Matematické Fórum

Zdravím,potřeboval bych nutně pomoct s příkladem,
Kolo na hřídeli má poloměr hřídele 40cm a poloměr kola 1,2m.
Na hřídel působí těleso o hmotnosti 300kg.Urči sílu působící na obvodu kola , která udrží břemeno v rovnováze.Ke tření nepříhlížíme.
Děkuji :-)

Zdravím potřebovalbych poradit:
Rumpál má průměr hřídele 12 cm a délku kliky 72cm.Zvedáme jím těleso o hmotnosti 240kg.Jakou silou musíme při zvedání působit na kliku , zanedbávame-li tření?
Děkuji .

↑ Neználek:... tady je jeden z typů rumpálu ... naviják na lano :

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rump%C3%A1l

↑ Neználek:
1) vypočítej F=ph.S a Fg
2) pak jste se učili o hydrostatickém paradoxu, tj 3 situace, tak nad nimi popřemýšlej, jak je to s Fg a F. Poradím, když Fg=F pak stěny nádoby jsou svislé

Zdravím ještě jednou zapomněl jsem ještě přídat tyto příklady:
1.Žulovou kostku,která má objem 4dm držíme v ruce jednou ve vzduchu podruhé zcela ponořenou ve vodě.Urči o kolik je ve druhém případě potřebná síla menší než v prvním případě?
2.
Betonová deska o hmotnosti 300kg a o objemu 115dm je zvedána jeřábem z vody do vzduchu.Jak velkou silou na ni jeřáb působí, je-li deska úplně ponořená ve vodě a je-li zcela na vzduchu?
Dííík mooc

↑ Neználek:.. vidím, že kolega ↑ marnes: již poslal návod , kterého tímto zdravím :-) a přeji mu pěkné a dlouhé prázdniny :-))

tak já jen upřesním postup v 1.

↑ Neználek:

Žulová kostka :

Skrytý text:

↑ Paja.mec:

Zdravím,

problém není ani tak v tom, s jakou sílou působí na podložku, ale kolik energie takové padající těleso mělo a za jakým účelem tato energie byla využita.
Závaží ve výšce h mělo potenciální energii

Tato potenciální energie během padu se měnila na kinetickou, až se zcela přeměnila na závěr padu (budeme předpokladat, že odpor vzduchu byl minimální, budeme zanedbavat):



, odsud rychlost dopadu tělesa:

pro představu je to cca 23 km/hod, což se mi nezdá zas tak moc, hm.

Dál bychom pokračovali k řešení impulsu síly a problému rázu a srážek (realita asi nebude zcela "průžná srážka" - bylo by potřeba vědet, na kolik dílu se nam dlaždice rozbila a jak daleko letelo nebo nějaké mechanické vlastnosti dlaždic, neslibuji, že se mi bude chtit pohledat) a z doby pusobení sily (což bude asi doba velmi kratká) se dostaneme k velikosti sily. nevím však, nakolik se mi podaří namodelovat realitu:

http://fyzika.jreichl.com/index.php?sek … mp;page=52

http://cs.wikipedia.org/wiki/Impuls_s%C3%ADly

http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1z_t%C4%9Bles

A na závěr bychom pohovořili o tom, že je rozdíl, zda závaží padá na nějakou elastickou podložku, která je schopna energii absorbovat a využit na průžnou deformaci - makromolekuly se pěkně pohnou, ale nedojde k narušení materiálu  (třeba u kvalitních podlahových krytin rázůvzdorných - Fatra vyvinula speciální lino do škol, to je dobře), ale dlažba je křehká v tom smyslu, že neumí reagovat na deformaci po delší dobu a nedokaže se vrátit do původního stavu bez poškození.

O samotném působení síly ve smyslu tlaku na podložku asi nemá smysl uvažovat - nemodeluje to realnou situaci.

A z toho všeho plyne ponaučení - experimenty si dobře rozmyslím, experiment provádim s maximálním ohledem na bezpečnost svou a okolí, nebo raději zůstanu u teoretických úvah a studia literárních a jiných zdrojů.

Někdo z kolegů možna namodeluji situaci více podrobně a pečlivě (tipuji, že kolegove BrozekP nebo rughar v tom maji lepší možnosti, než já), já bych se zás rozpovídala o elasticitě podlah.

Případně se ptej. OK?

-----------------------------------------
О сколько нам открытий чудных
Готовят просвещенья дух       
И опыт, сын ошибок трудных,
И гений, парадоксов друг,     
И случай, бог изобретатель...

So many wonders to discover
Are yet with the enlightenment spirit,
Experience, the son of painful errors,
And genius, the paradoxes' friend,
And accident, inventive god...

А.С. Пушкин (A.S. Pushkin)

O kvalitní český nebo slovenský překlad se dá třeba vyhlasit soutěž, hodně zdaru :-)

↑ Paja.mec:

Zdravím,

doufám, že toto povídání nemá být podkladem pro reklamační řízení.

Můj názor:

1. Abych se seriozně vyjádřila k výsledku, který udává FTZÚ, musela bych vidět protokol (který se nesmí reprodukovat jinak, než cely, - tedy nic :-) nebo alespoň znat metodiku (stačí odkaz na číslo standardu, podle kterého se zkouška prováděla a hodnotila).

2. Je velký rozdíl a nemá smysl porovnávat zkoušku statickou (tlak) nebo pomalé zatížení (stanovení pevnosti v ohybu - která je pro dlaždičky standardizovanou metodou) se zkouškou dynamickou (odolnost proti rázu). Pokud bude zájem, je možné to více podrobně rozebrat, proč tomu tak je.

3. Trvám na tom, že dynamická zkouška "odolnost proti rázu" bude vyhodnocována pomocí úkazatelů energie (tedy ve vysledku se maji objevit jednotky J, případně vztažené k nějakému parametru dlaždičky (tloušťce). Rázová odolnost bude vyjádřením schopnosti dlaždičky energii absorbovat a odolávat rychlým nárazům.

Statická zkouška bude hodnocena ukazatelem síly vztažené k obsahu plochy působení a bude udávat odolnost dlaždičky k trvalému pomalému namáhání.

4. A tento bod je spíše výplodem fantazie, než něčeho smysluplného - a to je problém velikosti síly, které se stale dožaduješ.  Jelikož nemám informaci ani odhad, jak dlouho trvá kontakt tlouku s dlaždičkou, tak neumím odvodit hodnotu síly jinak, než najit nějakou úlohu na impuls síly (například HRW má úlohy s míčem při dopadu, golfistou při odrazu a doba kontaktu je 0,02 s nebo 0,017 s nebo také 0,005 s - budu tomu věřit).

V tomto případě v okamžiku dopadu může působit síla F=mv/t= 6,3/0,02=315 N až 6,3/0,05=1260 N, co s takovým rozpetím hodnot, co z toho je opravdu smysluplné?

Stejně tak nedává mi příliš smyslu plocha, na kteroužit působí padající tlouk - píšeš, že se používá tlouk ve tvaru kuželu - dopadá tedy vrcholem - to se mi nezdá. Spíš bych si umím představit tlouk s kulovou hlavou. V každém případě bude pouze velmi malá plocha kontaktu, prakticky bodová (co je obsah roviny řezu, na který působí tlouk). Proto si nemyslím, že takto vypočtena síla může být použita ve vzorci pro výpočet napěti.

Přidám ještě nějaké odkazy:

http://www.kme.zcu.cz/download/predmety … ramika.pdf

http://www.technicke-normy-csn.cz/techn … ka-7251?do[]=setOffset&offset=0

http://www.keramaster.com/en/metod/metod.htm#4 - toto je v ruštine, ale obrázky jsou srozumitelné.

Kolegove?

Děkuji za podrobné informace a za velmi užitečné odkazy.

A mohu vás ubezpečit, že uvedené podlady mě složí k pochopení danné problematiky a nemám tím nějaké boční úmysly.

Ještě jednou děkuji.

↑ Neználek:

Zdravím,

čteme pravidla:

1. nový dotaz = nové téma,
2. kde jsou vlastní nápady?

Směr: http://cs.wikipedia.org/wiki/Koule  a http://fyzika.jreichl.com/index.php?sek … p;page=118

Pokud nepomůže, tak se ozví tady. Hodně zdaru.

Pro kolegu marnese,

zdravím srdečně a potvrzuji, že je to hezké (co do obsahu a do formy) a už souhlasíš, že i přijemnější.

Aby to mělo další pokrokový účinek, tak pro dosažení mezery mezi číslem a jednotkou postupuji takto (pomocí \text):

...=4.8\text{ dm^3}



ve složených závorkách pak mohu psat mezery jako v textu - zde mezerníkem před dm. A místo desetinné čárky jedině tečku, neboť to řekl TeX Guru, magickou formuli jsem samozřejmě odřikala.

----------
Jinak požaduji od autorů dotazů alespoň náznak samostatné práce a nepoužívám "Skryt - zobrazit", ale to je samozřejmě každého volba.

Hezký pozdrav :-)