Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 19. 01. 2022 16:45

Ondra017
Zelenáč
Příspěvky: 5
Škola: VŠO
Pozice: student
Reputace:   
 

Nadmořská výška

Ahoj, podle jakého vzorce byste počítali příklad:

Na letišti je aktuální barometrický tlak 930hPa a odpovídající tlak přepočítaný na hladinu moře Qnh je 1025hPa. Nadmořská výška letiště bude..?

Offline

 

#2 19. 01. 2022 18:02 — Editoval Mirek2 (19. 01. 2022 18:06)

Mirek2
Příspěvky: 1213
 

Re: Nadmořská výška

Ahoj,

mohl by to být např. první vzorec zde
http://remote-lab.fyzika.net/experiment … php?lng=cs

Pro kontrolu:
V menších nadmořských výškách klesá tlak vzduchu přibližně o 8 hPa na 100 m výšky.

Offline

 

#3 19. 01. 2022 19:06

MichalAld
Moderátor
Příspěvky: 5360
Reputace:   130 
 

Re: Nadmořská výška

Za předpokladu, že neuvažujeme změny teploty ani jiných vlastností vzduchu v atmosféře lze vzorec odvodit následující úvahou: Uvažujme nějakou velmi tenkou vrstvu vzduchu, ve výšce h. Ta musí mít takový tlak, aby udržela tíhu všeho vzduchu, co je nad ní. A zároveň se tíha vzduchu zvýší o hmotnost (tíhu) té vzduchové vrstvy. Takže změna tlaku ve vrstvě o zanedbatelné šířce dh je úměrná hmotnosti té vrstvy dm (S je plocha toho myšleného sloupce, který analyzujeme.

[mathjax]S \cdot \Delta p = g \cdot \Delta m[/mathjax]

A když si rozepíšeme hmotnost vzduchové vrstvy

[mathjax]\Delta m = S \cdot \varrho \cdot \Delta h[/mathjax]

dostaneme

[mathjax]S \cdot \Delta p = S \cdot g  \cdot \varrho \cdot \Delta h[/mathjax]

a po vykrácení plochy (na které nakonec nezáleží)

[mathjax]\frac{ \Delta p}{\Delta h} =  g  \cdot \varrho[/mathjax]


Pokud by to byla kapalina (např. voda v moři) tak jsme hotovi. Ale u vzduchu závisí jeho hustota na tlaku, podle stavové rovnice plynů

[mathjax]pV = NkT[/mathjax]

z čehož snado dojdeme k tomu, že hustota plynu závisí na tlaku jako [mathjax]\varrho = A \cdot p[/mathjax], kde A je prostě nějaká konstanta, závisející na hmotnosti atomů toho plynu, teplotě a možná ještě něčem.

\frac{ \Delta p}{\Delta h} =  g  \cdot \varrho (p)=A \cdot g \cdot p

[mathjax]\frac{ \Delta p}{\Delta h} =  A \cdot g \cdot p (h)[/mathjax]

g (gravitační zrychlení) můžeme do konstanty zahrnout taky. Vyřešit takovouto rovnici asi není věc pro střední školy, ale ve skutečnosti je to celkem snadné. Jedná se o tzv. diferenciální rovnici, a správně by se měla zapsat jako

[mathjax]\frac{ d p}{d h} - A p = 0[/mathjax] nebo

[mathjax]p' - A p = 0[/mathjax]

a kdo o diferenciálních rovnicích někdy slyšel, tak ví, že řešení je celkem jednoduché,

[mathjax]p = p_0 e^{Ah}[/mathjax]

kde p0 je tlak ve výšce h=0, a kladný směr výšky h je směrem dolů.

Pro výpočet příkladu bychom ovšem tu konstantu A museli určit, nebo někde najít. Pro malé výšky můžeme exponenciální funkci nahradit přímkou a dostaneme

[mathjax]p = p_0 (1 + Ah)[/mathjax]

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson