Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Zdravím zájemce o téma, které navazuje na (asi předčasně) uzavřené
https://forum.matweb.cz/post.php?tid=111375
↑↑ Richard Tuček:
ano, tak se to dělá intuitivně na střední škole. Ale intuitivní přístup k teorii množin vede k paradoxům, které se na střední škole buď úplně zamlčí, anebo se zmíní s tím, že na SŠ se na ně nenarazí.
V korektní matematické definici uspořádané dvojice se musíš obejít bez "první" a "druhé" složky. Teorie množin - alespoň její základy - musejí být vybudovány před číselnými obory. Nejdřív aspoň něco z množin a až potom můžeš mít nějaká čísla. Takže v okamžiku, kdy definuji uspořádanou dvojici, nevím ani to, co je jednička či dvojka, takže ani to, co je první nebo druhé (natož třetí :-)
Dnes nejpoužívanější definice uspořádané dvojice je
Když to dosadíš do a , zjistíš, že ani zdaleka není pravda. A co je bez další definice nevíš vůbec.
↑↑ vanok:
díky za odkaz. Pročetl jsem a zjistil, že ve snaze o své řešení jsem víceméně jen objevoval Ameriku, protože prakticky všechno, co tam je, jsem zkoušel :-)
↑↑ vanok:
↑↑ check_drummer:
Napadlo mě toto:
[mathjax][a;b] =\{\{a\} ; \{a;b\}\}[/mathjax]
[mathjax][a;b;c] =[a;b] \cup \{\{a;b;c\}\}[/mathjax]
Podobně usp. k-tice rekurzí
Pak to samozřejmě není asociativní, dokonce je
[mathjax]A\times A^n \not = A\times A^n \not = A^{n+1}[/mathjax]
ale zatím mě nenapadá nic, čemu by to vadilo ...
Offline
↑ Eratosthenes:
.... mělo být samořejmě [mathjax]A\times A^n \not = A^n\times A \not = A^{n+1}[/mathjax] :-)
Prozatím jsem nepřišel na to, proč se ten součin "znásilňuje" kvůli tomu, aby tam mohly být rovnosti. K čemu dál někde jsou? Jak říkám - prozatím netuším...
Offline
Ahoj ↑ Eratosthenes:,
Tu mas dalsie citania https://math.stackexchange.com/question … 38319?lq=1
Tento problem je vyrieseny v kazdej ( dobrej) knihe z teorii mnozin.
( V podstate ide o to ze rozne zapisy ktore si vykonstruhoval su homomorficke …. a tak ich rovnost je via ten homomorfismus (cf. teoria factorizacie …. po fr. sa pouziva slovo quotient) a tak su v tej istej « triede » .
No mas pravdu, ze ide o tzv « abus de langage » , co urobi citarelnejsi taky zapis, ked vies o co ide, a ked nahodou si natrafil na nejaky text bez toho aby to bolo jasne povedane, tak to nie je ferove.
Offline
↑ vanok:
>> Tento problem je vyrieseny v kazdej ( dobrej) knihe z teorii mnozin.
No právě. Já jsem na žádnou knížku, která by podle mě byla dobrá, bohužel zatím nenarazil...
Ekvivalence mezi množinou všech [mathjax][a;[b;c]][/mathjax] a všech [mathjax][[a;b];c][/mathjax] včetně mého [mathjax][a;b]\cup \{\{a;b;c\}\}[/mathjax] je celkem jasná. Problém ale vidím v tom, když se to uvádí hned u definice kart. součinu a dokonce se tím argumentuje v důkazu té asociativity. Ekvivalence jakožto zobrazení je totiž podmnožina kart. součinu a tak je text okamžitě v logickém kruhu. Jedním takovým jsem si podložil viklající se skříň.
Nemám žádný problém s větami typu "Okruh všech celých čísel je až na izomorfismus jediný", protože tam už ten izomorfismus mám (nebo aspoň můžu mít). Ale nemůžu říct, že [mathjax][a;[b;c]][/mathjax] a [mathjax][[a;b];c][/mathjax] jsou ekvivalentní, protože v tomto momentě nevím, co to je. Tady žádnou ekvivalenci ještě nemám a mít ani nemůžu.
Úplným šílenstvím je definovat uspořádanou dvojici, a pak hned n-tici indukcí, tj. opět v momentě, kdy tu indukci v žádném případě nemáš (další, co skončil pod druhou skříní).
Proto jsem chtěl nějakou trojici (popř čtveřici), která by neměla vnitřní závorky a asociativitu tím pádem řešit nemusela. Aspoň do té doby, než se přes relace a zobrazení dopídím k ekvivalenci mezi množinami.
Takže díky za Tvoje odkazy - utvrdily mě v tom, že nic lepšího asi nevymyslím :-)
Offline
Stránky: 1