Matematické Fórum

↑ DavidMath:

Ahoj.

Atomová relativní hmotnost a molární hmotnost jsou ČÍSELNĚ stejné. Viz definice:

Atomová hmotnostní konstanta je 1/12 klidové hmotnosti atomu uhlíku [mathjax]\frac{12}{6}C[/mathjax]

Avogardova konstanta je počet části v 1 molu. A 1 mol je počet částic ve 12 g uhlíku [mathjax]\frac{12}{6}C[/mathjax].

Tudíž [mathjax]\frac{1}{N_{a}}[/mathjax] se číselně rovná [mathjax]m_{u}[/mathjax].

Takže tu atomovou relativní hmotnost klidně můžeš spočítat z M = m/n. Akorát ta atomová relativní hmotnost nebude mít jednotky (na rozdíl od molární hmotnosti).

Bedlasky napsal(a):

.....1 mol je počet částic ve 12 g uhlíku [mathjax]\frac{12}{6}C[/mathjax]...

Uff, toto již 2,5 roku není pravda :-)

C6H6 napsal(a):

Bedlasky napsal(a):

.....1 mol je počet částic ve 12 g uhlíku [mathjax]\frac{12}{6}C[/mathjax]...

Uff, toto již 2,5 roku není pravda :-)

To sice není, ale nedopustíme se žádné velké chyby, když to budeme předpokládat.

Není náhodou odchylka pod hranicí toho, co jsme dnes schopní změřit?

MichalAld napsal(a):

....nedopustíme se žádné velké chyby....

Nedopustíme se ani malé chyby, proto jsem dal ten smajlík ;-)

MichalAld napsal(a):

Není náhodou odchylka pod hranicí toho, co jsme dnes schopní změřit?

A bylo by možné tu odchylku zjistit, kdybychom to dnes nebyli schopni změřit?

Nicméně jako chemik jsem hrdý na to, že jednotka mol již není definicí závislá na žádné jiné jednotce (hmotnosti), jak tomu do 20. května 2019 bylo. Je to samostatná, suverénní jednotka.
Proto to připomenutí i zde.
Mé zkušenosti jsou bohužel takové, že tuto skutečnost zatím nevzali v potaz ani někteří klíčoví činitelé v didaktickém procesu :-)

A jen poznámečku k Avogadrově konstantě. Nejen jako chemik, ale jako patriot doporučuji označovat Avogadrovu konstantu písmenem L.
Na počest tohoto pána, který se narodil v Čechách :-):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Josef_Loschmidt

MichalAld napsal(a):

Molární atomová konstanta už není 1g/mol, ale  0.99999999965(30) g/mol

Tak nejedná se o Molární atomovou konstantu, ale o Molární hmotnostní konstantu.
A to že není v současné době rovna 1 g/mol jsem již poukázal v odkazu pár hodin před rozvířením této diskuze.

Nicméně lze říci, že se nedopustíme žádné chyby (ani velké, ani malé), když budeme předpokládat, že se jedné rovná ;-)

MichalAld napsal(a):

A popravdě nevím, jestli je zrovna tenhle detail vhodné tahat do škol...

No tak školy máme různé, že?
Při těchto úvahách, doporučují vnímat, pokud to lze nějak odvodit, k jakému typu školy se tazatel hlásí.
Já jsem si jistý, že tenhle detail (jak je řečeno) na univerzitní chemii (kam Univerzita Tomáše Bati s její technologickou fakultou) rozhodně patří.
A vedle té chemie bych mohl jmenovat i další univerzitní směry.
A dovoluji si tvrdit, že na střední školu s chemickým zaměřením (hlavně chemické průmyslovky) také.
(Tam to možná lépe pochopí než v chemii nezkušený VŠ student na "chemické" VŠ.)

MichalAld napsal(a):

Fixování fyzikálních konstant je super, ale je to dost náročné na pochopení...

Já v tom nic náročného nevidím.
"Fixace" započala před téměř čtyřiceti lety (rychlost světla), takže na fixaci dalších konstant bylo zaděláno :-).

C6H6 napsal(a):

Já v tom nic náročného nevidím.

Já třeba ano. Třeba vztah mezi kilogramem a Planckovou konstantou mi rozhodně nepřijde jako něco triviálního.

No a vztah mezi nábojem elektronu, rychlostí světla, permitivitou, permeabilitou a konstantou jemné struktury ... to už člověk musí rozumět i kvantové teorii el. mag. pole, aby věděl, o co vůbec jde...


Ano, na Avogadrově konstantě nic k nepochopení není, to je "svět sám pro sebe", to s ničím moc nesouvisí, tam je to, řekl bych, dokonce jednodušší než když zafixovaná nebyla.

A na rychlosti světla také nic složitého není. Ale ty ostatní věci už tak jednoduché nejsou...

Navíc to je jen jeden pohled na svět. Fyzikové se zase vyžívají v tzv. "přirozených jednotkách", kde jsou všechny konstanty rovny jedné. Teda ... ono to vždycky nejde, třeba ta konstanta jemné struktury je bezrozměrná, a její hodnotu nelze tedy ani zafixovat, ani dát rovnou jedné. Takže ono se to vlastně úplně do důsledků nedá zrealizovat.

(Navíc třeba v Maxwellových rovnicích zůstává při použití přirozených jednotek číslo [mathjax]\pi[/mathjax], a fyzikům by se líbilo, kdyby i tohle šlo nějak udělat aby bylo rovno jedné. Bohužel to nejde)

PS: já svůj názor nikomu necpu, je to jen můj názor...