Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím.
Často dělám chelatometrické stanovení vápníku a hořčíku s potenciometrickou indikací bodu ekvivalence. Elektrodu používám stříbrnou naamalgovanou ve rtuti (krátce před stanovením se elektroda dá na minutku do rtuti, aby se vytvořila čerstvá vrstva amalgámu na tom stříbrném kroužku vně elektrody). Tak mě zajímalo, jak ta elektroda vlastně funguje. Přečetl jsem si k tomu nějaké materiály a odpověď jsem našel. Rovnice pro potenciál elektrody vlastně vychází ze třech rovnic - Nernstova rovnice pro Hg/Hg2+ a konstanty stability pro [Hg(edta)]2- a [M(edta)]2- (M je ten stanovovaný kov). Když se to zkombinuje do jedné rovnice, vyjde:
Kromě koncentrací M2+ a [M(edta)]2- zůstává všechno stejné, takže celý ten potenciál závisí jen na poměru koncentrací těchto dvou iontů.
Z té rovnice výše tedy vyplývá, že je nezbytná přítomnost chelatonátu rtuťnatého v roztoku. Ve všech dokumentech, co jsem četl je i řečeno, že před titrací se do roztoku přidává pár kapek roztoku chelatonátu rtuťnatého. To je ale něco, co jsem v životě neudělal a přesto ta elektroda zaznamenala potenciálový skok bez problémů.
Takže můj dotaz zní: Jak je možné, že elektroda zaznamenala potenciálový skok i bez přítomnosti chelatonátu rtuťnatého?
Offline
↑ MichalAld:
Uvnitř té stříbrné elektrody je zabudovaná argentchloridová elektroda.
Offline
A nevznikne tam nějaké stopové množství chelatonátu z té rtuti v elektrodě?
Ono ho není potřeba nějak moc, spíš jde o to, že to pak asi hodí potenciál do jiných končnin, když je ho tam málo. Když bychom vzali premisu, že ho tam bude konstantní množství, byť sebevíc malé, tak pokus stále dává smysl.
Samozřejmě je otázkou, jak se pak projeví případné fluktuace v koncentraci na potenciálu - takové měření bude asi vykazovat větší nepřesnost...
Ale nevím, jsem jen hloupý organik.
Offline
↑ houbar:
Taky jsem nad tím uvažoval, že by ta rtuť reagovala přímo s tím roztokem během titrace a vznikalo tam nějaké stopové množství toho chelatonátu. Moc se mi tomu sice nechce věřit, protože rtuť je dost nereaktivní, ale kdo ví... Je fakt, že ta vrstva toho amalgámu se musí obnovovat, vydrží to sice pár stanovení v kuse, ale donekonečna to nevydrží. Teď nedávno jsem rozpouštěl PbSO4 za horka v chelatonátu hořečnatém (což trvalo asi hodinu) a pak jsem to rovnou, ještě teplé, titroval. No a u druhé titrace to sice ten potenciálový skok ještě vzalo, ale už byl takový mírný. Takže v horkém roztoku ta amalgámová vrstva očividně tak dlouho nevydrží (možná v tom hrál roli i ten přebytečný chelatonát...). Takže tam asi nakonec k nějakému rozpouštění přece jen dochází. Jak se do toho pustí ještě nějaké komplexotvorné rovnováhy, tak člověk někdy žasne. Asi jako když jsem práškovou měď proplachoval koncentrovanou HCl a zjistil jsem, že se mi to začíná rozpouštět.
Offline