Matematické Fórum

Moment... chci to dobře pochopit... že fáze nesouvisí s amplitudou ... pochopil jsem co jsi psal... kmitají ve stejné fázi, takže ve stejný okamžik jsou na svém maximu výchylky, ve stejný okamžik na rovnovážném bodě a tak dále, to ano. Ale přeci... vlnová délka se měří podle toho jak jsou od sebe dalelo ne? ... a přeci když budou ve fázy maximální výchylky, tak od sebe budou jinak vzdáleny, než když budou v rovnovážním nulovém bodě snad ne?

Napíšu ještě příklad aby bylo jasné co mi není jasné... (příklad je jenom teoretický) ... Mám třeba reproduktor ... obří řekněme... a jeho membrána dělá výkmit metr dopředu a metr dozadu. teda dva metry celkem... čili ta první částice před ní se posune o metr dopředu, pak zpět na rovnovážný bod, pak metr dozadu a pak zpět na rovnovážný bod. No a řekněme že o 500 metrů dál tedy ta vlna končí a tam se tedy nachází částice se stejnou fází... jenomže ta přeci už nebude mít tuhle sílu, ta amplituda se změnší, protože ten tlak se cestou rozloží... takže ta už kmitne jenom o půl metru dopředu, pak zpět na rovnovážný bod, o půl metru dozadu a zpět na rovnovážný bod. No a teď jak tu vlnovou délku změřim když nikdy nejsou stejně vzdáleny?

pokud je budu měřit v rovnovážním bodě tak je to:

částice 1 = 0
částice 2 = 500

vzdálenost 500 - 0 = 500 metrů...

pokud je budu měřit v maximálním bode výchylky tak je to:

částice 1 = 0 + 1 = 1
částice 2 = 500 + 0.5 = 500.5

vzdálenost 500.5 - 1 = 499.5 metrů...

a tak dále... pokaždé budou jinak daleko, tak kdy se to měří? Nebo jak?

Taky na to můžeš koukat tak, že neměříš okamžitou vzdálenost těch částic, ale zdálenost středních (=průměrných) poloh těch částic.

U vlnění je obecně třeba uvažovat, že výchylka je jiná veličina než poloha, kde tu ampitudu měříme.

Takže když najdeme dvě částice, které kmitají se stejnou fází, tak vlnová délka není okamžitá vzdálenost těch částic, ale rozdíl těch dvou poloh, kde jsme ty částice našli.

MichalAld napsal(a):

Taky na to můžeš koukat tak, že neměříš okamžitou vzdálenost těch částic, ale zdálenost středních (=průměrných) poloh těch částic.

U vlnění je obecně třeba uvažovat, že výchylka je jiná veličina než poloha, kde tu ampitudu měříme.

Takže když najdeme dvě částice, které kmitají se stejnou fází, tak vlnová délka není okamžitá vzdálenost těch částic, ale rozdíl těch dvou poloh, kde jsme ty částice našli.

Já bych na to klidně tak koukal, ale zajímá mě, když probíhá nějaké ultra přesné měření, jak se na to nahlíží správně.

Jinak pokud jde o šíření zvukové vlny ve vzduchu, tak se neuvažuje, že je vzduch tvořený nějakými částicemi. Uvažuje se, že je nekonečně spojitý...ve vlnové rovnici vystupuje jen tlak a rychlost. Žádné částice.

To že je vzduch tvořený částicemi naopak zapříčiňuje, že se zvukové vlny chovají odlišně než v ideálním (spojitém) prostředí.