Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Prosím o pomoc s těmito příklady
1) Na niti vedené přes kladku jsou zavěšena závaží o hmotnostech m1 = 0,26 kg, m2
= 0,24 kg.
(viz obr. 2-6). Za tíhové zrychlení dosazujte g = 10 m·s-2
, tření a hmotnost
kladky i niti zanedbejte.
S jak velkým zrychlením se závaží pohybují?
2)Předpokládejme, že vztažná soustava spojená s povrchem Země je inerciální. Uvažujme čtyři vozy:
1. vůz je v klidu, 2. vůz se rozjíždí po přímé silnici rovnoměrně zrychleně, 3. vůz jede stálou rychlostí
po přímé silnici, 4. vůz projíždí zatáčkou rovnoměrným pohybem po kružnici.
Se kterými vozy můžeme spojit inerciální vztažnou soustavu?
3)Válec o hmotnosti 100 kg a poloměru 0,2 m se valí po vodorovné podložce. Rameno valivého odporu
je 0,002 m, za tíhové zrychlení dosazujte 10 m·s-1
. Jak velká odporová síla působí na válec?
Offline
1) Jedno závaží táhne za lano doleva, druhé doprava, výslednice je rozdílem obou sil.
Podle zákona síly je výsledná síla [mathjax]F=ma[/mathjax], kde [mathjax]m=m_1+m_2[/mathjax].
Zrychlení najdeme z rovnice
[mathjax]ma=F=F_1-F_2[/mathjax]
Offline
2) V inerciální soustavě platí zákon setrvačnosti.
Můžeme ji spojit s tělesem, které se vůči zemskému povrchu pohybuje rovnoměrně přímočaře (nebo je v klidu).
3) Síla valivého tření
[mathjax]\displaystyle F=\frac{N\xi}{r}[/mathjax]
[mathjax]N[/mathjax] ... síla, kterou těleso působí kolmo na podložku (zde tíhová síla)
[mathjax]\xi[/mathjax] ... rameno valivého odporu
[mathjax]r[/mathjax] ... poloměr válce
Offline
Přikládám ještě jeden příklad.
4) Na podlaze vagónu, který je v klidu, leží kulička. Tření mezi podlahou a kuličkou je zanedbatelně
malé. V určitém okamžiku se vagón rozjede rovnoměrně zrychleně po přímé trati.
a) Jak se od tohoto okamžiku bude kulička pohybovat vzhledem k povrchu Země?
A) zůstane v klidu
B) rovnoměrně ve směru jízdy vagónu
C) rovnoměrně zrychleně ve směru jízdy vagónu
D) rovnoměrně zrychleně proti směru jízdy vagónu
b) Jak se od daného okamžiku bude kulička pohybovat vzhledem k vagónu?
A) zůstane v klidu
B) rovnoměrně směrem k přední stěně vagónu
C) rovnoměrně zrychleně směrem k přední stěně vagónu
D) rovnoměrně zrychleně směrem k zadní stěně vagónu
Offline
↑ Bolo123:
1) vychází mi 0,4 m/s2
2) ano
3) ano
ad 1) tíhová síla jednoho závaží [mathjax]F_1=m_1g[/mathjax], druhého [mathjax]F_2=m_2g[/mathjax],
[mathjax](m_1+m_2)a=F_1-F_2[/mathjax], odtud vypočteme zrychlení
Offline
↑ Bolo123:
4) Použil bych zákon setrvačnosti - ten platí v soustavě spojené s povrchem země.
Offline
↑ Mirek2:
Ano, super, takže obr odpovědi jsou za D, že ano?
Předem děkuji za odpověď..
Kdyby byl čas a nálada, mám tu ještě dva nevyřešené příklady.
1.1.)Dvě tělesa o různých hmotnostech byla uvedena z klidu do pohybu jen vzájemným silovým působením,
tj. akcí a reakcí.
Které z následujících tvrzení o rychlostech těchto těles je správné?
A) těleso s větší hmotností získalo větší rychlost
B) těleso s větší hmotností získalo menší rychlost
C) tělesa získala stejně velké rychlosti stejného směru
D) tělesa získala stejně velké rychlosti opačného směru
1.2.) Kvádr o hmotnosti m1 = 0,5 kg leží na vodorovném stole a je uváděn do pohybu závažím
o hmotnosti m2 = 0,2 kg, které je k němu připevněno nití vedenou
přes kladku Hmotnost
kladky i niti zanedbejte, za tíhové zrychlení dosazuje g = 9,8 m·s-2
a) S jak velkým zrychlením se soustava pohybuje, je-li tření mezi kvádrem a povrchem stolu
zanedbatelně malé?
A) 4,9 m·s-2 B) 2,8 m·s-2 C) 1,4 m·s-2 D) 0,4 m·s-2
b) S jak velkým zrychlením se soustava pohybuje, je-li součinitel tření mezi kvádrem a povrchem
stolu f = 0,2?
A) 4,2 m·s-2 B) 3,9 m·s-2 C) 2,5 m·s-2 D) 1,4 m·s-2
Offline
↑ Bolo123:
4) Ne :) Podle zákona setrvačnosti kulička setrvá v klidu vůči povrchu země.
Vzhledem k podlaze vlaku se bude pohybovat rovnoměrně zrychleně směrem dozadu.
1.1.) Co tipujete? :)
1.2.) Příklad je obecně řešený zde
http://www.nabla.cz/soubory/fyzika/stul-kladka.pdf
Offline
Prosím ještě o radu s těmito příklady..
1)Kvádr o hmotnosti m1 = 0,5 kg leží na vodorovném stole a je uváděn do pohybu závažím
o hmotnosti m2 = 0,2 kg, které je k němu připevněno nití vedenou
přes kladku (viz obr. 2-7). Hmotnost
kladky i niti zanedbejte, za tíhové zrychlení dosazuje g = 9,8 m·s-2
Obr. 2-7
a) S jak velkým zrychlením se soustava pohybuje, je-li tření mezi kvádrem a povrchem stolu
zanedbatelně malé?
A) 4,9 m·s-2 B) 2,8 m·s-2 C) 1,4 m·s-2 D) 0,4 m·s-2
b) S jak velkým zrychlením se soustava pohybuje, je-li součinitel tření mezi kvádrem a povrchem
stolu f = 0,2?
2)Kvádr klouže po nakloněné rovině, která svírá s vodorovnou
rovinou úhel α = 30º (viz obr. 2-8). Tíhové
zrychlení g = 9,8 m·s-2
.
Obr. 2-8
a) Jak velké je zrychlení kvádru, je-li součinitel tření mezi
kvádrem a povrchem roviny nulové?
A) 2,8 m·s-2 B) 4,9 m·s-2 C) 5,7 m·s-2 D) 8,5 m·s-2
b) Jak velké je zrychlení kvádru, je-li součinitel tření mezi kvádrem a povrchem roviny f = 0,34?
A) 2,0 m·s-2 B) 2,8 m·s-2 C) 4,9 m·s-2 D) 5,7 m·s-2
A) 4,2 m·s-2 B) 3,9 m·s-2 C) 2,5 m·s-2 D
3)Těleso o hmotnosti m1 = 4 kg se pohybuje přímočaře rychlostí v1 = 6 m·s-1
a narazí na druhé těleso
o hmotnosti m2 = 6 kg. Po nárazu se obě tělesa pohybují společně.
a) Jak velká je jejich rychlost, bylo-li druhé těleso před nárazem v klidu?
A) 6,0 m·s-1 B) 4,0 m·s-1 C) 3,0 m·s-1 D) 2,4 m·s-1
b) Jak velká je jejich rychlost, pohybovalo-li se druhé těleso rychlostí v2 = 2 m·s-1
po téže
přímce proti prvnímu tělesu?
A) 6,0 m·s-1 B) 4,0 m·s-1 C) 3,6 m·s-1 D) 1,2 m·s-1
Offline
Zdravím,
téma jsem zamkla, prosím (je-li zájem) pokračovat dle pravidel viz pravidla, v úvodním tématu sekce fyziky (přesně v užitečných odkazech) jsem zaktualizovala odkazy na sbírky řešených úloh. Děkuje za pochopení.
Offline