Matematické Fórum

Zdravím.

Často dělám chelatometrické stanovení vápníku a hořčíku s potenciometrickou indikací bodu ekvivalence. Elektrodu používám stříbrnou naamalgovanou ve rtuti (krátce před stanovením se elektroda dá na minutku do rtuti, aby se vytvořila čerstvá vrstva amalgámu na tom stříbrném kroužku vně elektrody). Tak mě zajímalo, jak ta elektroda vlastně funguje. Přečetl jsem si k tomu nějaké materiály a odpověď jsem našel. Rovnice pro potenciál elektrody vlastně vychází ze třech rovnic - Nernstova rovnice pro Hg/Hg2+ a konstanty stability pro [Hg(edta)]2- a [M(edta)]2- (M je ten stanovovaný kov). Když se to zkombinuje do jedné rovnice, vyjde:



Kromě koncentrací M2+ a [M(edta)]2- zůstává všechno stejné, takže celý ten potenciál závisí jen na poměru koncentrací těchto dvou iontů.

Z té rovnice výše tedy vyplývá, že je nezbytná přítomnost chelatonátu rtuťnatého v roztoku. Ve všech dokumentech, co jsem četl je i řečeno, že před titrací se do roztoku přidává pár kapek roztoku chelatonátu rtuťnatého. To je ale něco, co jsem v životě neudělal a přesto ta elektroda zaznamenala potenciálový skok bez problémů.

Takže můj dotaz zní: Jak je možné, že elektroda zaznamenala potenciálový skok i bez přítomnosti chelatonátu rtuťnatého?