Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
vím, že napětí je rozdíl potenciálů mezi dvěma body. Když se elektrony pohybují ve vodiči, tak se pohybují ke kladnému pólu baterie, která kolem sebe vytváří elektrické pole. Jejich potenciální energie se tedy zmenšuje, protože jsou blíže opačně nabité části baterie? Je to proto, že příroda se "snaží", aby mělo všechno co nejmenší potenciální energii? Nakonec se ale elektrony dostanou do místa s větším potenciálem, protože v kladně nabité části baterie je myslím vždy větší elektrický potenciál. To je trochu zvláštní. Anebo se jejich potenciální energie neustále zvětšuje? Jak to je?
Vše se děje kvůli různým potenciálům v elektrickém poli vytvářeném baterií, takže kdybych měl voltmetr a zapojil bych ho daleko od zdroje, tak by ukázal menší napětí, protože přeci body, mezi kterými měřím rozdíl potenciálů musí mít menší potenciály, než kdybych voltmetr zapojil hned vedle zdroje. Je to tak? Nebo jsem úplně mimo?
Offline
Prvočíslo napsal(a):
Nakonec se ale elektrony dostanou do místa s větším potenciálem, protože v kladně nabité části baterie je myslím vždy větší elektrický potenciál. To je trochu zvláštní.
Ano, to je docela zvláštní. Abychom tuhle zvláštnost vysvětlili, musíme akceptovat, že někde uvnitř baterie působí nějaká síla neelektrické povahy, která přenáší elektrony zase zpět k zápornému pólu. Říká se tomu elektromotorická síla, nebo elektromotorické napětí. A musí mít také nějaký zdroj energie, v baterii speciálně je to energie pocházející z chemických vazeb.
Offline
Prvočíslo napsal(a):
takže kdybych měl voltmetr a zapojil bych ho daleko od zdroje, tak by ukázal menší napětí, protože přeci body, mezi kterými měřím rozdíl potenciálů musí mít menší potenciály, než kdybych voltmetr zapojil hned vedle zdroje. Je to tak? Nebo jsem úplně mimo?
Úplně.
Offline
MichalAld napsal(a):
Prvočíslo napsal(a):
takže kdybych měl voltmetr a zapojil bych ho daleko od zdroje, tak by ukázal menší napětí, protože přeci body, mezi kterými měřím rozdíl potenciálů musí mít menší potenciály, než kdybych voltmetr zapojil hned vedle zdroje. Je to tak? Nebo jsem úplně mimo?
Úplně.
A proč? Vždyť napětí mezi dvěma body je rozdíl jejich elektrických potenciálů, a čím dál jsem od zdrojů elektrického pole, tak tím menší mám potenciální energii, takže v místě je menší potenciál. Nebo proč to tak není?
Offline
↑ MichalAld:
Já jsem tedy ještě zjistil, že když má zdroj napětí třeba 12 V (neuvažuji vnitřní napětí) a je k němu připojena třeba žárovka a prochází proud 1 A, tak než soubor elektronů o náboji 1 C, pohybující se od záporného pólu ke kladnému, doproudí k žárovce, tak má celkovou potenciální energii 12 V, po průchodu žárovkou ji veškerou ztratí a přemění se na jinou a na "druhé straně" tedy má potenciální energii 0 V. Doproudí ke kladnému pólu, ve kterém má pořád potenciální energii 0 V, ale díky elektromotorickému napětí získá zase potenciální energii 12 V.
Mně tedy ale vrtá hlavou, proč musí nutně ztratit tu celou celkovou elektrickou energii a jak je možné, že má nakonec nulovou potenciální energii, když ty elektrony jsou pořád v elektrickém poli. To je jako způsobeno tvarem toho elektrického pole, že se jednotlivé intenzity sečtou tak, že výsledná síla na ně působící je nulová? Jak se pak ale tedy můžou vůbec pohybovat? Nemůže to být tím, že na ně "tlačí" nově příchozí elektrony ze žárovky a tak se musí pohybovat dál?
Offline
Prvočíslo napsal(a):
MichalAld napsal(a):
Prvočíslo napsal(a):
takže kdybych měl voltmetr a zapojil bych ho daleko od zdroje, tak by ukázal menší napětí, protože přeci body, mezi kterými měřím rozdíl potenciálů musí mít menší potenciály, než kdybych voltmetr zapojil hned vedle zdroje. Je to tak? Nebo jsem úplně mimo?
Úplně.
A proč? Vždyť napětí mezi dvěma body je rozdíl jejich elektrických potenciálů, a čím dál jsem od zdrojů elektrického pole, tak tím menší mám potenciální energii, takže v místě je menší potenciál. Nebo proč to tak není?
To je taková kouzelná vlastnost elektrických vodičů, že dokáží elektrický potenciál přenášet na neomezenou vzdálenost.
Offline
Prvočíslo napsal(a):
Mně tedy ale vrtá hlavou, proč musí nutně ztratit tu celou celkovou elektrickou energii a jak je možné, že má nakonec nulovou potenciální energii, když ty elektrony jsou pořád v elektrickém poli. To je jako způsobeno tvarem toho elektrického pole, že se jednotlivé intenzity sečtou tak, že výsledná síla na ně působící je nulová? Jak se pak ale tedy můžou vůbec pohybovat? Nemůže to být tím, že na ně "tlačí" nově příchozí elektrony ze žárovky a tak se musí pohybovat dál?
No, tahle představa předpokládá, že se elektrony pohybují vodičem zcela bez odporu. Tedy že přívodní vodiče mají nulový odpor. Reálné vodiče samozřejmě odpor mají a část energie se "ztratí" na přívodních vodičích.
Potenciál se "neztrácí" jen když vodiči žádný proud neprotéká, tedy když tam žádná ta žárovka není.
Jinak - uvnitř vodiče (v ustáleném stavu) žádné elektrické pole není - to lze brát za definici vodiče.
Offline
To je taková kouzelná vlastnost elektrických vodičů, že dokáží elektrický potenciál přenášet na neomezenou vzdálenost.
A jak se to vysvětluje? Proč to tak je?
Offline
↑ MichalAld:
Ale proč se tedy ty elektrony co prošly už tou žárovkou uspořádaně pohybují, když nemají žádnou elektrickou energii, když v místě, kde jsou, už není žádný elektrický potenciál? Není to tak, jak jsem psal výše?
A proč není ve vodiči v ustáleném stavu žádné elektrické pole? Jak se pak můžou ty elektrony uspořádaně pohybovat?
Offline
Prvočíslo napsal(a):
Jak se pak můžou ty elektrony uspořádaně pohybovat?
Začneme tímhle, to je mnohem jednodušší. Ve skutečném vodiči vždycky nějaké to pole je, protože všechny běžné vodiče maji ODPOR, tedy kladou odpor pohybu těch elektronů.
Ale pokud bychom uvažovali úplně ideální vodič, který má odpor nulový (dost se tomu blíží supravodiče), tak proud se bude pohybovat "setrvačností". A ta setrvačnost pochází zejména z magnetického pole, který tento proud vytváří ... a pole se zase snaží udržet jeho velikost a směr. Takže pokud vezmeme vhodný prstenec, vytvoříme v něm proud a potom jej ochladíme až do supravodivého stavu, kdy má téměř nulový odpor, proud jím bude protékat pořád (reálně třeba několik let).
Offline
Prvočíslo napsal(a):
A proč není ve vodiči v ustáleném stavu žádné elektrické pole?
Tohle je úplně základní věc, a přitom to není tak úplně jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Každopádně - ve vodiči jsou volné elektrony, a když by bylo ve vodiči nějaké pole, daly by se do pohybu. A někam by se přemístili.
Ovšem, elektrony mají náboj, a pokud je nějam přemístíme, z jejich rovnovážných polohy, vznikne nám tím další elektrické pole - mířící proti tomu původnímu. A dokud ve vodiči nějaké to pole zbývá, budou se elektrony pohybovat ... až se dostanou do stavu, kdy už tam žádné pole není.
Lze ukázat, že všechny volné náboje se rozloží na povrchu vodiče.
Takže uvnitř vodiče v ustáleném stavu žádné pole být nemůže - protože by uvedlo do pohybu ty elektrony. A ty se jaksi nemůžou pohybovat věčně, jednou se musí zastavit - a to je stav, kdy uvnitř vodiče žádná pole není.
Offline
↑ MichalAld:
Já jsem tedy ještě jenom zmatený z toho, jak je možné, že když připojím k baterii nějaký spotřebič, tak na jedné jeho "straně" je nulový potenciál, elektrony tam tedy mají nulovou potenciální energii, takže tam už elektrické pole nemá svůj vliv. Jak je to ale možné? To se jako to pole nějak přizpůsobí nebo vyruší, aby elektrony procházející žárovkou vykonaly práci a pak už neměly žádnou potenciální elektrickou energii? Tohle mi pořád vrtá hlavou.
Offline
↑ MichalAld:
Proč ale je zrovna všechna ta potenciální energie vydána? Proč si třeba nemůžou ty elektrony nějakou nechat? Pokud předpokládáme nulový odpor vodiče, tak je to takto, ale když budeme mít reálný vodič, tak po průchodu spotřebičem budou ještě nějakou potenciální energii ty elektrony mít, až u kladného pólu zdroje ji budou mít nulovou. Chápu, že tu energii musí ztratit, když se pohybují do místa s nulovým potenciálem. Ale jak "vědí", že mají na spotřebiči vykonat takovou práci a vodičům předají zrovna takové teplo?
Offline
Můžeš si představit analogii s vodními korýtky. Horní korýtko je ve výšce h nad spodním. Voda má potenciální energii mgh, jak známo. Takhže horním korýtkem teče voda na mlýnské kolo, a spodním se vrací. Na konci je někde čerpadlo, které vodu zase čerpá do horního korýtka (to je analogie toho zdroje). Takže stačí když si své otázky přeformuluješ to tohoto modelu a bude ti to asi hned jasné.
1) Může voda téct zcela rovným korýtkem? Tj že má po celé délce stále stejnou výšku, tedy potenciální energii ?
Je jasné, že reálná korýtka musejí mít alespoň malý sklon, ale v idealizovaném případě mohou být (téměř) vodorovná.
2) Jak je možné, že když vodičem neprotéká proud, je na konstantním potenciálu?
Analogická otázka je, jak je možné, že když korýtkem neprotéká voda, jenom tam je (na konci je uzavřené) je na "stejném potenciálu", tedy její hladina je všude ve stejné výšce?
3) Jak voda, která z horního korýtka stekla do spodního ví, že už je na nulovém potenciálu?
Potenciál = výška.
Podle mě všechny nejasnosti pochází jen z toho, že elektrický potenciál je taková abstraktní věc, zatímco gravitační potenciál, který je rovný výšce, je celkem intuitivně jasný.
Offline