Matematické Fórum

Dobrý den a ahoj.
Ráda bych se poradila ohledně studia matematiky v pozdějším věku. Většinou jsem matematikou spíše proplouvala se známkami 1 a 2 (ale nepřipadala jsem si nejbystřejší), měla jsem hodně zájmů z umění a sportu, kamarády. Byly doby na ZŠ, kdy mě matematika dost bavila, byla jsem v matematické třídě a technické kreslení a geometrie mě hodně bavily. Na SŠ jsme měli slabší výuku matematiky. Na VŠ na přírodovědecké fakultě jsme v prváku měli matfyzáka na zkoušku z matematiky a prošli během jednoho semestru determinanty, matice, derivace, integrály a diferenciální rovnice (ale dif. rov. po nás nechtěl pochopit, jen se naučit počítat mechanicky jako opičky). Když jsem dohnala SŠ a zažívala "Aha momenty", bavilo mě počítat. Už si z toho moc nepamatuji, je to 15 let a nepoužívala jsem od té doby matematiku. Teď mi jde o to, že bych ráda ve volnějších chvilkách nějak užitečně cvičila mozek, abych měla pocit, že věci chápu a zažívala jsem radost z objevů. Někdy mám teď i základní mezery. Jsem na mateřské se dvěma dětmi, 3 měsíce a přes dva roky a chci se jim věnovat, času je méně. Přemýšlela jsem, že bych časem, až budou děti větší, ještě zkusila nějaký praktický obor současnosti, abych navázala na přírodovědu (kde mám bakaláře) a spojila ji s něčím technickým nebo s matematikou. Napadla mě bioinformatika, bioinženýrství, bionika, většina oborů ale bohužel nejsou kombinovaně.  Nebo vystudovat pokračující přírodovědu a zvlášť kurz programování. Ale nevěřím moc sloganům "uděláme z vás programátora za tři měsíce" a spíše věřím skeptikům, že ve 35 letech začínat je pozdě. I když asi záleží na výdrži, podmínkách a předpokladech.
Poradíte prosím nějaké tipy, jak pomalu začít od základů, ideálně nějak hravě cvičit mozek a pochopit hlavní stavební kameny matematiky, abych na nich mohla stavět dál? Ohledně programování jsem slyšela o Czechitas, PythonLadies, ale zkušenosti nemám..
Díky moc za rady, tipy.
Ať se vám daří!