a jedna na nich. Spodní trubky tlačí dospod i do stran. Načrtněte si, jak se tíha horní trubky rozkládá.
Offline
↑ Richard Tuček: Čili já si pod tou vnější silou můžu představit tu tíhovou sílu, akorát vždy v nějaké konkrétní hloubce? Že jako kdybych předpokládal, že v nějaké konkrétní hloubce není žádný tlak, tak kdyby najednou začala působit tíhová síla, tak by tam tlak všude zvětšila?
Offline

Asi tak, ale přesně také nevím.
Hydrostatický tlak v kapalině je způsoben její vlastní tíhou, ten již závisí na hloubce.
Offline
↑ Richard Tuček: A nemůžu si to tedy představit tak, že v nějaké hloubce [mathjax]h[/mathjax] na vrstvu kapaliny působí kapalina nad ní svojí tíhou, takže tím tam vlastně vznikne v té hloubce tlak [mathjax]h\varrho g[/mathjax]?
Offline
Prvočíslo napsal(a):
Že jako kdybych předpokládal, že v nějaké konkrétní hloubce není žádný tlak, tak kdyby najednou začala působit tíhová síla, tak by tam tlak všude zvětšila?
Jenže ona ta "hloubka" nebude existovat bez tíhové síly...v beztížném stavu žádná hloubka není...
Offline
Prvočíslo napsal(a):
↑ Richard Tuček: A nemůžu si to tedy představit tak, že v nějaké hloubce [mathjax]h[/mathjax] na vrstvu kapaliny působí kapalina nad ní svojí tíhou, takže tím tam vlastně vznikne v té hloubce tlak [mathjax]h\varrho g[/mathjax]?
Ano, to je správná představa ... a tak se dá dokonce odvodit ten vzorec pro tlak, v hloubce h. Dokonce i když jde o tekutinu, která se dá stlačovat.
Obecně se to dělá tak, že si představíš tenkou vrstvu kapaliny o tloušče dh, která musí unést vše co je nad ní. A zároveň zvýší hmotnost toho co je nad ní o dm.
Offline
Že tlak v kapalině působí všemi směry kolmo na plochu co tam zrovna je ... to já nevím, jak to jednoduše dokázat. Spíš bych na to šel tak, že kdyby to tak nebylo, tak by se nějaká věc vznášející se v kapalině dala do pohybu...nebo bychom mohli vyrobit perpetum mobile.
Offline
↑ MichalAld: A šlo by to vysvětlit tak, že jelikož jsou na sebe ty částice v té vrstvě "namačkané", tak proto když na ně působí tlaková síla toho, co je nad nimi, "tlačí" na vše, co s nimi přijde do kontaktu?
Offline
↑ Prvočíslo:
Příčinou je tekutost kapalin - když např. převrátíme sklenici s vodou, voda se rozlije do všech stran. Síly mezi molekulami jsou u kapalin mnohem slabší než u pevných látek. Díky tomu se síla přenáší i do stran. Přesvědčíme se o tom, když vodu nalijeme do igelitového sáčku - voda působí silou nejen na dno, ale i do stran, zejména ve spodní části. To cítíme rukou, prstem, když sáček zmáčkneme... Uděláme-li v sáčku dírku, zjistíme, že voda vytéká kolmo k povrchu sáčku.
No a podobně působí voda i na ponořená tělesa. Tekutost lze ukázat i na sypkých látkách - mák, písek - jednotlivá zrníčka si můžeme představit jako molekuly kapaliny.
Offline