Matematické Fórum

↑ kastanek:

Citace:

Lyžaři lyžují, bruslaři bruslí. A je jim jedno, že fyzikové ani v roce 2016 přesně nevědí proč. Je jasné, že při teplotách blízkých 0 °C hraje svou roli tání způsobené tlakem (regelace), při nižších teplotách je podstatný ohřev třením. Nicméně při samotném rozjíždění musí působit i další, zatím neznámé mechanizmy. Není ani jisté, jakou roli hrají jevy na povrchu ledu. Ty by mohly vysvětlit kluzkost i při teplotách, za nichž už ke vzniku vrstvičky vody dojít nemůže. Mechanizmů vysvětlujících kluzkost ledu známe tedy několik. Jak se ale který z nich uplatňuje při různých teplotách, dodnes nevíme. A tak až jednou zase uklouznete na ledu, vzpomeňte si, jak málo o procesech, které způsobily modřinu na vašem těle, víme.

Led je záhada. I Feynman někde ve svých knížkách zmiňuje, že představa o tom, že při zatížení se posune bod tání ledu bude fungovat jen při teplotách pár stupňů pod nulou. Jenže led klouže i při -20°C.

Na druhou stranu je třeba chápat, že odvodit vlastnosti materiálů z fyzikálních zákonů není vůbec jednoduché, a je spíš malý zázrak, že se nám to částečně daří. A to ještě pomocí různých hacků. Fyzka materiálů je pořád otevřené téma. Částečně také proto, že reálně nemí možné modelovat jednotlivé atomy, a jediná možnost co máme je využít matematiku pravděpodobnosti a statistiky. Říká se tomu statisická mechanika. Na plyny to funguje celkem dobře. Ale na pevné látky už zas tak úplně né - nejspíš proto, že struktura pevných látek není zas tak úplně náhodná.

Nejspíš nezbývá než se smířit s představou, že klouzání po ledu nelze úplně vysvětlit takovýmito jednoduchými představami. Jenže na druhou stranu - my neumíme nějak jednoduše předpovědět tření i u jiných látek.

Jenže drsnost povrchu lze normálně změřit. A led klouže i když je seriózně hrbatý. Jako třeba sníh, že...

↑ kastanek:

Petr Kulhánek: Známe tajemství bruslení a lyžování? (2016)

https://www.aldebaran.cz/bulletin/2016_05_ice.php

Ale brusle bruslí i při teplotách hluboko pod bodem mrazu....