Matematické Fórum

↑ MichalAld: No já to asi napsal blbě. Já tím myslel, že nějaké dvě stěny jsou blízko u sebe, takže proto se tam to těleso může "zaseknout".

↑ MichalAld: Takže si to můžu představit tak, že ta celková tlaková síla, která je rovna tíhové síle, kterou působí na ty nerovné povrchy, které mu brání v pohybu, se rovnoměrně rozloží na dvě strany, kde na jedné straně na ně bude působit silou [mathjax]\frac 12 F_\mathrm G[/mathjax] a na druhé také. Aby se tedy pohybovalo, tak musí [mathjax]\frac 12 F_\mathrm G >F_\mathrm t[/mathjax]. Chápu to správně?

↑ MichalAld: A kdyby tření mezi levou stranou tělesa a tou stěnou bylo menší než [mathjax]\frac 12 F_\mathrm G[/mathjax], přičemž mezi pravou stranou tělesa a stěnou by bylo větší než [mathjax]\frac 12 F_\mathrm G[/mathjax], tak by pořád platilo, že se tam to [mathjax]F_G[/mathjax] rozloží rovnoměrně do dvou stran? Na levé straně by to těleso už "chtělo" klouzat dolů, ale napravo by ještě [mathjax]\frac 12 F_\mathrm G[/mathjax] nepřekonala [mathjax]F_\mathrm t[/mathjax], takže by se ještě pořád nehýbalo. Vždy se tedy v podobných případech to [mathjax]F_G[/mathjax] rozkládá do dvou stran. Ano?

↑ MichalAld: To chápu. Jsou ale mé úvahy v ↑ Prvočíslo: správné?

↑ Prvočíslo:
Na základe čoho to tvrdíš?

↑ Prvočíslo:
Je mi ľúto, ale takto rozsiahlu problematiku nemám vzhľadom na svoju pracovnú náplň čas sledovať. Avšak vzhľadom na to, že sa tu od teba objavujú dotazy viac-menej vždy o tom istom (inerciálne/neinerciálne sústavy a od toho sa odvíjajúce základy), skôr by som videl problém inde. Možno než postovať ďalšie a ďalšie dotazy na toto fórum bude lepšie, ak sa so svojimi otázkami obrátiš na nejakého doučovateľa.

Kľudne to môže byť iný učiteľ fyziky z tvojej školy, alebo kľudne niekto kto má doučovanie ako zdroj príjmu. V škole sa toho už do konca roka aj tak veľa stihnúť nedá, aj keby ste hneď od zajtra prešli na klasickú výuku. Lepšie je si to v kľude a dopodrobna vysvetliť medzi štyroma očami. Vzhľadom na postupné uvoľňovanie opatrení a zmierňovanie napätej situácie by to nemal byť až taký problém.

Toto fórum síce slúži na poskytovanie pomoci a vysvetlení keď niečo nie je jasné. Plnú výuku však suplovať nemôže a to aj napriek tomu, že je tu veľa učiteľov s praxou. Robia to však vo svojom voľnom čase a nie sú za to platení (na rozdiel od učiteľov na tvojej škole). Toto celé je však môj osobný názor a môžeš, ale i nemusíš s ním súhlasiť.

S tím třením to není ve skutečnosti tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohed zdát. Ve skutečnosti, chceme li stanovit správnou velikost třecí síly, musíme brát v úvahu tři situace.

1) Pokud se těleso pohybuje, je třecí síla konstantní a odpovídá známému vztahu [mathjax]F_T = \mu F_N[/mathjax]

Dál už je to složitější.

2) Pokud se těleso nepohybuje, a působí na něj síla F, tak je třecí síla rovná té síle F, za předpokladu, že jsou oboje menší než Ft

3) A ta nejhůře představitelná situace nakonec: pokud na těleso působí síla F větší než Ft, a zároveň se nepohybuje, tak je třecí síla rovná Ft (tedy stejná, jako když by se těleso už pohybovalo). Na první pohled se zdá, že tenhle bod bychom vůbec nepotřebovali ... ale když si to zkusíme třeba modelovat na počítači, zjistíme, že to bez něj nejde...


A pokud je těleso ve škvíře, a v na každé stěně má jiné tření, jinou velikost Ft, tak použijeme také ty  body 2) a 3). Těleso se ještě nepohybuje , takže pokud je F > Ft, tam působí Ft, pokud je F<Ft, tak tam působí jen F.

A obě třecí síly se sečtou.

Takže pokud by při pohybu byla na jedné straně třecí síla Ft1=100N, a na druhé straně Ft2=10N, a za klidu na to působí tíhová síla 50N, tak FT2 zůstane těch 10N a z Ft1 zbyde jen 40N, aby to dohromady dalo těch 50N.

A pokud bychom to chtěli přetáhnout, budeme potřebovat 100+10=110N.

Proč? No, není možné, aby nám tření samo něco uvedlo do pohybu, a není možné, aby když na jedné stěně působí třecí síla 100N, tak přidáním tření ještě i na druhé straně bylo celkové tření menší. To by mělo stačit...