Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, potřebuji pomoc s následujícím příkladem:
Zjistěte, do jaké maximální výšky nad zemským povrchem vyletí raketa vystřelená ze Země počáteční rychlostí [mathjax]v_{0}[/mathjax] pod úhlem [mathjax]\alpha [/mathjax] k horizontu. Předpokládejte, že na raketu působí pouze gravitační síla, závislá na vzdálenosti od středu Země. Na povrchu uvažujte gravitační zrychlení [mathjax]\overrightarrow{g}[/mathjax] . Odpor prostředí zanedbejte.
Výsledek má být ve tvaru:
[mathjax]h=R\frac{Rv_{0}^2-GM+\sqrt{G^2M^2-v_{0}^2R\cos^2(\alpha )(2GM-v_{0}^2R)}}{2GM-v_{0}^2R}[/mathjax]
Příklad jsem začal počítat pomocí zákonu zachování energie ve tvaru:
[mathjax]\frac{1}{2}mv_{0}^2-\frac{GMm}{R}=\frac{1}{2}mv_{\varphi }^2-\frac{GMm}{R+h}[/mathjax]
kde [mathjax]v_{\varphi }=v_{0}\cos(\alpha )[/mathjax]
Ale nejsem schopný se dobrat ke zmíněnému výsledku, můžete mi prosím poradit?
Předem děkuji.
Offline
↑ Herefrei:
Zdravím,
k řešení by se mohl hodit tento text: http://fyzikalniolympiada.cz/texty/druzice.pdf
Takto zapsaný ZZE asi dobře není, což je myslím vidět, když se nakreslí celá Země.
Offline
↑ Mirek2:
Chápu, že musím brát v potaz, že země je kulatá a že se raketa pohybuje po eliptické dráze, ale nejsem schopný sestavit tu rovnici zákona zachování energie. Jsem zmatený v tom, jak si vyjádřit tu rychlost v maximální výšce. Měla by to tedy být ta rychlost v aféliu, akorát nevím jak ji upravit aby seděla na tento příklad.
Offline
↑ Herefrei:
Vyšel jsem z toho textu str. 14-15. Nakreslil jsem si obrázek v soustavě souřadnic (Země = kružnice, raketa = elipsa) a pomocí analytické geometrie jsem vyjádřil závislost max. výšky rakety na parametrech elipsy a poloměru Země. Ale někde dělám chybu, vychází mi jiný výsledek (má však podobnou strukturu).
Offline
↑ Mirek2:
Obrázek nakreslený mám a snažil jsem se to vyjádřit, ale musím přiznat že v to mám zmatek. Nevím zda mám využít toho zákonu zachování energie nebo jestli by to šlo vyjádřit i z obecné rovnice elipsy a co dosazovat za tu vzdálenost r v těch rovnicích pro velikosti poloos.
Offline
↑ Herefrei:
K vyřešení úlohy stačí ZZE (nahoře) a 2. Keplerův zákon o konstantní plošné rychlosti. Pak mi to vychází.
V místě vystřelení rakety je nutno uvážit, že plošná rychlost je vektorový součin
(viz např. vztah (22) vpravo a text nad tím: http://fyzikalniolympiada.cz/texty/druzice.pdf )
Oproti Tvému původnímu návrhu se to liší jen rychlostí v maximální výšce, která bude trochu jiná, jak se ukáže.
Omlouvám se za předchozí složitosti a matení.
Offline
↑ Mirek2:
Hezký den.
Řekl bych tudíž, že ekvivalentní postup by měl být při využití zákona zachování energie a zákona zachování momentu hybnosti. Viz
Odkaz
(kde jsem v_0 označil.jako w, jinak Wolfram nespolupracoval).
↑ Herefrei:
Pokud se mohu zeptat - z jakého zdroje pochází tato i Vaše další úlohy z poslední doby?
Offline
↑ Herefrei:
Sice to je uz oznacene jako vyrese tema, ale jen pro zajimavost, ze k vysledku lze dospet i primo z Newtonova zakona:
[mathjax] {\displaystyle \mathbf{r}''(t) \; = \; -\frac{GM}{|\mathbf{r}(t)|^3} \mathbf{r}(t),\qquad \mathbf{r}(0) \; = \; (0,R),\qquad \mathbf{r}'(0) \; = \; v_0(\cos\alpha,\sin\alpha)} [/mathjax]
Prenasobenim diferencialni rovnice funkci [mathjax] \mathbf{r}'(t) [/mathjax], ziskame
[mathjax] {\displaystyle \frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t}\left(\frac{1}{2}|\mathbf{r}'(t)|^2\right) \; = \; \mathbf{r}''(t)\cdot\mathbf{r}'(t) \; = \; -\frac{GM}{|\mathbf{r}(t)|^3} \mathbf{r}(t)\cdot\mathbf{r}'(t) \; = \; \frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t}\left( \frac{GM}{|\mathbf{r}(t)|} \right), } [/mathjax]
takze
[mathjax] {\displaystyle \frac{1}{2}|\mathbf{r}'(t)|^2 \; = \; K + \frac{GM}{|\mathbf{r}(t)|} \quad\Longrightarrow\quad K \; = \; \frac{1}{2}|\mathbf{r}'(0)|^2 - \frac{GM}{|\mathbf{r}(0)|} \; = \; \frac{1}{2}v_0^2 - \frac{GM}{R}.} [/mathjax]
Pro funkci [mathjax] d(t) \; = \; \frac{1}{2} |\mathbf{r}(t)|^2 [/mathjax] pak plati
[mathjax] {\displaystyle d''(t) \; = \; \bigr(\mathbf{r}(t)\cdot\mathbf{r}'(t)\bigr)' \; = \; \mathbf{r}''(t)\cdot\mathbf{r}(t) + |\mathbf{r}'(t)|^2 \; = \; -\frac{GM}{|\mathbf{r}(t)|} + v_0^2 - \frac{2GM}{R} + \frac{2GM}{|\mathbf{r}(t)|} \; = \; v_0^2 - \frac{2GM}{R} + \frac{GM}{|\mathbf{r}(t)|} \; = \; v_0^2 - \frac{2GM}{R} + \frac{GM}{\sqrt{2d(t)}} } [/mathjax]
a pocatecni podminky jsou [mathjax] d(0) = \frac{1}{2}R^2 [/mathjax] a [mathjax] d'(0) = (0,R)\cdot(v_0\cos\alpha,v_0\sin\alpha) = v_0R\sin\alpha. [/mathjax]
Pokud opet prenasobime diferencialni rovnici funkci [mathjax] d'(t) [/mathjax], ziskame
[mathjax] {\displaystyle \left(\frac{1}{2}(d'(t))^2\right)' \; = \; d''(t)\,d'(t) \; = \; \left( v_0^2 - \frac{2GM}{R} + \frac{GM}{\sqrt{2d(t)}}\right)d'(t) \; = \; \left( \left(v_0^2 - \frac{2GM}{R}\right)d(t) + GM\sqrt{2d(t)} \right)', } [/mathjax]
takze
[mathjax] {\displaystyle \frac{1}{2}(d'(t))^2 \; = \; C + \left(v_0^2 - \frac{2GM}{R}\right)d(t) + GM\sqrt{2d(t)} \quad\Longrightarrow\quad C \; = \; \frac{1}{2}(d'(0))^2 - \left(v_0^2 - \frac{2GM}{R}\right)d(0) - GM\sqrt{2d(0)} \; = \; -\frac{1}{2}v_0^2R^2\cos^2\alpha } [/mathjax]
Zbyva zjistit, jake musi byt [mathjax]d(t),[/mathjax] aby bylo [mathjax] d'(t) = 0 [/mathjax]:
[mathjax] {\displaystyle d'(t)\;=\;0 \quad\Longleftrightarrow\quad -\frac{1}{2}v_0^2R^2\cos^2\alpha + \left(v_0^2 - \frac{2GM}{R}\right)d(t) + GM\sqrt{2d(t)} \; = \; 0, } [/mathjax]
coz je kvadraticka rovnice pro neznamou [mathjax] \sqrt{d(t)} [/mathjax], ktera ma reseni:
[mathjax] { \displaystyle \sqrt{d(t)} \; = \; R\cdot \frac{GM \pm \sqrt{G^2M^2 - v_0^2R\cos^2\alpha(2GM-v_0^2R)}}{\sqrt{2}\cdot(2GM - v_0^2R)}. } [/mathjax]
Znamenko plus odpovida "afeliu", minus "periheliu", takze
[mathjax] {\displaystyle h \; = \; \max |\mathbf{r}(t)| - R \; = \; \max \sqrt{2d(t)} - R \; = \; R\cdot \frac{GM + \sqrt{G^2M^2 - v_0^2R\cos^2\alpha(2GM-v_0^2R)}}{2GM - v_0^2R} - R \; = \; R\cdot \frac{v_0^2R-GM + \sqrt{G^2M^2 - v_0^2R\cos^2\alpha(2GM-v_0^2R)}}{2GM - v_0^2R}. } [/mathjax]
EDIT: Pro zajimavost lze z rovnice [mathjax] { \displaystyle v^2(t) \;= \; |\mathbf{r}'(t)|^2 \; = \; v_0^2 - \frac{2GM}{R} + \frac{2GM}{|\mathbf{r}(t)|} } [/mathjax] odvodit rychlost v nejvyssi vysce
[mathjax] {\displaystyle v \; = \; \frac{(2GM-v_0^2R)\,v_0\cos\alpha}{GM+\sqrt{G^2M^2-v_0^2R\cos^2\alpha\,(2GM-v_0^2R)}}, } [/mathjax]
coz se pro [mathjax] {\displaystyle v_0^2 \ll \frac{2GM}{R}} [/mathjax] redukuje na znamy vzorec [mathjax] v = v_0\cos\alpha [/mathjax]. Obdobne lze upravit vzorec pro [mathjax] h[/mathjax] na
[mathjax] {\displaystyle h \; = \; \frac{v_0^2R^2\sin^2\alpha}{GM - v_0^2R + \sqrt{G^2M^2-v_0^2R\cos^2\alpha\,(2GM-v_0^2R)}}, } [/mathjax]
coz se pro [mathjax] {\displaystyle v_0^2 \ll \frac{2GM}{R}} [/mathjax] a s vyuzitim [mathjax] {\displaystyle g = \frac {GM}{R^2} } [/mathjax] opet redukuje na dalsi znamy znamy vzorec [mathjax] {\displaystyle h = \frac{v_0^2\sin^2\alpha}{2g}} [/mathjax].
Offline