Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Dobrý večer,
trápím se s ideálním řešením a možná mi někdo poradí zde.
V pracovním kolektivu je nás 30. Každý máme nějaký plat v rozmezí 20 000Kč - 90 000Kč.
Zaměstnavatel pravidelně zvyšuje mzdy tak, že pro kolektiv určí, o kolik procent se navýší rozpočet na platy.
Tedy pokud dnes dohromady máme 1 335 000 Kč a zaměstnavatel navyšuje platy o 6%, rozdělujeme v týmu navíc 80 100 Kč.
V minulosti se to dělalo nesystematicky, čímž vznikly velké rozdíly a chceme to narovnat tak, aby to bylo co nejvíce sociálně spravedlivé, ale skousnutelné i pro ty s vysokými platy.
Nechceme tedy každému přidat 10%, ale těm s nejnižšími platy přidat mnohem více a těm s vysokými platy méně. Aby se rozdíly mezi mzdami postupně v dalších letech snižovaly.
Hledali jsme recept v progresivním zdanění, ale tam se hraje na nějaké stupně, 20/30/50 tisíc. To nechceme.
Chceme do tabulky jasný vzorec výpočtu, aby se to dalo použít kdykoliv i příští rok.
https://docs.google.com/spreadsheets/d/ … sp=sharing
Offline
Existuje téměř nekonečné množství způsobů, jak to zrealizovat.
Například, že nejnižší mzdě přiřadíš koeficient a (zhruba v rozsahu od nuly do nekonečna) a nejvyšší mzdě koeficient b (zase v rozsahu od nuly do nekonečna) s tím, že a > b.
Potom navrhneš libovolnou funkci, která mzdám mezi min a max bude přiřazovat koeficienty v rozsahu a až b, nejlépe takovou, aby byla spojitá a klesající (tedy ryze monotonní).
Vypočítáš všechny ostatní koeficienty, no a pak to přenásobíš kalibrační konstantou K tak, aby celkové zvýšení platů dávalo požadovaný limit.
Ta minimální a maximální mzda nemusejí být konkrétní mzdy zaměstnanců, může to být nějaký teoretická hodnota, kde by se možná mzda měla pohybovat (aby se to nemuselo každý rok měnit). I tak to pořád připouští dost variant jak to udělat.
Nenapadá mě žádný rozumný způsob jak stanovit, která z těch mnoha nekonečen variant je opravdu ta "sociálně nejspravedlivější".
Offline
↑ Aleš13:
Ahoj, to taky neni uplne spravedlive. Predstav si (hypotetickou situaci), ze nekdo pracuje 4 hodiny denne, jiny 8 hodin denne. Ten, co pracuje 2x vic, bere pred pridanim 2x vic penez (napr. 1000/den vs. 2000/den). A ty ted pridas kazdymu stejnou castku - napr. 100. Najednou ten, co pracuje 2x vic bere pouze 2100/1100 = 1.91 krat vic. Hodnota jeho prace tedy klesla. Podobna situace nastane, kdyz oba dva sice pracuji stejnou dobu, ale kvalita nebo dulezitost jejich prace je odlisna (napr. uklizecka/neurochirurg). Pokud pridas kazdymu stejne, snizujes cenu prace toho, kdo bere vic.
V soucasnosti nejcasteji pouzivany linearni (procentualni) rust mezd zase muze vest k rustu socialni nerovnosti. Pokud bych mohl dat nejaky navrh ja, tak podle me lezi optimalni pridani (ktere zohlednuje jak cenu prace, tak socialni nerovnost) nekde mezi konstantnim a linearnim (procentualnim). Napada me napr logaritmicke. Ale nejsem zadnej ekonom, takze to ber jen jako navrh.
Offline
↑ laszky:To jasně, on tam musí být nějaký důvod, proč má jeden dvacet a druhý devadesát tisíc. Tak bude asi lepší, když opravím "spravedlivé řešení" na "řešení, které není zcela zjevně naprosto nespravedlivé".
O tom sociálně spravedlivém si netroufnu ani uvažovat, hledal jsem na internetu co to je a našel jsem, že rozdíl mezi spravedlností a sociální spravedlností je asi tak velký jako mezi křeslem a elektrickým křeslem, tak tímto směrem (na matematickém fóru) raději nepokračuji :-)
Offline
Dostává se to tam, kam jsem nechtěl. Diskuze o tom proč, místo toho jak. Chápu že každého láká přidat svůj pohled, ale mě jde skutečně o provedení.
Důvody proč jsme si tady interně rozebrali a celý tým souhlasí s tím, že se rozdíl mezd má snižovat a ne naopak.
A hledáme konkrétní návrhy, jak toho dosáhnout.
Padlo tady logaritmické - ok, jak to nasadit? Můžete být konkrétnější?
Offline
Nejprve si definujte, jaky je idealni cilovy stav. To vam tady nikdo nerekne, to si musi rozhodnout vedeni. Napr. "uklizecka bude mit 30 tis., programator 100 tis., reditel 80 tis.".
No a potom se k tomu cilovemu stavu priblizujte u vsech stejnym pomerem. Tzn. pokud se ma napr. zvysit jednomu zamestnanci plat z 20 na 30 a druhemu z 80 na 100 a mam ted k dispozici 15, tak se posunu u obou o 50 %, tj. z 20 na 25 a z 80 na 90.
Offline
Stýv napsal(a):
Nejprve si definujte, jaky je idealni cilovy stav. To vam tady nikdo nerekne, to si musi rozhodnout vedeni. Napr. "uklizecka bude mit 30 tis., programator 100 tis., reditel 80 tis.".
No a potom se k tomu cilovemu stavu priblizujte u vsech stejnym pomerem. Tzn. pokud se ma napr. zvysit jednomu zamestnanci plat z 20 na 30 a druhemu z 80 na 100 a mam ted k dispozici 15, tak se posunu u obou o 50 %, tj. z 20 na 25 a z 80 na 90.
Jsme tým IT specialistů. Rozdíly ve mzdách vznikly historicky.
Pokud někdo nastoupil v roce 2005 a každý rok se mu o kousek zvedla mzda, bere dnes 100 000Kč.
Teď 2022 nastoupil kolega, který dělá stejnou práci, ale za nástupní plat 40 000Kč. A v některých ohledech je dokonce lepší než kolega A.
Jsme ještě poměrně mladý kolektiv, takže pokud bychom dál postupovali stylem + procenta každý rok, pak ten co dnes bere 100 000kč, bude mít za 10 let 200 000 nebo více.
Což ani není reálná mzda na jeho pozici v ČR.
A ten druhý bude brát 70. Nůžky se budou stále více rozevírat a dobrým vztahům v kolektivu to nepomůže.
Ideální cílový stav je, aby doba strávená ve firmě vždy byla z hlediska mzdy důležitá a měla by být jednou z proměnných, ale řekněme s koeficientem 1,3, nikoliv 1,8 jako dnes.
Jeden koeficient je tedy odpracované roky ve firmě a dál se musí zohlednit dnešní nižší mzda mladých zaměstnanců.
Tak bych tu váhu nastavil na 1,7.
Problém je v tom, že ten vzorec neumíme sestavit a kvůli tomu jsem naspal zde.
Offline
lyky napsal(a):
Ideální cílový stav je, aby doba strávená ve firmě vždy byla z hlediska mzdy důležitá a měla by být jednou z proměnných
Proc?
Mozna jsem to prvne nenapsal dostatecne jasne (i kdyz z tech cisel by to melo byt videt), ale nenavrhuju procentni rust, alespon teda ne z aktualni mzdy. Navrhuju procentni posun od soucasneho stavu k pozadovnemu cilovemu stavu.
Offline
Stýv napsal(a):
lyky napsal(a):
Ideální cílový stav je, aby doba strávená ve firmě vždy byla z hlediska mzdy důležitá a měla by být jednou z proměnných
Proc?
Mozna jsem to prvne nenapsal dostatecne jasne (i kdyz z tech cisel by to melo byt videt), ale nenavrhuju procentni rust, alespon teda ne z aktualni mzdy. Navrhuju procentni posun od soucasneho stavu k pozadovnemu cilovemu stavu.
Ok, jak by měl tedy konkrétně vypadat?
Offline
Asi ten vzoreček :-) Třeba takhle: Jestliže má pracovník [mathjax]P_n[/mathjax] mzdu [mathjax]M_n[/mathjax] a zvolená cílová mzda (stejná pro všechny) je C, tak by se každému pracovníkovi přídalo [mathjax]k(C-M_n)[/mathjax], kde [mathjax]k[/mathjax] je zvoleno tak, aby [mathjax]\sum_{}^{}k(C-M_n) = A[/mathjax], kde [mathjax]A[/mathjax] je částka určená k rozdělení. [mathjax]k[/mathjax] se vypočte například v Excelu, aspoň bude hned vidět výsledek :-).
Offline
↑ Aleš13:
Případně lze napsat trochu obecnější řešení [mathjax]k\cdot f(C-M_n)[/mathjax]. Vhodnou volbou funkce f lze dosáhnout požadovaného cíle. S tím vám matematika nepomůže, jak se učíme my inženýři - zformulovat úlohu je 90% práce. Vyřešit ji už vždycky někdo dokáže...
Jak říkal pan Murphy - když nevíte, čeho vlastně chcete dosáhnout, každý postup je dobrý...
Offline
A co prostě dát všem stejně? :-) Ale to by se asi muselo někomu snižovat a to nejspíš není žádoucí.
Jestli teda jde o nějakou sociální spravedlnost, tak bych nejprve přidal tomu kdo má nejméně, aby dosáhl na plat toho druhého kdo má víc než on. A pokud zbydou nějaké peníze, tak těmto dvěma přidat tolik, aby měli stejně jako má ten třetí, atd...
Pokud se ten co má nejvíc bude divit, že asi nedostane přidáno nikdy, tak se nesmí divit, protože souhlasil se sociální spravedlností. Může být rád, že mu nakonec ještě něco nesebrali. :-)
A má-li dostat každý aspoň něco, tak každý dostane přidáno alespoň o korunu (nebo 10 korun - prostě o něco co lze považovat za "rozumný přídavek"). A zbylé peníze se rozdělí algoritmem výše.
Offline
Taky se to dá udělat čistě sociálním způsobem ... ten co má nejméně ať si sám rozhodne, kolik z toho balíku chce dostat ... potom z toho, co (možná) zbude ať si řekne ten, co má druhou nejmenší mzdu, atd, atd ... a co zbude, to dostane ten s tou nejvyšší.
Offline
Každopádně je potřeba definovat co je myšleno "sociálně spravedlivé" a "skousnutelné". JInak můžeme do nekonečna vymýšlet vzorce a dostávat odpovědi, že to není skousnutelné, aniž se dozvíme co to znamená....
Offline
↑ MichalAld:
"Sociálně spravedlivé" je nutno chápat jako jeden pojem, který nemusí mít se spravedlností co dělat. :-) Ono vůbec definovat že je něco spravedlivé je složité, natož sociálně....
Offline
↑ check_drummer:
Já vím, sociálně-spravedlivé je třeba chápat jako sociální...
Offline
Stránky: 1